�vodn� str�nka » �l�nky
Jsme pape��t�j�� ne� pape�?
Vnitrost�tn� mechanismy �esk� republiky ve vztahu k tvorb� a implementaci sekund�rn�ho pr�va EU
Rubrika: Anal�zy a studie | T�mata: Evropsk� unie, �esk� republika, regulace, parlamentn� syst�m, antidiskrimina�n� z�kon, vl�da
1. kv�tna 2014 uplyne deset let od vstupu �esk� republiky a dal��ch dev�ti zem� do Evropsk� unie. Toto v�ro�� poskytne p��le�itost k�hodnocen� cel� �ady aspekt� a d�sledk� �lenstv� a dosavadn�ch zku�enost� s�n�m. S�ohledem na to, jak z�sadn� v�znam m� v�integra�n�m procesu normotvorba unijn�ch instituc�, jednou z�oblast�, kter� si p�i t�chto �vah�ch zasluhuj� pozornost, je fungov�n� vnitrost�tn�ch mechanism�, jimi� jsou org�ny �lensk�ho st�tu zapojeny do legislativn�ho procesu EU a t�ch, jimi� jsou implementov�ny pr�vn� p�edpisy EU. N�sleduj�c� p��sp�vek sleduje tuto problematiku ve vztahu k��esk� republice. V prvn� ��sti p�in�� vhled jednak do nastaven� postup� projedn�v�n� legislativn�ch n�vrh� EU a vytv��en� n�rodn�ch pozic k�nim (s d�razem na ot�zku fungov�n� demokratick� kontroly ze strany parlamentu), jednak do postup� prov�d�n� p�ijat�ch p�edpis�, zvl�t� sm�rnic. V�druh� ��sti text shrnuje a rozeb�r� dosavadn� zku�enosti s�fungov�n�m t�chto mechanism�. Zab�v� se mimo jin� pod�lem vlivu r�zn�ch akt�r� na dot�en� procesy (op�t s d�razem �innost parlamentu), zkoum� m�ru jejich aktivn�ho, �i naopak pasivn�ho p��stupu (mj. na ot�zce tzv. �pozlacov�n� unijn�ho pr�va �i na sporech s�unijn�mi institucemi) a vyzdvihuje n�kter� v�znamn� po�iny �esk�ch org�n� v�dan�m kontextu.
Nastaven� vnitrost�tn�ch mechanism�
Vl�da1
Kl��ovou a nezastupitelnou roli v�procesu vytv��en� pozic k�legislativn�m n�vrh�m EU i p�i p��padn� implementaci p�ijat�ch akt� m� tzv. gestor. J�m se rozum� ministerstvo �i jin� org�n st�tn� spr�vy, kter� je odpov�dn� za administraci v�eho pot�ebn�ho kolem dan� agendy.
Gesci k�legislativn�mu n�vrhu a n�sledn� znovu k�p�ijat�mu p�edpisu p�id�luje ��ad vl�dy bezprost�edn� po p�edlo�en� n�vrhu, resp. po vyhl�en� p�edpisu EU v���edn�m v�stn�ku. Vych�z� p�itom z�vnitrost�tn� p�sobnosti jednotliv�ch ministerstev a dal��ch org�n� a hled� ten, kter� m� k�dan� problematice nejbl�e. Ur�en� org�n m��e gesci v�dan� lh�t� odm�tnout, jinak se m� za to, �e ji p�ijal. Pokud navrhovan� gestor gesci odm�tne, mus� spolu s�odm�tnut�m uv�st od�vodn�n� a navrhnout nov�ho gestora. ��ad vl�dy se sna�� zprost�edkovat dohodu o gesci s�dot�en�mi org�ny. Pokud k�dohod� nedojde, vznikl� ges�n� spor je p�edlo�en k��e�en� vl�dn�mu V�boru pro Evropskou unii (viz n�e) v�p��pad� legislativn�ho n�vrhu, resp. samotn� vl�d� v�p��pad� p�ijat�ho p�edpisu. V�bor, resp. vl�da pak ur�� p��slu�n�ho gestora s�kone�nou platnost�. Obdobn� se postupuje v�p��padn�ch pozd�j��ch sporech o zm�nu gesce.
V�od�vodn�n�ch p��padech, nap�. spad�-li dan� materie do p�sobnosti v�ce ministerstev �i jin�ch org�n� st�tn� spr�vy, m��e b�t vedle gestora p��slu�n�mi postupy ur�en t� spolugestor �i v�ce spolugestor�. Spolugestorsk� org�n se pak spolu s�gestorem v�dohodnut�m rozsahu pod�l� na pln�n� povinnost� gesce v rozsahu sv� p�sobnosti a je za n� spoluodpov�dn�. Problematika spor� o spolugesci v�etn� ur�en� pod�lu na implementaci mezi gestorem a spolugestory je upravena obdobn� jako u spor� o gesci.
Pokud jde o f�zi legislativn�ho n�vrhu, gestor je zodpov�dn� za vytvo�en� n�vrhu r�mcov� pozice �R, kter� obsahuje z�kladn� postoj k�dan� inciativ� a ur�uje c�le �R v�r�mci unijn�ho legislativn�ho procesu. R�mcovou pozici n�sledn� schvaluje V�bor pro Evropskou unii, kter� je pracovn�m org�nem vl�dy pro stanovov�n� a koordinaci pozic �R v�EU. V�bor se sch�z� na dvou �rovn�ch � vl�dn�, j� p�edsed� p�edseda vl�dy a kde zasedaj� �lenov� vl�dy (pop�. zastoupen� n�m�stky) a vedouc� ��adu vl�dy, a d�le na pracovn�, j� p�edsed� st�tn� tajemn�k pro evropsk� z�le�itosti a kde zasedaj� n�m�stci p��slu�n�ch ministr�, kte�� jsou nicm�n� zpravidla zastoupeni vysok�mi ��edn�ky sv�ch resort�. V�t�ina r�mcov�ch pozic je schvalov�na v�r�mci pracovn� formace v�boru. Vl�dn� formace schvaluje jen r�mcov� pozice, u nich� nebyla dosa�ena shoda na pracovn� �rovni v�boru, pop�. v dal��ch specifick�ch p��padech. Schv�len� r�mcov� pozice jsou zasl�ny ob�ma komor�m Parlamentu �R (viz n�e).
Gestor zaji��uje ��ast �R p�i vyjedn�v�n� legislativn�ho n�vrhu v�r�mci Rady EU. J�dro t�to pr�ce spo��v� v���asti na�pr�ci p��slu�n� expertn� skupiny Rady, kam gestor vys�l� sv� odborn�ky. Vyslan� experti jednaj� dle instrukc� p�ij�man�ch v�r�mci sv�ho resortu (zpravidla na �rovni n�m�stka �i vrchn�ho �editele), kter� mus� b�t v�souladu s�v��e uvedenou r�mcovou pozic�. N�sledn� gestor p�ipravuje mand�t pro ministra (�i jeho z�stupce) pro jedn�n� o n�vrhu v�samotn� Rad� ministr�; mand�ty schvaluje (p�inejmen��m tichou procedurou) V�bor pro Evropskou unii.
