�vodn� str�nka » �l�nky
Je euro babylonsk� v� evropsk� integrace?
Rubrika: �l�nky a koment��e | T�mata: Evropsk� unie, N�mecko, evropsk� integrace, euroz�na, ekonomika, konkurenceschopnost, euro, �ecko
Je tomu rok od schv�len� z�chrann� p�j�ky 110 miliard eur pro �ecko a od rozhodnut� o vytvo�en� gigantick�ho stabiliza�n�ho bal�ku ji�t�n�ho 750 miliardami eur poch�zej�c�ch od �lensk�ch st�t� (Evropsk� n�stroj finan�n� stability), Evropsk� komise (Evropsk� mechanismus finan�n� stabilizace) a Mezin�rodn�ho m�nov�ho fondu. Uplynul�ch dvan�ct m�s�c� bylo nadit�ch dal��mi p�evratn�mi ud�lostmi, mezi nimi� figuruje zm�na zakl�dac�ch smluv EU legalizuj�c� sanov�n� �lensk�ch st�t� s�rozpo�tov�mi probl�my (nyn� v�procesu definitivn�ho schvalov�n� v�jednotliv�ch �lensk�ch st�tech), kontroverzn� n�mecko-francouzsk� n�vrh tzv. Paktu pro konkurenceschopnost a n�sledn� p�ijet� jeho na�ed�n� verze v�podob� tzv. Paktu pro euro plus, zhor�en� rozpo�tov� situace Irska a Portugalska a s�t�m souvisej�c� schv�len� z�chrann�ch p�j�ek i pro tyto zem� nebo kone�n� masivn� n�kup dluhopis� probl�mov�ch st�t� Evropskou centr�ln� bankou.
Po roce je situace kolem eura nad�le velmi dramatick� a nervozita zcela zaslou�en� vzr�st�. �ecko je st�le na nejlep�� cest� k�bankrotu, na z�da u� mu d�ch� zm�n�n� dal�� dvojice zem�, nejl�pe na tom nen� ani �pan�lsko, Belgie nebo It�lie. Dosavadn� tahouni a financi��i v��ele s�N�meckem p�itom p�est�vaj� b�t ochotni platit slab� �l�nky �et�zu a tla�� sm�rem k�centralizovan� hospod��sk� politice odpov�daj�c� jejich vlastn�mu modelu. T�snost sv�rac� kazajky eura pro nesourod� ekonomiky a bezv�chodnost vz�jemn� z�vislosti, do n� jednotn� m�na sv� u�ivatele uvrhla, se ukazuje v�ce ne� kdy d��ve.
Probl�mem ��slo jedna je nyn� �ecko, kter� je na tom s�financemi ze v�ech�kolabuj�c�ch st�t� zdaleka nejh��e. Navzdory lo�sk�mu z�vratn� vysok�mu �v�ru se bl�� slu�nou rychlost� ke zk�ze. Podm�nky t�kaj�c� se ozdravn�ch opat�en�, kter� byly sou��st� finan�n� pomoci, naprosto nezvl�d� plnit. Jak je z�ejm�, pro�dal�� finan�n� injekci u� nebude snadn� naj�t mezi �lensk�mi st�ty podporu.
Mezi zem�mi euroz�ny se u� zcela otev�en� za��n� mluvit o restrukturalizaci �eck�ho dluhu, co� je eufemismus pro ��zen� bankrot. T�mto �vah�m se zarputile br�n� Evropsk� centr�ln� banka. Prezident ECB Trichet p�i posledn�m zased�n� ministr� financ� euroz�ny ura�en� opustil jedn�n�, kdy� bylo toto t�ma otev�eno. Nejsou to jen d�vody m�nov� stability a strach z��et�zov� reakce, kter� ECB br�n� p�istoupit na mo�nost krachu �lena euroz�ny. Jde i o to, �e se sama n�kupem �eck�ch, irsk�ch a portugalsk�ch dluhopis� stala mohutn�m v��itelem t�chto st�t� (v p��pad� �ecka jde snad a� o 50 miliard eur), a mohla by tak utrp�t obrovsk� ztr�ty.
