Úvodní stránka  »  Články

Jak pustit státu žilou

Ministr Drábek a „zásady, nikoli výsady“ v praxi

Vojtěch Navrátil | 27. 1. 2012
Poslat do Kindlu

I přestože ÚOHS tendr sociálních karet z dílny ministerstva práce dočasně pozastavil (aby ho nedávno posvětil), fakticky se nezastavilo vůbec nic a záhy byl oznámen jeho vítěz: Česká spořitelna. Dle mluvčí ministerstva byl vybrán i přes prozatímní stopku antimonopolního úřadu proto, aby nedošlo k prodlení. Dle mnoha odborníků ovšem soutěž proběhla nezvykle rychle. Proč tolik ministerstvo tlačilo na pilu? Opravdu za tím byla proklamovaná snaha odhalit ty, kteří dávky zneužívají k nákupu alkoholu, cigaret či k hazardu?

Pokud ponecháme při vší naivní důvěře v čistotu záměrů ministerstva stranou veškeré pochybnosti o tom, jaká může být motivace dát České spořitelně spoustu velmi dobře marketingově využitelných informací o příjemcích dávek (týdeník Euro banku označil za „archiv Orwellova Velkého bratra"), pak nejvíce do očí bijící je jeden přidružený aspekt celého záměru. Na to, abyste mohli u příjemců jednotlivých dávek poznat, co že si člověk z takzvané karty sociálních systémů kupuje, je třeba elektronických účtenek. Bez nich a programu, který srovná údaje o použití karet s účtenkami z obchodů, nezjistíte nic. Ani ve Velké Británii, kde se sockaret využívá nejvíce, stát nekontroluje, co si na kartu kupujete. Navíc elektronické účtenky se používají v celé České republice v běžném provozu zatím jen v jedné pražské kavárně, jak bylo možné se ještě na konci roku 2011, dokud fungovaly, dočíst na webových stránkách firmy iDTAX Česká republika s. r. o. Nemluvě o tom, že elektronické účtenky u nás umí „dělat" jediná firma. A té se tak logicky v tomto doposud chudém odvětví razantně zvedne obrat a především zisky. Jde právě o firmu iDTAX Česká republika s. r. o. Tu řízením osudu, když si zadáte její jméno do obchodního rejstříku, v roce 2009 zakládal, nějaký čas spoluvlastnil a působil v ní až do voleb ministr Drábek, jehož resort jí může zajistit slušnou jistotu pravidelných příjmů.

Můžeme panu Drábkovi věřit, že v době, kdy v ní prodal svůj podíl ve výši 24 %, nemohl tušit, že se stane ministrem práce a sociálních věcí. Tutéž firmu ovšem zakládal i jistý Vladimír Šiška. Ten na MPSV zastává post prvního náměstka a s ministrem Drábkem působil už v Mezinárodní obchodní komoře České republiky. Tentýž Šiška byl až do nástupu na ministerstvo v červnu 2010 jednatelem iDTAX Česká republika s. r. o., až do ledna 2011 v ní vlastnil skrze firmu CONE ADVISE s. r. o., které svůj podíl prodal ministr Drábek, podíl ve výši 76 %. Náměstek Šiška se zbavil svého podílu v iDTAX Česká republika s. r. o. 24. ledna 2011, tedy až poté, co ministerstvo 12. ledna téhož roku oficiálně prezentovalo návrh sociální reformy, který obsahoval i zmínku o možnosti „výplaty dávek prostřednictvím elektronického platebního prostředku, což by mělo zajistit větší kontrolu využití dávek, a tedy jejich spotřebování na účel, ke kterému jsou určeny". Tedy i nutnost využití elektronických účtenek. Tentýž náměstek má celou záležitost se sockartami na ministerstvu na starosti a vhodným nastavením vybraných parametrů sociální reformy „přihrává" dané firmě pohádkový kšeft. Tedy ne přímo jí, ale firmě, která bude moci splnit zadávací podmínky výběrového řízení. Což je ve výsledku totéž. A aby toho nebylo málo, od ledna 2011 má nový vlastník iDTAX Česká republika s. r. o., firma VÍTKOVICE a. s., dle obchodního rejstříku anonymního vlastníka. Jinak řečeno, její zisk může inkasovat kdokoli, kdo aktuálně drží její akcie.

Možná se ani jeden z obou pánů do společnosti iDTAX s. r. o. nikdy nevrátí, nejedná, jako by v ní těsně před nástupem na ministerstvo působil, nebo nevlastní nějaké akcie VÍTKOVICE a. s., jak přísahal ministr Drábek např. v pořadu Hyde Park 3. ledna tohoto roku, ale minimálně u prvního náměstka Šišky je střet zájmů naprosto evidentní. A jeho nadřízenému je to přinejmenším úplně jedno. Jejich počínání až příliš nápadně připomíná náhlé zbohatnutí jedné původně lokální severočeské stavební společnosti, které se odehrálo za ministrování jejího (opravdu?) bývalého majitele. Ten, jak známo, se aktuálně snaží (zatím neúspěšně) vylepšit si pověst záchranou jednoho slavného pražského fotbalového klubu. Asi za naše peníze.

A tak zatímco Nečasova vláda proklamativně bojuje proti korupci, pak praxe, kdy účelově nastoupí na ministerstvo manažer některé ze soukromých firem a ona pak začne získávat „zázračně" ze dne na den veřejné zakázky, pokračuje vesele dál. Navíc zatímco Řebíčkovo „sosání" z rozpočtu ministerstva dopravy bylo omezeno jen obdobím jeho více jak dvouletého ministrování (a počtem vypsaných zakázek), pak záležitosti okolo elektronických účtenek mají systémové rysy: díky svému nastavení mají potenciál přinášet majitelům firmy iDTAX Česká republika s. r. o. pravidelný zisk i po odchodu současné vedoucí garnitury z ministerstva. Či alespoň pěkné odškodné za pozdější zrušení kontraktu ze strany ministerstva. A účinnost služebního zákona, který by alespoň trochu napomáhal předcházet nejviditelnějším excesům v našich veřejných institucích, byla i za němého souhlasu opozice opět odložena.

Revue Politika 1/2012
Poslat do Kindlu

Diskuse


nahoru