Po p�ijet� p�edpisu EU m� �lensk� st�t jedinou standardn� cestu, jak se nov�mu aktu vzep��t, a sice podat �alobu na jeho neplatnost k�Soudn�mu dvoru EU (�l. 263-264 SFEU). SDEU prohl�s� akt za neplatn� v�p��pad� nedostatku p��slu�nosti, pro poru�en� podstatn�ch form�ln�ch n�le�itost�, pro poru�en� zakl�dac�ch smluv EU nebo jak�hokoli pr�vn�ho p�edpisu t�kaj�c�ho se jejich prov�d�n� anebo pro zneu�it� pravomoci. V��R p��slu�� pravomoc rozhodnout o pod�n� �aloby vl�d�.
Gestor posoud� rozsah a zp�sob implementace p�edpisu EU. P�itom zejm�na zhodnot�, zda z p�edpisu EU vypl�vaj� povinnosti �R, k jejich� spln�n� je nutn� p�ijmout implementa�n� p�edpisy. Jestli�e je to nutn�, navrhne sou�asn�, kter� implementa�n� p�edpisy je t�eba p�ijmout. M�-li gestor pochybnosti o zp�sobu implementace p�edpisu, m��e nejprve po��dat o konzultaci Evropskou komisi a zp�sob implementace s�n� konzultovat.
Do pl�nu legislativn�ch prac� vl�dy na p��slu�n� kalend��n� rok je za�azena zvl�tn� ��st, kter� obsahuje aktu�ln� chronologick� seznam p�edpis� EU, je� je nutn� v dob� �asov� p�sobnosti tohoto pl�nu prov�st (spolu s�transpozi�n�mi lh�tami), seznam souvisej�c�ch n�vrh� implementa�n�ch p�edpis�, term�ny jejich p�edlo�en� vl�d� a p�edpokl�dan� nabyt� ��innosti.
��ad vl�dy prov�d� notifikaci pr�vn�ch p�edpis� �R transponuj�c�ch sm�rnice Evropsk� komisi. Podklady pro spln�n� notifika�n� povinnosti vypracov�v� a p�ed�v� ��adu gestor, kter� odpov�d� za spr�vnost jejich obsahu. ��ad vl�dy prov�d� kontrolu spr�vnosti. Notifikace transpozi�n�ch p�edpis� prob�h� stejn�m zp�sobem i pot�, co do�lo ke zm�n� transpozi�n�ch p�edpis� �i jejich zru�en� a nahrazen� nov�mi.
Na stran� vl�dy je t�eba uv�st je�t� vl�dn�ho zmocn�nce pro zastupov�n� �esk� republiky p�ed Soudn�m dvorem EU. Ten zastupuje �R v���zen�ch p�ed Soudn�m dvorem, Tribun�lem a specializovan�mi unijn�mi soudy a v�p�edsoudn� f�zi ��zen� o poru�en� unijn�ho pr�va veden�ch Evropskou komis�. Pokud jde o ��zen� o poru�en� unijn�ho pr�va, je t�eba zd�raznit, �e jejich p�edm�tem b�vaj� �asto pr�v� spory o ��dnou implementaci p�edpis� EU v��R.
Kancel�� vl�dn�ho zmocn�nce vypracov�v� ve spolupr�ci s�gestory ve�ker� pod�n� (v�etn� �alob na neplatnost unijn�ch akt�), komunikuje s�unijn�mi soudy a Komis�, zaji��uje p�ed�v�n� p�semnost� a informac� a zaji��uje ��ast na �stn�ch jedn�n�ch p�ed soudy.
Parlament2
Pokud jde o f�zi unijn�ho legislativn�ho procesu, resp. vytv��en� pozice �R k�jednotliv�m projedn�van�m n�vrh�m unijn�ch p�edpis�, m� Parlament dosti omezen� postaven�, kter� kontrastuje s t�m, jemu� se t��, pokud jde o zapojen� do formulace pozice �R k�iniciativ�m na vyu�it� r�zn�ch zjednodu�en�ch mechanism� zm�ny prim�rn�ho pr�va (tj. nejr�zn�j�� passerely, postup podle �l. 48 odst. 6 SEU apod.). Bez souhlasu obou�komor nem��e �R takovou iniciativu posv�tit.
V�p��pad� n�vrh� legislativn�ch akt� EU nem� Parlament (a� na jednu n�e uvedenou v�jimku) p��m� vliv na utv��en� pozice �R, n�br� pouze vliv nep��m�. Vl�da p�ekl�d� ob�ma komor�m r�mcov� pozice k unijn�m n�vrh�m (viz v��e). Ob� komory pak mohou unijn� legislativn� n�vrhy projednat, p�izvat k tomu z�stupce vl�dy, vy��dat si od n� informace �i vysv�tlen� a nakonec p�ijmout vyj�d�en� obsahuj�c� postoj k n�vrhu.
Kl��ovou roli p�i projedn�v�n� hraje v�Poslaneck� sn�movn� V�bor pro evropsk� z�le�itosti a v�Sen�tu V�bor Evropsk� unie. Ty p�edstavuj� jak�si s�to, kter� v�z�sad� rozhodne, jak�mi iniciativami se komora bude zab�vat a jsou z�kladn� platformou pro diskusi o n�vrhu a pro p��pravu p��padn�ho vyj�d�en� komory. V�Poslaneck� sn�movn� m��e evropsk� v�bor postoupit v�od�vodn�n�ch p��padech v�c jin�mu v�cn� p��slu�n�mu v�boru. V�Sen�tu si evropsk� v�bor m��e po��dat v�cn� p��slu�n� v�bor o stanovisko.
V�Sen�tu p��slu�� p�ijmout vyj�d�en� pouze pl�nu, kter� o n�m jedn� na n�vrh V�boru EU na z�klad� jeho doporu�en� nebo na n�vrh nejm�n� 17 sen�tor�. Naproti tomu v�Poslaneck� sn�movn� se v�souladu s�jednac�m ��dem pova�uje za vyj�d�en� Sn�movny usnesen� p�ijat� V�borem pro evropsk� z�le�itosti (pop�. v�cn� p��slu�n�m v�borem, kter�mu v�c byla postoupena), nen�-li rozhodnut� n�kter�m z�v�jime�n�ch postup� p�ed�no pl�nu.
Plat�, �e s v�jimkou akt� zna�n� nal�havosti vl�da nezaujme kone�n� stanovisko p�i sv�m jedn�n� v Rad�, dokud nebude dokon�eno projedn�v�n� v�Poslaneck� sn�movn�. V�p��pad� projedn�v�n� v�Sen�tu obdobn� omezen� plat� jen ve lh�t�, kter� podle pr�va Evropsk� unie mus� uplynout mezi zp��stupn�n�m n�vrhu legislativn�ho aktu parlament�m �lensk�ch st�t� v ��edn�ch jazyc�ch Evropsk� unie a jeho za�azen�m na p�edb�n� po�ad jedn�n� Rady. V�sledn� usnesen� vl�da nicm�n� mus� toliko �zohlednit�. Z�vazn� pro ni nejsou. Jedinou v�jimkou jsou legislativn� n�vrhy zalo�en� na �l. 352 SFEU neboli tzv. dolo�ce flexibility.3 Plat�, �e bez p�edchoz�ho souhlasu ka�d� z�komor nelze za �eskou republiku vyslovit p�i hlasov�n� v�Rad� souhlas s�navr�en�m aktem, nejde-li o opat�en� nezbytn� pro fungov�n� vnit�n�ho trhu. Toto opat�en� reaguje na roz���en� rozsahu p�sobnosti dolo�ky flexibility v�Lisabonsk� smlouv�; d��ve se vztahovala jen k��c�l�m Spole�enstv� v r�mci spole�n�ho trhu�.