�eck� probl�m nem� �e�en� ide�ln�, ale jen v�ce a m�n� �patn�. Nejhor�� variantou je pokra�ov�n� z�chrann�ch p�j�ek, kter� s�nejv�t�� pravd�podobnost� nakonec krach pouze odd�l� a zv��� pod�l ztr�ty ve�ejn�ho sektoru oproti soukrom�mu. Toto �e�en� nar�� na ekonomickou a politickou realitu; dlouhodob� �v�rov�n� jde nad mo�nosti rozpo�t� i t�ch nejbohat��ch st�t� EU �i ECB. Nen� ani politicky �nosn�, proto�e odpor ve�ejnosti v�jednotliv�ch st�tech vzr�st�, jak ukazuje i ned�vn� velk� �sp�ch strany Prav�ch Fin� ve finsk�ch parlamentn�ch volb�ch. M�n� �patn�m �e�en�m se zd� b�t ��zen� bankrot, kter� sice bude znamenat, �e v��itel� v�etn� ECB a �lensk�ch st�t� se budou muset definitivn� rozlou�it s���st� sv�ch pohled�vek, na druhou stranu se vyhnou trval�mu nal�v�n� pen�z do �ern� d�ry.
Bez ohledu na rozuzlen� ��eck�ho probl�mu" je z�ejm�, �e bohat� st�ty v��ele s�N�meckem, kter� se nejv�ce pod�lej� na sou�asn� sanaci v�dluz�ch tonouc�ch zem�, se budou maxim�ln� sna�it zabr�nit opakov�n� nyn�j��ho sc�n��e do budoucna. Budou v�emo�n� usilovat o vnucen� sv�ch p�edstav o hospod��sk� politice v�em ostatn�m. P��zna�n� bylo v�tomto smyslu ned�vn� vystoupen� kancl��ky Merkelov� na stranick�m setk�n� CDU. Merkelov� kritizovala �dajn� p��li� dlouhou placenou dovolenou�v �ecku, Portugalsku �i �pan�lsku. �ekla doslova: �Nen� mo�n�, abychom m�li spole�nou m�nu a z�rove� v jej�m r�mci n�kdo dost�val hodn� dovolen� a jin� m�lo." D�le pran��ovala �dajn� p��li� n�zk� v�k pro odchod do d�chodu v�t�chto st�tech. V�odkazu na n�meck� model uvedla, �e bude prosazovat, aby se �v�ichni nam�hali p�ibli�n� stejn�".
V�roky Merkelov� vzbudily v�dot�en�ch st�tech pobou�en�. Je ale rozhodn� dob�e, �e zazn�ly. Po n�vrhu Paktu pro konkurenceschopnost jde o dal�� uk�zku toho, jak si n�kte�� - a to ti, kte�� maj� v�EU nejv�t�� v�hu - p�edstavuj� fungov�n� hospod��sk� a m�nov� unie. P�edpokl�daj� v�z�jmu fungov�n� spole�n� m�ny �glajch�altizaci" hospod��sk�ch a soci�ln�ch model� nap��� �lensk�mi st�ty v�etn� dan�, penzijn�ho syst�mu �i pracovn�ho pr�va a vytvo�en� jak�si �evropsk� hospod��sk� vl�dy". To v�e dohromady by znamenalo odstran�n� prostoru pro rozv�jen� jak�koli skute�n� politiky na n�rodn� �rovni, a tedy vytvo�en� skute�n�ho evropsk�ho st�tu. To je jist� n�co, s���m po��tal Jacques Delors a dal�� architekti eura nalad�n� na stejnou notu, ale ur�it� ne to, co politici slibovali lidem, kdy� se euro zav�d�lo.
