Gazprom mění politiku prodeje zemního plynu

Ondřej Šlechta | 22. 11. 2012

Poslat do Kindlu

---

Po zásazích Evropské komise, která zahájila protimonopolní šetření vůči ruskému energetickému gigantu Gazprom, začíná Rusko se změnami v politice prodeje zemního plynu do Evropy. Z obavy před ztrátou dlouhodobých kontraktů hodlá preferovat vzájemně přijatelnější mechanismus úpravy cen, což dokazuje nedávné výrazné snížení cen dodávek plynu do Polska.

Polský plynárenský monopol PGNiG (Polskie Górnictwo Naftowe i Gazownictwo) se na začátku listopadu dohodl s ruským Gazpromem na výrazném snížení cen za dodávky ruského zemního plynu. Dohoda změní cenový vzorec smlouvy z roku 2010 tím, že dosavadní dlouhodobý kontrakt napojený pouze na ceny ropy bude od nynějška zohledňovat vývoj cen na trhu. Cena se tím sníží o více než deset procent, a Polsko se tak připojí k ostatním velkým dovozcům plynu do Evropy.

Rusko bylo nuceno hledat nový způsob vzájemných vztahů s evropskými odběrateli plynu zejména poté, co orgány Evropské komise zahájily vyšetřování údajného porušování článku 102 Smlouvy o fungování Evropské unie. Podle Komise je Gazprom v podezření, že brání zprůchodnění toku plynu mezi zeměmi střední a východní Evropy a snaží se některým z nich překazit plány na rozšíření zdrojů dodávek. Gazprom podle tvrzení Komise také účtuje některým zemím neférově vysoké ceny tím, že nadále neflexibilně navazuje ceny svého plynu na světové ceny ropy. Ty v posledních letech na rozdíl od tržních cen plynu vesměs výrazně rostly.

Dosavadní ruskou strategii ceny zemního plynu vázané na cenu ropy výhledově limituje i objektivní realita. V Evropě poptávka po ruském plynu stagnuje. Důvodem je nižší spotřeba, klesající v souvislosti s ekonomickou krizí, diverzifikace dodávek, zejména zkapalněného plynu z jiných oblastí světa, a rovněž prohlubující se integrace a liberalizace evropského energetického trhu.

Budování alternativních energetických přepravních cest, jako je rusko-německý projekt plynovodu Nord Stream, jehož druhá větev byla zprovozněna 8. října letošního roku, a plynovodu South Stream, jehož stavba má být zahájena v lednu roku následujícího, přitom nemusí být zárukou brzkého návratu ruských investic. Je to zejména proto, že v případě již částečně funkční trasy Nord Stream nelze v brzké době uvažovat o jejím plném využití.

V konfrontaci se stoupajícím evropským důrazem na energetickou bezpečnost (která je pojímána jako zabezpečení strategických dodávek za příznivé ceny a ekologicky příznivě) tak musí Gazprom ve snaze udržet si pozici klíčového dodavatele volit novou, rozumnější cenovou politiku a strategii. Povede jej k tomu také snaha udržet si klíčové zákazníky ze západní a střední Evropy a snaha vyvíjet asertivní tlak na balkánské země coby potenciální zákazníky plánované trasy South Stream.

V konečném důsledku ovšem Gazprom může očekávat, že ruská energetická páka na evropské státy bude v následujících letech slábnout. Tlak na optimalizaci cen bude výraznější a zasáhne i ty země, které s Moskvou nepěstují speciální vztahy. To platí především pro střední Evropu, kde výsledky jednání Gazpromu a PGNiG zřejmě do budoucna povzbudí ostatní státy k asertivnějšímu jednání s Moskvou ve věci energetických dodávek a projektů.

Revue Politika 11/2012

Poslat do Kindlu

---

Diskuse