N�strojem v�rovin� politick�ho sign�lu, kter� mohou samy vyslat ve vztahu k�org�n�m EU, je pro ob� komory Parlamentu institut upraven� v�Protokolu o pou��v�n� z�sad subsidiarity a proporcionality. Ve lh�t� osmi t�dn� ode dne postoupen� n�vrhu legislativn�ho aktu m��e ka�d� vnitrost�tn� parlament nebo kter�koli komora vnitrost�tn�ho parlamentu zaslat p�edsed�m Evropsk�ho parlamentu, Rady a Komise od�vodn�n� stanovisko uv�d�j�c�, pro� soud�, �e doty�n� n�vrh nen� v souladu se z�sadou subsidiarity. Dodejme, �e podle jednac�ch ��d� m��e Sen�t rozhodnout o zasl�n� od�vodn�n�ho stanoviska pouze v pl�nu, zat�mco za Poslaneckou sn�movnu m��e takov� rozhodnut� v z�sad� u�init jej� V�bor pro evropsk� z�le�itosti obdobn� jako v p��pad� jin�ch stanovisek k unijn�m n�vrh�m (viz v��e).
Pokud jde o f�zi n�sleduj�c� po p�ijet� p�edpisu EU, Parlament p�ijde ke slovu tehdy, je-li t�eba k�implementaci p�ijmout z�kon. V m�n� v�znamn�ch p��padech, kdy posta�� p�ijet� vl�dn�ho na��zen�, ministersk� vyhl�ky �i jin�ho podz�konn�ho p�edpisu (nebo nelegislativn� opat�en�), Parlament p��mo zapojen nen�.
N�vrhy transpozi�n�ch z�kon� jsou projedn�v�ny jako ka�d� jin� legislativn� n�vrhy. Jednac� ��dy komor zde s�drobnou v�jimkou neobsahuj� ��dn� odchyln� pravidla. Uvedenou v�jimkou je institut p�edb�n� konzultace V�boru pro evropsk� z�le�itosti Poslaneck� sn�movny. Podle legislativn�ch pravidel vl�dy4 jsou n�vrhy z�kon� transponuj�c�ch sm�rnice zas�l�ny v�boru pro evropsk� z�le�itosti jednotliv�mi gestory je�t� p�ed t�m, ne� jsou projedn�v�ny vl�dou a n�sledn� Parlamentem �R. O v�sledku konzultace se po��d� z�znam, kter� zpravidla obsahuje z�v�re�n� doporu�en� v�boru. Vyj�d��-li p�edseda v�boru stanovisko, �e v�bor na konzultaci v dan�m konkr�tn�m p��pad� netrv�, po��d� o tom z�stupce p�edkladatele s p�edsedou v�boru rovn� z�znam. Uveden� z�znamy jsou sou��st� materi�lu, v n�m� je p�edkl�d�n n�vrh z�kona vl�d�.
Po p�ijet� unijn�ho pr�vn�ho p�edpisu m� Parlament, resp. ob� komory, jedinou standardn� institucionalizovanou cestu, jak se dan�mu p�edpisu vzep��t, a to je pod�n� �aloby k�Soudn�mu dvoru EU pro poru�en� z�sady subsidiarity. Podle Protokolu o pou��v�n� z�sad subsidiarity a proporcionality plat�, �e SDEU m� pravomoc rozhodovat o �alob�ch t�kaj�c�ch se poru�en� z�sady subsidiarity n�kter�m legislativn�m aktem, kter� �lensk� st�t p�edal v souladu se sv�m pr�vn�m ��dem jm�nem sv�ho vnitrost�tn�ho parlamentu �i n�kter� jeho komory. V��R je pravomoc podat takovou �alobu sv��ena samostatn� ka�d� z�obou komor Parlamentu. Poslaneck� sn�movna se takto m��e usn�st v�pl�nu v�t�inou p��tomn�ch poslanc�, a to na n�vrh sv�ho V�boru pro evropsk� z�le�itosti nebo skupiny nejm�n� 41 poslanc�. Sen�t se takto m��e usn�st rovn� v pl�nu v�t�inou p��tomn�ch sen�tor�, a to na n�vrh pov��en�ho v�boru nebo skupiny nejm�n� 17 sen�tor�.
Prezident republiky
Prezident republiky m��e do procesu implementace zas�hnout v�p��pad� z�kon�. Je-li p�ijat transpozi�n� p�edpis v�podob� z�kona, prezident m��e uplatnit sv� pr�vo suspenzivn�ho veta stejn� jako v�p��pad� ostatn�ch z�kon�. Podle �stavy �R m� prezident republiky pr�vo vr�tit p�ijat� z�kon, s v�jimkou z�kona �stavn�ho, s od�vodn�n�m do patn�cti dn� ode dne, kdy mu byl postoupen. O vr�cen�m z�konu hlasuje znovu Poslaneck� sn�movna. K p�ehlasov�n� prezidentsk�ho veta je t�eba nadpolovi�n� v�t�ina v�ech poslanc�, jinak plat�, �e z�kon nebyl p�ijat.5
�stavn� soud
Svou roli v r�mci implementace unijn�ch p�edpis� m� i �stavn� soud, a to p�i kontrole �stavnosti transpozi�n�ch p�edpis�. �stavn� soud p�ezkoum�v� �stavnost v�ech akt� org�n� ve�ejn� moci �R. V principu se tedy jeho pravomoc vztahuje tak� na �esk� vnitrost�tn� normy, kter� prov�d�j� unijn� pr�vo. �stavn� soud nicm�n� ve sv� judikatu�e vych�z� z toho, �e tam, kde delegace pravomoci ned�v� �lensk�mu st�tu ��dn� prostor pro uv�en�, pokud jde o v�b�r prost�edk�, tj. tam, kde �esk� pr�vn� �prava reflektuje z�vaznou normu pr�va EU, doktr�na p�ednosti unijn�ho pr�va z�sadn� neumo��uje �stavn�mu soudu p�ezkoum�vat takovouto �eskou normu z hlediska konformity s �stavn�m po��dkem �R. Jeho kompetence posuzovat �stavnost �esk�ch norem je tedy, ve stejn�m smyslu, omezena. Mo�nost p�ezkumu z hlediska �stavnosti �stavn� soud naopak p�ipou�t� v situaci, kdy �lensk� st�ty implementuj� normy pr�va EU, kter� ponech�vaj� �lensk�mu st�tu prostor pro uv�en�, pokud jde o v�b�r prost�edk� k uskute�n�n� c�le jimi stanoven�ho. V�chodiskem toho p��stupu je, �e m�-li �lensk� st�t volnost ve v�b�ru prost�edk� dan�ch unijn�m aktem k zaji�t�n� uveden�ch c�l�, mus� vybrat ty prost�edky, kter� jsou v souladu s jeho �stavou, a vylou�it ty, kter� jsou s �stavou v konfliktu.6
