St�le tyt� hlasy

Nepolitologick� reflexe debaty o zm�n� volebn�ho syst�mu

Jan Kubal��k | 27. 4. 2009

Poslat do Kindlu

---

V�sledek posledn�ch voleb byl n�hoda. V krajn�m p��pad� k n�mu m��e doj�t v kter�mkoli z p�edkl�dan�ch syst�m�. S velmi malou pravd�podobnost�, ale m��e.

Zm�na po�tu poslanc� na lich� po�et je �e�en�m pouze zd�nliv�m (v duchu r�en�, �e ka�d� slo�it� ot�zka m� jednoduchou nespr�vnou odpov��): sta�� jeden nep��tomn� poslanec a opozice �i koalice neochotn� jej vyp�rovat. Nav�c v situac�ch, kdy hlasuj� Poslaneck� sn�movna a Sen�t spole�n� (a je� jsou �stavn� z�va�n�j�� ne� �b�n� provoz�), bychom tu op�t m�li sud� po�et hlasuj�c�ch.

Souhlas�m s t�mi, kte�� se d�vaj� skepticky na argumentaci za pomoci uplynul�ch voleb � ty u� se nikdy opakovat nebudou. A stav�t n�jakou zm�nu na tom, kolik by kdo p�i shodn�m v�sledku hlasov�n� obdr�el mand�t�, kdyby �nᚓ syst�m tehdy platil, nen� k ni�emu.

Je samoz�ejm� velmi podstatn�, jak�m algoritmem zpracuji hlasy pro strany, kter� p�ekonaly 5% bari�ru pro vstup do Poslaneck� sn�movny. Jako mnohem d�le�it�j�� ale vid�m to, kolik t�chto hlas� je a jak jsou rozlo�eny.

V�echny diskutovan� metody jsou srovn�v�ny podle toho, jak�ho v�sledku by jejich aplikac� bylo dosa�eno � s n�jak�m vybran�m, ale pak u� st�le t�m� souborem hlas�. Metoda (nem�-li se p���it zdrav�mu rozumu) v�ak nikdy nem��e ovlivnit topologii, po�ad� z��astn�n�ch stran, kter� je v dan�m souboru hlas� ji� jasn� ur�eno, ale pouze zv�raznit �i potla�it rozestupy mezi nimi (zm�nit metriku).

Pokud by se nicm�n� k uva�ovan�mu souboru hlas� p�idaly dal��, dosud opom�jen�, mohl by b�t ovlivn�n/zm�n�n nejen rozestup mezi stranami, ale i jejich po�ad�. Jinak �e�eno, soubor hlas�, na n�j� je metoda nasazena, je (v porovn�n� s metodou) principi�ln� d�le�it�j��.

M���m k t�m voli��m, jejich� hlasy propadnou, nebo� volili jin� strany, kter� zm�n�nou bari�ru nep�ekonaly. Ve volb�ch v roce 2006 jich bylo cca 6 %. Koho by tito voli�i volili, pokud by si mohli vybrat pouze mezi t�mi, kte�� ji� do sn�movny pro�li?

Sta�� se voli�e zeptat, tj. d�t mu mo�nost ozna�it svoji �druhou�, klidn� i �t�et�, ��tvrtou� volbu. Zkr�tka umo�nit mu se�adit kandiduj�c� strany do po�ad�, v n�m� je preferuje. Nejprve by byla zpracov�na � stejn� jako dnes � pouze informace, kterou stranu voli� volil jako prvn�. N�sledn� by byly vzaty v potaz l�stky t�ch voli��, jejich� hlasy propadly, a konkr�tn� hlas by p�ipadl t� (parlamentn�) stran�, kter� by na p��slu�n�m volebn�m l�stku byla za�azena nejv��e. Tak by ��dn� hlas voli�e, kter� u� se jednou k urn� dostavil, nemusel propadnout. Zpracov�n� takto z�skan�ch hlas� by mohlo prob�hnout podle kter�koli z navrhovan�ch metod � t� dne�n�, modifikovan�, skotsk�, �eck�...

Jsem p�esv�d�en, �e jedinou nev�hodou navrhovan�ho postupu je pon�kud slo�it�j�� zpracov�n�. D�sledkem by bylo, �e bychom v�sledek volebn�ho kl�n� neznali hned, ale mo�n� a� za dva dny. To snad ale nen� takov� trag�die. Rovn� si nemysl�m, �e by bylo n�jak slo�it� navr�en� postup volby voli��m vysv�tlit. Tomu, �e m� se�adit strany podle sv� obliby (a �e p�itom m��e vynechat ty, kter� za ��dnou cenu nechce), snad porozum� ka�d�, kdo ch�pe i dnes platn� model.

Text je reakc� na diskusi o reform� volebn�ho syst�mu mezi Zby�kem Kl��em a Jakubem Charv�tem.

Revue Politika 4/2009

Poslat do Kindlu

---

Diskuse