Jak voliči kroužkovali v eurovolbách
I přes vyšší aktivitu voličů hatí naděje kandidátů vysoká bariéra
Rubrika: Poznámky k událostem | Témata: ODS, volby, ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, volební systém, TOP 09, Volby do Evropského parlamentu 2014, ANO, Svobodní
Evropské volby se pravidelně netěší vysoké účasti. Právě pro to, že k nim dorazí jen přesvědčení voliči, je charakterizuje hojné využívání preferenčního hlasování.
V evropských volbách v roce 2004 byl podíl voliči využitých preferenčních hlasů 31,8 %, což bylo vůbec nejvíce v dosavadní polistopadové historii. Přitom v parlamentních volbách o dva roky dříve a dva roky později to bylo 19,3 %, respektive 17,9 %. Před pěti lety při volbě tehdejších 22 českých europoslanců voliči využili 22,4 % z nabízených preferenčních hlasů. Během sněmovních voleb v roce 2010 při známé „kroužkovací revoluci“ to bylo 17,7 % a při loňských sněmovních volbách 15,4 %. Podíl preferenčních hlasů během letošních eurovoleb opět stoupl, a to na 26,7 %. Přesto výraznějšímu vlivu preferenčního hlasování na personální složení členů Evropského parlamentu brání nevhodně nastavená výše kvóra pro posun níže níže umístěných kandidátů.
Při sněmovních volbách platí stejná pětiprocentní hranice, ale oproti evropským volbách se volí ve čtrnácti krajích. Regionálně známý kandidát tak má za této konstelace o mnoho větší šanci uspět, než když se musí o přízeň voličů ucházet na celém území, kdy mají naději na úspěch takřka jen opravdu známí celostátní kandidáti. Navíc při sněmovních volbách i v těch menších krajích ve kterých kandidáti nejčastěji přeskakují, čítají kandidátní listiny méně jmen, než při eurovolbách a každý kandidát tak má větší naději, že volič zakroužkuje právě jeho.
Při neodlišení výše kvora u těchto dvou typů voleb jsou dopady preferenčního hlasování naprosto odlišné, přičemž v případě evropských voleb jsou logicky velmi skromné. V roce 2004 voliči ODS takto z nevolitelného místa posunuli do Bruselu sexuologa a poslance Jaroslava Zvěřinu. V těch samých volbách se díky preferenčním hlasům také výrazně posunul lidovec Jiří Karas, ale pro něj to znamenalo jen posun z osmého místa na čtvrté a při lidoveckém zisku dvou mandátu na něj křeslo v evropském parlamentu již nezbylo. V roce 2009 již žádný z kandidátů ODS, ČSSD, KSČM a KDU-ČSL nezískal více než 5% preferenčních hlasů.
Letos se povedlo posunout z nevolitelného čtvrtého na druhé místo kandidátky a získat tak už třetí pětiletý mandát v řadě Miloslavu Ransdorfovi z KSČM. Mandát pak také získal senátor Jaromír Štětina, který se nacházel až na pátém místě, ale přeskočil exposlance Bořivoje Šarapatku, což pak vzhledem k výsledku Jiřího Pospíšila (který získal absolutně nejvyšší počet získaných preferenčních hlasů), někteří členové ODS interpretovali na sociálních sítích v duchu tvrzení, že "Šarapatka se stal poslední obětí kongresu ODS". Na kandidátce ODS se ze čtvrtého místa o jedno výše posunul dosavadní europoslanec Oldřich Vlasák, ale na získání mandátu to již nestačilo.
Pokud jde o elektorát jednotlivých, tak se částečně potvrdily i nepotvrdily mnohé trendy posledních let. Mezi nejvíce kroužkující voliče z jednotlivých uskupení patřili především již kvůli zmíněnému exministru spravedlnosti Pospíšilovi voliči TOP 09 a potom rovněž voliči ODS, kteří po dřívějším poměrně povýšeneckém přístupu k udělování preferenčních hlasů patří od sněmovních voleb v roce 2010 mezi nejvíce kroužkující. Naopak dříve nejaktivnější lidovečtí voliči letos poněkud „zaspali“, a tak je předstihli i voliči KSČM a ČSSD. U sociální demokracie doplatili na nevhodně nastavenou výši kvora preferenčních hlasů bruselští matadoři Libor Rouček a Richard Falbr, kteří na nevolitelném devátém, respektive šestém místě získali každý od voličů ČSSD přes čtyři procenta hlasů, čímž více jak dvojnásobně překonali zisk zvolených kandidátů na třetí a čtvrté pozici kandidátky Pavla Poce a Miroslava Pocheho. S odstupem, stejně jako na podzim loňského roku, následovalo ANO 2011, kde mezi ziskem Pavla Teličky a ostatních kandidátů zeje hluboká propast. Nejvíce tak kroužkovali voliči stran napravo od středu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL), pak ti levicoví (ČSSD, KSČM) a nejméně voliči nových, na osobnosti svého předsedy primárně založených uskupení (ANO 2011, Úsvit, VV) Překvapením jsou v tomto ohledu Svobodní, jejichž jinak individualismus horlivě vyznávající příznivci kroužkovali ze všech úspěšných stran vůbec nejméně.
Jak volební účast potvrdila, evropské volby (spolu s těmi senátními) zůstávají na samém okraji zájmu českých voličů. Potřebné snížení výše kvora tak asi i nadále zůstane oproti jiným volbám stranou zájmu zákonodárců a pozornost tak možná na chvíli strhne pravděpodobně pouze jalová debata o tom, zdali zrušit uzavírací klauzuli, nebo ne. Je to škoda, když už k těmto volbám „musíme“ chodit.
Rubrika: Poznámky k událostem | Témata: ODS, volby, ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, volební systém, TOP 09, Volby do Evropského parlamentu 2014, ANO, Svobodní