�stavn� soud nicm�n� odm�tl uznat doktr�nu SDEU vy�aduj�c� absolutn� p�ednost unijn�ho pr�va. Inspirov�n p��stupem Spolkov�ho �stavn�ho soudu SRN konstatoval, �e delegace ��sti pravomoc� vnitrost�tn�ch org�n� na org�ny EU m��e trvat potud, pokud jsou tyto pravomoci vykon�v�ny org�ny EU zp�sobem slu�iteln�m se zachov�n�m z�klad� st�tn� suverenity �R a zp�sobem, jen� neohro�uje samotnou podstatu materi�ln�ho pr�vn�ho st�tu. Uvedl, �e z�st�v� vrcholn�m ochr�ncem �esk� �stavnosti, a to i proti eventu�ln�m exces�m unijn�ch org�n� a evropsk�ho pr�va. Pokud by toti� evropsk� org�ny vykl�daly nebo rozv�jely pr�vo EU takov�m zp�sobem, kter� by ohro�oval z�klady materi�ln� ch�pan� �stavnosti a podstatn� n�le�itosti demokratick�ho pr�vn�ho st�tu, kter� jsou v souladu s �stavou �R ch�p�ny jako nedotknuteln� (�l. 9 odst. 2 �stavy), potom by takov� pr�vn� akty nemohly b�t v �esk� republice z�vazn�. V souladu s t�m hodl� �esk� �stavn� soud p�ezkoum�vat jako ultima ratio i to, zda se pr�vn� akty evropsk�ch org�n� dr�� v mez�ch pravomoc�, kter� jim byly poskytnuty.7 R�mec sv� kontroly v�konu p�enesen�ch kompetenc� org�ny Evropsk� unie p�itom vymezil t�emi oblastmi: nefunk�nost� jej�ch instituc�, ochranou materi�ln�ho ohniska �stavy, a to nejen ve vztahu k�pr�vu EU, n�br� i k jeho konkr�tn� aplikaci, a kone�n� p�soben�m jako ultima ratio, tj. opr�vn�n�m zkoumat, zda n�kter� akt org�n� EU nevybo�il z pravomoc�, kter� �R na Evropskou unii p�enesla, p�i�em� za ty by bylo mo�n� pova�ovat zejm�na opu�t�n� hodnotov� identity a p�ekro�en� rozsahu sv��en�ch kompetenc�. �stavn� soud p�edpokl�d�, �e jeho ingerence je mysliteln� zejm�na u aplikace evropsk�ho pr�va v konkr�tn�ch p��padech, je� mohou k �stavn�mu soudu doj�t cestou individu�ln�ch �stavn�ch st�nost�, souvisej�c�ch s eventu�ln�mi (v�jime�n�mi) excesy unijn�ch org�n� a unijn�ho pr�va do z�kladn�ch pr�v a svobod.8
Dosavadn� praxe
Z�kladn� fungov�n� mechanism�
Vnitrost�tn� mechanismy vytv��en� pozic �R k�legislativn�m n�vrh�m EU a mechanismy implementace unijn�ch pr�vn�ch p�edpis� se b�hem let usadily a �ist� z technick�ho hlediska dnes p�edstavuj� funk�n� syst�m.
Pro vrcholn� vnitrost�tn� org�ny p�edstavuje zapojen� do t�chto proces� ka�dodenn� rutinu.
Chceme-li b�t p�esn�, pak toto konstatov�n� plat� pro specializovan� �tvary t�chto org�n�, tj. r�zn� evropsk� �i mezin�rodn� odbory ministerstev a jin�ch ��ad� a pro evropsk� v�bory parlamentn�ch komor. Tam se soust�ed� znalosti i jazykov� vybavenost. Mimo tyto �tvary z�st�v� ve�ker� d�n� kolem Unie st�le n���m ciz�m a vzd�len�m.
Dominantn� roli v�procesu vyjedn�v�n� i prov�d�n� p�edpis� sekund�rn�ho pr�va hraje jednozna�n� moc v�konn�, resp. jednotliv� gesto�i. Syst�m koordinace vytv��en� pozic p�i vl�dn�m V�boru pro Evropskou unii, kter� se b�hem let v�razn� zdokonalil,9 zaji��uje, �e gesto�i nemohou vytv��et pozici jednostrann� bez ohledu na n�zory ostatn�ch rezort� a �e v�sledn� pozice bude odpov�dat n�zoru vl�dy jako celku. Nejde-li o zvl�t� citliv� politick� t�ma, agenda je de facto ponech�na v�rukou gestora (z d�vodu absence ingerence ostatn�ch rezort�), kter� pak s�m ur�uje politickou linii.
Postupy, tak jak jsou nastaveny, v�z�sad� posta�uj� v�asn�mu a spr�vn�mu proveden� velk� v�t�iny sm�rnic EU. I kdy� v�minul�ch letech �R pat�ila ke st�t�m s�vy���m transpozi�n�m deficitem, tento probl�m nebyl nikdy zvl�t� v�znamn�. V�posledn� dob� do�lo k�v�razn�mu sn�en� tohoto deficitu.10
Parlamentn� kontrola
Souhrnn� lze konstatovat, �e j�dro �sil� obou parlamentn�ch komor ve vztahu k�unijn�m iniciativ�m a p�ijat�m p�edpis�m se soust�edilo do f�ze vytv��en� pozic k�n�vrh�m. Ob� komory, zvl�t� pak Sen�t, jsou pom�rn� aktivn�, pokud jde o projedn�v�n� n�vrh� a p�ij�m�n� vyj�d�en� obsahuj�c�ch jejich p�ipom�nky a doporu�en� pro vl�du �i unijn� org�ny.
V��ad� p��pad� byla p�ijata v�znamn�j�� vyj�d�en�, kter� byla zasl�na t� unijn�m org�n�m a parlament�m ostatn�ch �lensk�ch st�t� v�r�mci meziparlamentn� v�m�ny. V�tomto ohledu byl �inn� zejm�na Sen�t, kter� zaslal b�hem let mnoho des�tek vyj�d�en�11 a svou aktivitou se aktu�ln� �ad� na t�et� m�sto mezi parlamentn�mi komorami.12 Poslaneck� sn�movna naopak zaslala takov�ch vyj�d�en� doposud jen n�kolik a �ad� se mezi m�n� aktivn� komory.13
Pokud jde o p�ijat� od�vodn�n� stanoviska o nesouladu n�vrhu s�principem subsidiarity, dle �daj� v�datab�zi IPEX, Poslaneck� sn�movna zat�m p�ijala (ve stanoven� lh�t�) t�i stanoviska a Sen�t jedno. Ob� parlamentn� komory se v�tomto hodnocen� shodly v�p��pad� n�vrhu sm�rnice o podm�nk�ch vstupu a pobytu st�tn�ch p��slu�n�k� t�et�ch zem� za ��elem sez�nn�ho zam�stn�n�, Poslaneck� sn�movna takto d�le posoudila kontroverzn� n�vrh revize tab�kov� sm�rnice a n�vrh na zaveden� kv�t na zastoupen� �en ve veden� velk�ch obchodn�ch spole�nost�. Tato stanoviska byla v�souladu s negativn�m�postojem vl�dy.
V�znamn� ��inek m�lo vyj�d�en� Sen�tu k�n�vrhu na��zen�, kter�m se zav�d� pos�len� spolupr�ce v�oblasti rozhodn�ho pr�va ve v�cech rozvodu a�rozluky (tzv. na��zen� ��m III). Sen�t se vyslovil proti ��asti �R v�t�to (historicky prvn�) pos�len� spolupr�ci a vl�da, a� p�vodn� s�n�vrhem souhlasila, s�ohledem na postoj horn� komory rozhodla o ne��asti �R.
Ani jedna z�parlamentn�ch komor dosud nevystoupila proti n�vrhu aktu p�edlo�en�ho na z�klad� dolo�ky flexibility. Ani jedna z�komor doposud nepodala �alobu na neplatnost unijn�ho p�edpisu z�d�vodu poru�en� principu subsidiarity.
Pokud jde o transpozici p�ijat�ch sm�rnic, jak je autorovi zn�mo z�vlastn� praxe a z�diskus� s�odborn�ky ze st�tn� spr�vy, Parlament je sp�e m�n� aktivn�m hr��em, kter� v z�sad� vych�z� z�n�vrh� p�edlo�en�ch vl�dou. To je zcela logick� tam, kde sm�rnice neposkytuje ��dn� nebo t�m�� ��dn� prostor pro kreativitu vnitrost�tn�ho z�konod�rce, a/nebo tam, kde se sm�rnice t�k� slo�it�ch technick�ch v�c� bez zvl�tn� politick� citlivosti. V�jimky lze logicky o�ek�vat tam, kde sm�rnice jednak ponech�v� prostor pro vnitrost�tn�ho z�konod�rce (nap�. sm�rnice minim�ln� harmoniza�n�), jednak jde o politicky citlivou problematiku.
Nejv�znamn�j��m p��kladem aktivn�ho p��stupu Parlamentu ve f�zi implementace byl patrn� p��pad antidiskrimina�n�ho z�kona, kter�m m�lo doj�t k�transpozici unijn�ch antidiskrimina�n�ch sm�rnic. Vl�da nejprve v�roce 2006 p�ipravila n�vrh jdouc� nad minim�ln� po�adavky sm�rnic, kter� mj. zahrnoval v�ce zak�zan�ch krit�ri� diskriminace, m�nil zapojit do vym�h�n� antidiskrimina�n� legislativy ob�ansk� sdru�en� a podporoval pozitivn� diskriminaci v�r�mci podnik�. Poslaneck� sn�movna tento n�vrh zam�tla. Po dlouh�ch diskus�ch byl n�sledn� o dva roky pozd�ji p�ijat nov� z�kon, kter� ji� pouze p�ej�m� po�adavky unijn�ch sm�rnic. Pozoruhodn� je t� usnesen�, kter� p�i t� p��le�itosti p�ijal Sen�t: �Sen�t pova�uje antidiskrimina�n� z�kon za n�stroj implementace po�adavk� vypl�vaj�c�ch z evropsk�ho pr�va, za jejich� neproveden� hroz� �esk� republice sankce. Neztoto��uje se v�ak s charakterem normy, kter� um�l�m zp�sobem zasahuje do p�irozen�ho v�voje spole�nosti, nerespektuje kulturn� odli�nosti �lensk�ch st�t� a po�adavek rovnosti ve v�sledku povy�uje nad princip svobody volby. Sen�t ��d� vl�du, aby ned�vala souhlas s p�ijet�m dal��ch antidiskrimina�n�ch p�edpis� na �rovni EU.�
Hodn� p�ipomenut� je t� iniciativa skupiny poslanc� a sen�tor�, kter� se v�roce 2004 obr�tila na �stavn� soud s�n�vrhem na zru�en� novely trestn�ho ��du a trestn�ho z�kona, kterou bylo provedeno do �esk�ho pr�va r�mcov� rozhodnut� o evropsk�m zat�kac�m rozkazu, pro �dajn� rozpor s��stavn�m po��dkem. Tento n�vrh u �stavn�ho soudu neusp�l.
Jak se �stavn� soud vzep�el Soudn�mu dvoru EU
Doposud jednozna�n� nejv�znamn�j�� p��pad aktivn�ho p��stupu vnitrost�tn�ch org�n� �R k�unijn�mu pr�vu p�edstavuje n�lez �stavn�ho soudu �R ve v�ci Holubec v. �esk� spr�va soci�ln�ho zabezpe�en� z 31. ledna 2012 (Pl. �S 5/12). �lo o vyvrcholen� letit�ho sporu mezi �stavn�m soudem a Nejvy���m spr�vn�m soudem o dorovn�v�n� tzv. slovensk�ch d�chod�.
�stavn� soud ve sv� ust�len� judikatu�e dlouhodob� vy�aduje, aby �esk�m ob�an�m pracuj�c�m ke dni z�niku �eskoslovenska pro zam�stnavatele se s�dlem na Slovensku, kter�m by se podle p��slu�n� �esko-slovensk� smlouvy m�l vypl�cet d�chod podle slovensk�ho re�imu, �esk� st�t dorovn�val p��padn� rozd�l mezi ni��� slovenskou d�vkou a d�vkou, na kterou by m�li n�rok, kdyby se na n� vztahoval �esk� re�im. �stavn� soud se p�itom odvol�val na �stavn� princip rovnosti mezi ob�any �R a z�kladn� pr�vo na p�im��en� hmotn� zabezpe�en� ve st���. Nejvy��� spr�vn� soud naproti tomu pova�oval tuto praxi za p����c� se pravidl�m unijn�ho na��zen� �. 1408/71, kter� upravuje koordinaci syst�m� soci�ln�ho zabezpe�en� ve vztahu k�migruj�c�m osob�m a za diskrimina�n� v��i ob�an�m ostatn�ch �lensk�ch st�t� EU.
Spor se formou ��zen� o p�edb�n� ot�zce z�podn�tu Nejvy���ho spr�vn�ho soudu dostal k�SDEU (��zen� C-399/09 Landtov�). Soudn� dv�r tehdy shledal, �e na danou situaci se na��zen� �. 1408/71 skute�n� vztahuje. Uvedl p�itom, �e na��zen� nebr�n� vypl�cen� p�edm�tn�ho vyrovn�vac�ho p��sp�vku, �e v�ak br�n� takov�mu vnitrost�tn�mu pravidlu, kter� umo��uje vypl�cet vyrovn�vac� p��sp�vek k d�vce ve st��� pouze �esk�m ob�an�m s bydli�t�m na �zem� �R. Jinak �e�eno, �R by dle Soudn�ho dvora musela vypl�cet vyrovn�vac� p��sp�vek bu� v�em ob�an�m EU, nebo nikomu.
�stavn� soud se v�n�lezu Holubec p��stupu SDEU vzep�el. Odm�tl, �e by dan� problematika spadala pod na��zen� �. 1408/71, kter� se vztahuje na osoby, je� podl�haj� nebo podl�haly pr�vn�m p�edpis�m jednoho nebo v�ce �lensk�ch st�t� a je� jsou st�tn�mi p��slu�n�ky jednoho z �lensk�ch st�t�. Konstatoval, �e dobu zam�stn�n� pro zam�stnavatele se s�dlem na �zem� dne�n� Slovensk� republiky v dob� existence spole�n�ho �eskoslovensk�ho st�tu nelze zp�tn� pova�ovat za dobu zam�stn�n� v cizin�. �zem� Slovenska do rozpadu federace nelze pro ��ely soci�ln�ho zabezpe�en� pro �esk� st�tn� ob�any pova�ovat za �zem� ciz�ho st�tu. Z�toho podle �stavn�ho soudu vypl�v�, �e vztahy soci�ln�ho zabezpe�en� a n�roky z nich plynouc� v p�edm�tn� problematice neobsahuj� ciz� prvek, jen� je podm�nkou aplikace na��zen�. Dot�en� problematika podle n�j nen� srovnateln� s posouzen�m n�rok� ze soci�ln�ho zabezpe�en� s ohledem na z�po�et dob z�skan�ch v r�zn�ch st�tech, n�br� jde o d�sledky rozd�len� �eskoslovenska a posouzen� n�rok� ob�an� �R s ohledem na rozd�len� n�klad� na soci�ln� zabezpe�en� mezi n�stupnick� zem�.
�stavn� soud na adresu SDEU konstatoval, �e neodli�it pr�vn� pom�ry plynouc� z rozpadu st�tu s jednotn�m syst�mem soci�ln�ho zabezpe�en� od pr�vn�ch pom�r� plynouc�ch pro oblast soci�ln�ho zabezpe�en� z voln�ho pohybu osob v EU znamen� nerespektovat evropsk� d�jiny, znamen� srovn�vat nesrovnateln�. Jestli�e SDEU vzt�hnul na danou situaci na��zen� �. 1408/71, podle �stavn�ho soudu nelze ne� konstatovat, �e zde do�lo k excesu unijn�ho org�nu, k situaci, v n� akt org�nu Evropsk� unie vybo�il z pravomoc�, kter� �R na Unii p�enesla, k p�ekro�en� rozsahu sv��en�ch kompetenc�, k postupu ultra vires.
�stavn� soud tedy aktivizoval svou doktr�nu podm�n�n� p�ednosti unijn�ho pr�va, vyu�il z�chrannou brzdu. Takov� doktr�ny typu Solange formulovaly mnoh� vrcholn� soudy �lensk�ch st�t�, zat�m v�ak nebyly uplatn�ny v�praxi. Sebev�dom� rozhodnut� �esk�ho �stavn�ho soudu je proto v�prostoru EU bezprecedentn�.
Role prezidenta republiky
Do procesu implementace sm�rnic vstoupil opakovan� p�edchoz� prezident V�clav Klaus (v ��adu v letech 2003-2013), kdy� uplatnil svoje pr�vo suspenzivn�ho veta v�p��pad� n�kolika transpozi�n�ch z�kon�. �lo o politicky citliv� p��pady, mj. antidiskrimina�n� legislativu (v��e uveden� antidiskrimina�n� z�kon), chemickou legislativu REACH, energetick� �t�tky na budovy �i obchodov�n� s�emisn�mi povolenkami. Z od�vodn�n� t�chto vet vypl�v�, �e prezident jimi projevil prim�rn� sv�j nesouhlas s�obsahem samotn�ch sm�rnic. Nap�. v�p��pad� z�kona implementuj�c�ho REACH prezident uvedl: �Z�kon ru�� dosavadn� � a dod�v�m p�im��en� funguj�c� - pr�vn� �pravu reguluj�c� chemick� pr�mysl a nahrazuje ji novou celoevropskou a centralistickou ,chemickou politikou�.�14
Tato prezidentsk� veta, kter� nemohla nic zm�nit na z�vaznosti unijn�ch sm�rnic a povinnosti �R je zapracovat do sv�ho pr�vn�ho ��du, byla sp�e politick�mi gesty. Sv�j v�znam v�ak m�la. Pomohla zviditelnit n�kter� sporn� v�stupy Bruselu u �ir�� ve�ejnosti a podn�tit spole�enskou diskusi.
M�ra kreativity: pozlacov�n� sm�rnic
Popul�rn�m t�matem z�hlediska m��en� aktivity vnitrost�tn�ch org�n� v��i sekund�rn�mu pr�vu EU je problematika tzv. �pozlacov�n� sm�rnic (pop�. jin�ch p�edpis� EU), tj. stanovov�n� dodate�n�ch po�adavk� nad jejich r�mec, doprov�zen� p��padn�mi nepravdiv�mi tvrzen�mi, �e �pravu si vy�aduje unijn� pr�vo.
V��esk�ch m�di�ch se ob�as objevuj� zpr�vy, �e v��R jde o hojnou praxi, p�i�em� toto tvrzen� b�v� demonstrov�no na n�kolika p��kladech. Pozorn�j�� pozorovatel si nicm�n� v�imne, �e novin��i uv�d�j� st�le stejn� po�iny a �e je lze spo��tat na prstech jedn� ruky (viz n�e). Ve skute�nosti jde o jev mnohem slo�it�j��, a ka�dop�dn� zat�m nedostate�n� prozkouman�. Aktu�ln� prob�h� v�zkumn� projekt �Anal�za dodate�n�ho roz�i�ov�n� obsahu sm�rnic p�i jejich transformaci do n�rodn�ho pr�vn�ho syst�mu (tzv. gold-plating)�, kter� zadala vl�da a kter� by m�l tuto problematiku analyzovat, na jeho v�sledky se v�ak teprve �ek�.
Bezkonkuren�n� nejv�znamn�j��m p��padem, kdy vnitrost�tn� org�ny �ly nad r�mec po�adavk� unijn�ho pr�va a kdy byly d�sledky nejdramati�t�j��, je oblast dotov�n� obnoviteln�ch zdroj� energie, zvl�t� pak fotovoltaiky. P�i vstupu do EU se �R zav�zala, �e pod�l v�roby elektrick� energie z alternativn�ch zdroj� bude do roku 2020 �init nejm�n� 13,5 %. S�poukazem na tento z�vazek nastavila �R natolik �t�dr� podm�nky dotac� (resp. v�kupn�ch cen) sol�rn� energie, kter� spolu s�poklesem n�klad� na v�stavbu sol�rn�ch panel� vedly k�prudk�mu n�r�stu mno�stv� fotovoltaick�ch elektr�ren. N�sledkem toho do�lo ke vzniku enormn�ch n�klad� st�tu a hlavn� z�vazk� do budoucna, ke zdra�en� energie pro odb�ratele a k zabr�n� ohromn�ch ploch zem�d�lsk� p�dy.
Dal�� dva �asto uv�d�n� p��klady maj� sp�e humorn� p��dech. Na z�klad� p�ehnan� tv�r��ho uchopen� transpozice unijn�ch hygienick�ch norem do�lo k zaveden� povinnosti p�ebudovat vodovodn� baterie v gastronomick�ch za��zen�ch na bezdotykov�, co� p�ineslo dodate�n� n�klady pro provozovatele. Obdobn� byla s�poukazem na pr�vo EU vyd�na � a po negativn�m medi�ln�m ohlasu brzy zru�ena � vyhl�ka ministerstva zdravotnictv�, kter� zakazovala voln� prodej kr�jen�ho chleba a pln�n�ho pe�iva, jako jsou nap��klad kol��e nebo koblihy, a podle n� byli obchodn�ci povinni tento druh pe�iva nab�zet pouze balen� nebo prod�vat u pultu s�obsluhou (tzv. vyhl�ka o �balen� koblih do igelitu�).
V�ce typick�ch p��klad� �pozlacov�n� se b�n� neuv�d�. Autor m��e doplnit ji� jen p�vodn� vl�dn� n�vrh antidiskrimina�n�ho z�kona, o n�m� ji� byla �e�, kter� nicm�n� Parlament nep�ijal (posl�ze byl p�ijat z�kon vych�zej�c� toliko z�po�adavk� sm�rnice). Dal�� vhodn� p��klad nep�ipad� na mysl.
Pojem �pozlacov�n� je l�bivou novin��skou zkratkou, kter� dob�e slou�� �proevropsk�m� intelektu�ln�m kruh�m. Nen� divu, �e s�n�m s�oblibou operuje i Evropsk� komise. Ve�skute�nosti krom� n�kter�ch modelov�ch p��klad� nen� v�bec snadn� ur�it, kter� situace pod n�j zahrnout, a jeho vn�m�n� bude nutn� velmi subjektivn�.
Jestli�e �ada unijn�ch sm�rnic obsahuje jen r�mcovou, minim�ln� harmoniza�n� �pravu a nav�c �asto vstupuje do oblast� ji� vnitrost�tn�m pr�vem pokryt�ch, t�ko vy��tat vnitrost�tn�m z�konod�rc�m, �e p�ijmou nebo zachovaj� �pravu �ir��, podrobn�j�� �i p��sn�j��.
Doch�z� tak� k p��pad�m, kdy Unie i vnitrost�tn� org�ny p�ipravuj� ve stejn� dob� p�edpis v�t�e oblasti. Pak m��e p�i transpozici doj�t ke slad�n� p�vodn�ch vnitrost�tn�ch z�m�r� s�po�adavky sm�rnice. (P��kladem z�praxe budi� �esk� z�kon o mediaci.).
Aktivita v���zen�ch u Soudn�ho dvora, spory s Komis�
Hlediskem pro posouzen� m�ry aktivity �i pasivity st�tu ve vztahu k�unijn�mu legislativn�mu procesu a jeho v�stup�m je rovn� mno�stv� a v�znam soudn�ch spor� s�unijn�mi org�ny o v�klad �i platnost unijn�ch pr�vn�ch p�edpis�, stejn� jako �sil� o ovlivn�n� prob�haj�c�ch ��zen� u Soudn�ho dvora EU nap�. formou p�semn�ho �i �stn�ho vyj�d�en� v���zen�ch o p�edb�n�ch ot�zk�ch vnitrost�tn�ch soud� nebo intervence do p��pad� t�kaj�c�ch se jin�ch st�t�.
Z�v�znamn�ch spor� s�Komis�, kde �R trvala na sv�m v�kladu a kter� skon�ily u Soudn�ho dvora, lze upozornit na p��pad C-343/08 Komise v. �R. Ve sporu �lo o ot�zku povinnosti �R transponovat sm�rnici �. 2003/41/ES o �innostech instituc� zam�stnaneck�ho penzijn�ho poji�t�n� a dohledu nad nimi, je� byla p�ijata na z�klad� pravomoc� v�oblasti vnit�n�ho trhu. Komise m�la za to, �e �R m� povinnost sm�rnici transponovat a umo�nit p�soben� dot�en�ch instituc� na sv�m �zem�. �R, kter� zam�stnaneck� penzijn� poji�t�n� v�r�mci sv�ho syst�mu soci�ln�ho zabezpe�en� nezn�, trvala na tom, �e sm�rnici transponovat nemus�, a to pr�v� z�d�vod� jeho neexistence. Vych�zela z�toho, �e prim�rn� pr�vo garantuje st�t�m v�lu�nou pravomoc vymezit z�kladn� z�sady syst�m� soci�ln�ho zabezpe�en� a neumo��uje p�ijet� unijn�ch p�edpis�, kter� by v�znamn� ovliv�ovaly finan�n� rovnov�hu t�chto syst�m� (�l. 153 odst. 4 SFEU). V�klad Komise by pak vedl k�tomu, �e p�edpisy p�ijat� na z�klad� pravomoc� v�oblasti vnit�n�ho trhu by mohly uvedenou v�lu�nou pravomoc obch�zet. Soudn� dv�r rozhodl spor pon�kud bizarn�m zp�sobem. Dal sice za pravdu �esk� republice, �e nen� povinna umo�nit p�soben� takov�ch instituc� na sv�m �zem�, a m�nit tak sv�j d�chodov� syst�m; �R tedy v�j�dru sporu proti Komisi usp�la. Na druhou stranu ale konstatoval, �e �R je povinna sm�rnici transponovat. Na z�klad� tohoto rozsudku tedy musela �R p�ijmout (jako jakousi mrtvou schr�nku) pr�vn� �pravu fungov�n� dot�en�ch instituc�, t�eba�e v��R p�sobit nemohou.
Dal�� v�znamn� spor s�Komis�, kter� doposud trv�, se t�k� postaven� �esk�ch not���. �R m� za to, �e profese not��e je v�jej�m pr�vu �zce spojena s�v�konem ve�ejn� moci a neuplatn� se na ni proto z d�vodu v�jimky v��l. 51 SFEU ustanoven� prim�rn�ho a sekund�rn�ho pr�va upravuj�c� svobodu usazov�n� a voln� pohyb slu�eb (p��stup k�t�to profesi podmi�uje �esk�m st�tn�m ob�anstv�m). Not��i vykon�vaj� mj. funkci soudu v d�dick�ch ��zen�ch v�prvn�m stupni. Komise je p�esv�d�ena, �e �R se odvol�v� na v�jimku neopr�vn�n�, a zah�jila proto ��zen� o poru�en� smlouvy, kter� je zat�m v�p�ed�alobn� f�zi. �R trv� na sv�m v�kladu. Vn�mala by pod��zen� not��sk� profese svobod�m vnit�n�ho trhu za naru�en� vnitrost�tn�ho uspo��d�n� justice a ve�ejn� moci v�bec.
Pokud jde o vstupy do���zen� p�ed Soudn�m dvorem, �R pat�� k�pom�rn� aktivn�m zem�m, zvl�t� v���zen�ch o p�edb�n� ot�zce. Jej� aktivita b�hem let vzr�stala. Nap�. v�roce 2011 se �R vyj�d�ila v�54 ��zen�ch o p�edb�n� ot�zce z�cca 400 a d�le intervenovala v�32 ��zen�ch o poru�en� smlouvy veden�ch proti jin�m st�t�m.15
Z�v�r
Vnitrost�tn� mechanismy vytv��en� pozic �R k�legislativn�m n�vrh�m EU a mechanismy implementace unijn�ch pr�vn�ch p�edpis� se b�hem let usadily a z �ist� technick�ho hlediska dnes p�edstavuj� funk�n� syst�m. Pro vrcholn� vnitrost�tn� org�ny, resp. jejich specializovan� �tvary p�edstavuje zapojen� do t�chto proces� ka�dodenn� rutinu.
Dominantn� roli v�procesu vyjedn�v�n� i prov�d�n� p�edpis� sekund�rn�ho pr�va hraje jednozna�n� moc v�konn�, resp. jednotliv� gesto�i, tj. p��slu�n� ministerstva, pop�. jin� �st�edn� org�ny st�tn� spr�vy. Syst�m koordinace vytv��en� pozic p�i ��adu vl�dy zaji��uje, �e gesto�i nemohou vytv��et pozici jednostrann� bez ohledu na n�zory ostatn�ch rezort� a �e v�sledn� pozice bude odpov�dat n�zoru vl�dy jako celku. Nejde-li o zvl�t� citliv� politick� t�ma, agenda je de facto ponech�na v�rukou gestora (z d�vodu absence ingerence ostatn�ch rezort�), kter� pak s�m ur�uje politickou linii.
Parlament b�v� sp�e ve st�nu. To je samoz�ejm� logick�m d�sledkem jeho pouh� poradn� role ve f�zi tvorby pozice k�unijn�mu n�vrhu a t�m, �e ve f�zi implementace m�v� ji� omezen� prostor k�rozhodov�n�. Za pasivn� jej v�ak ozna�it nelze. Z�p��pad�, na n� bylo pouk�z�no, vypl�v�, �e dok�e k�prosazen� sv�ho postoje vyu��vat r�zn� prost�edky, kter� m� k�dispozici.
Je ot�zkou, nakolik je zaji�t�na demokratick� legitimita formov�n� n�rodn�ho postoje k�legislativn�m n�vrh�m, m�-li Parlament (s drobnou v�jimkou) jen poradn� roli. Na druhou stranu �e�en�, kdy by pozice ke v�em unijn�m iniciativ�m podl�hala souhlasu Parlamentu, by pro n�j bylo sotva kapacitn� zvladateln�. �vahy by mohly b�t vedeny sm�rem k�ur�it�mu kompromisn�mu �e�en�, nap�. �e by Parlament m�l pravomoc podrobit konkr�tn� agendu sv�mu rozhodnut�, pop�. roz���it spektrum situac�, kdy je jeho souhlas nezbytn�.
Aktivn� do dot�en�ch proces� vstoupili dva dal�� akt��i, �stavn� soud a prezident. Z�kladn�m p��nosem �stavn�ho soudu je, �e neakceptoval bezpodm�ne�nou p�ednost unijn�ho pr�va v�duchu doktr�ny Soudn�ho dvora EU, n�br� vyty�il vlastn� re�im zalo�en� na podm�ne�n� p�ednosti (typu n�meck�ho Solange). V�konkr�tn�m p��pad� pak aplikoval z�chrann� brzdy sv�ho p��stupu a dok�zal se vzep��t Soudn�mu dvoru EU; takov� r�zn� a sebev�dom� vystoupen� vrcholn� soudn� instance �lensk�ho st�tu nem� v�dosavadn� historii evropsk� integrace obdoby. M�n� v�znamnou, ale st�le nezanedbatelnou roli sehr�la veta transpozi�n�ch z�kon�, kter� uplatnil prezident Klaus. Tato veta sice nemohla nic zm�nit na z�vaznosti unijn�ch sm�rnic pro �R, jako politick� gesta v�ak pomohla zviditelnit n�kter� sporn� v�stupy EU u �ir�� ve�ejnosti a podn�tit spole�enskou diskusi.
Souhrnn� lze konstatovat, �e �esk� org�ny jsou ve vztahu k�tvorb� a implementaci relativn� aktivn� a �e �esk� republika ve srovn�n� s ostatn�mi�nov�mi �lensk�mi st�ty usp�la v�tomto ohledu velmi dob�e.
Pozn�mky
1. Mechanismus zapojen� vl�dy do legislativn�ho procesu je upraven zejm. ve Sm�rnici vl�dy o postupu p�i zas�l�n� n�vrh� legislativn�ch akt� ES/EU a materi�l� Evropsk� komise Poslaneck� sn�movn� a Sen�tu Parlamentu �esk� republiky (p��loha �. 3 k usnesen� vl�dy ze dne 7. 6. 2006 �. 680). Mechanismus implementace p�ijat�ch unijn�ch p�edpis�, pokud jde o �innost vl�dy, upravuj� zejm. Metodick� pokyny pro zaji��ov�n� prac� p�i pln�n� legislativn�ch z�vazk� vypl�vaj�c�ch z �lenstv� �esk� republiky v Evropsk� unii (schv�len� usnesen�m vl�dy ze dne 12. ��jna 2005 �. 1304 a zm�n�n� usnesen�m vl�dy ze dne 26. ��jna 2009 �. 1344).
2. Z �l. 10b �stavy �R vypl�v� vl�d� povinnost pravideln� a p�edem informovat Parlament o ot�zk�ch souvisej�c�ch se z�vazky vypl�vaj�c�mi z �lenstv� �R v EU (a obdobn�ch organizac�ch) a komor�m Parlamentu opr�vn�n� vyjad�ovat se k p�ipravovan�m rozhodnut�m EU (a obdobn�ch organizac�) zp�sobem, kter� stanov� jejich jednac� ��dy. P��slu�n� mechanismy jsou upraveny v z�kon� �. 107/1999 Sb. o jednac�m ��du Sen�tu, � 119a-119s a v z�kon� �. 90/1995 Sb. o jednac�m ��du Poslaneck� sn�movny, � 109a-109l.
3. Na z�klad� t�to podp�rn� pravomoci je Unie opr�vn�na p�ijmout vhodn� opat�en�, uk�e-li se, �e k dosa�en� n�kter�ho z c�l� stanoven�ch zakl�dac�mi smlouvami v r�mci politik vymezen�ch smlouvami je nezbytn� ur�it� jej� �innost, p�i�em� v�ak smlouvy k t�to �innosti neposkytuj� nezbytn� pravomoci.
4. P��loha �. 5 Legislativn�ch pravidel vl�dy schv�len�ch usnesen�m vl�dy ze dne 19. 3. 1998 �. 188 ve zn�n� pozd�j��ch zm�n.
5. �stava �esk� republiky, �l. 50.
6. Viz n�lezy �stavn�ho soudu Pl. �S 50/04 a Pl. �S 66/04.
7. Viz n�lez �stavn�ho soudu Pl. �S 5/12 a v n�m citovanou judikaturu.
8. Viz n�lez �stavn�ho soudu Pl. �S 5/12 a v n�m citovanou judikaturu.
9. K�jej�mu v�voji a fungov�n� viz nap�. Krut�lek O.: Jak funguje koordinace evropsk� politiky v �R?, Euroskop (2013), www.euroskop.cz/9047/22346/clanek/jak-funguje-koordinace-evropske-politiky-v-cr.
10. Srov. Zpr�vu vl�dy o p�ej�m�n� legislativn�ch z�vazk� vypl�vaj�c�ch z �lenstv� �esk� republiky
v Evropsk� unii za rok 2012 (www.senat.cz).
11. Viz �daje v�datab�zi IPEX (www.ipex.eu).
12. 21.�srpna 2013 se na sch�zi pl�na Sen�tu rozho�ela �iv� diskuse o tom, zda takto aktivn� p��stup k�vyj�d�en� m� sv�j smysl. �ada sen�tor� vyslovila pochybnosti, zda unijn� org�ny �i vl�da k�podobn�m dokument�m v�bec p�ihl�ej�. Stenoz�znam je dostupn� na www.senat.cz.
13. Viz �daje v�datab�zi IPEX (www.ipex.eu).
14. Prezidentsk� veta a jejich od�vodn�n� jsou dostupn� na www.klaus.cz.
15. Viz Zpr�vy o �innosti vl�dn�ho zmocn�nce pro zastupov�n� �R p�ed SDEU z�let 2004-2011 dostupn� na isap.vlada.cz/homepage.nsf/esdz.
Rubrika: Anal�zy a studie | T�mata: Evropsk� unie, �esk� republika, regulace, parlamentn� syst�m, antidiskrimina�n� z�kon, vl�da