V�tomto smyslu je pozoruhodn� sledovat, jak jednotn� m�na tla�� z��astn�n� st�ty k�hlub�� integraci, resp. centralizaci, oproti zbytku Evropsk� unie. Euroz�na jako by se do ur�it� m�ry odd�lovala od ostatn�ch �lensk�ch st�t�. ��m d�l �ast�ji doch�z� k�jedn�n�m ministr� financ� dot�en�ch st�t� a �mimo��dn�" setk�n� na nejvy��� �rovni p�est�vaj� b�t mimo��dn�mi. P�ijat� Pakt pro euro plus je sice jen um�rn�nou verz� p�vodn� navrhovan�ch opat�en�, stejn� v�ak p�edstavuje bezprecedentn� z�sah do autonomie z��astn�n�ch st�t� v�r�mci vytv��en� spole�ensko-ekonomick�ch podm�nek na sv�m �zem�. Z�kontextu, v�jak�m se nyn� o euroz�n� �asto hovo��, by se mohlo zd�t, �e nam�sto mal�ho �e" by j� slu�elo sp�e velk� �E". M�na jako by si sama vytv��ela sv�j st�tn� �tvar - Euroz�nu. (Nejen v�tomto technick�m n�zvu, ale i v�dal��ch ohledech tu vid�m paralely s�n�kdej��m um�l�m �tvarem Cislajt�nie, ve kter�m se ��st obyvatel habsbursk�ho mocn��stv� probudila jednoho r�na, ani nev�d�la jak.)
Dobr� fungov�n� jednotn� m�ny si z�ejm� skute�n� do zna�n� m�ry ��d� to, co prosazuj� zast�nci glajch�altizace. Na druhou stranu nen� o nic m�n� jasn�, �e takov� model je politicky nepr�chodn� a ne��douc�, proto�e znamen� pop�en� n�rodn�ch st�t� a vytvo�en� evropsk�ho superst�tu. Takov� �e�en�, jak uk�zala i diskuse o Paktu pro konkurenceschopnost, nad�le nen� pro z��astn�n� st�ty p�ijateln�. Nakonec proto v�dy dojde k�polovi�at�m kompromis�m a euro je patrn� jednou prov�dy odsouzeno k�fungov�n� v�prost�ed�, kter� je pro jeho pot�eby nedokonal�, a tedy i k�omezen� stabilit�.
Za nej�ist�� a politicky nejm�n� bolestnou mo�nost pos�len� t�to stability bych pova�oval z��en� euroz�ny. St�t�m, kter�m nevyhovuje tempo rozhoduj�c�ho proudu, by m�lo b�t umo�n�no m�novou unii opustit a obnovit vlastn� m�nu. To by pravd�podobn� bylo tak� nejv�hodn�j�� �e�en� pro jejich ekonomiky. Vlastn� m�nov� politika, kter� nap��klad pru�n� vyu��v� devalvace �i nastaven� �rokov� m�ry podle vnitrost�tn�ch pot�eb, by mohla o�ivit dot�en� skom�raj�c� ekonomiky a st�tn� finance l�pe ne� v�echny z�chrann� p�j�ky. �ada koment�tor� si v�imla toho, �e st�ty jako Loty�sko, Ma�arsko nebo Island, kter� byly velmi posti�eny ned�vnou sv�tovou hospod��skou kriz� (a jejich rozpo�tov� situace byla velmi kritick�), se d�ky vlastn� m�n� dostaly ze sev�en� dluh� mnohem l�pe ne� podobn� posti�en� st�ty pou��vaj�c� euro. Uveden� varianta by byla samoz�ejm� v�hodn� i pro euroz�nu samotnou, proto�e by se stala mnohem vnit�n� sourod�j��.
Pochopiteln�, �e jak�koli �vahy o z��en� �lensk� z�kladny jsou zat�m tabu. Ned�vn� zpr�vy o mo�n�m vy�len�n� �ecka byly ze strany politik� zu�iv� dementov�ny. Tato varianta je tr�zniv� pro v�echny dogmatiky �st�le u��� Unie" v���c� pouze v�jednosm�rn� pohyb d�jin k�evropsk�mu superst�tu. S�t�mto psychick�m blokem by se v�ak m�li b�t evrop�t� politici schopni vypo��dat, pokud cht�j� jednotnou m�nu zachovat. Pouh� bezmy�lenkovit� utahov�n� sv�rac� kazajky m��e v�st naopak k�p�du m�nov� unie jako takov� - nebo v�dlouhodob� perspektiv� k�dezintegraci samotn� Evropsk� unie. Na euro by se pak mohlo vzpom�nat jako na babylonskou v� evropsk� integrace, jako na nebety�n� nepokorn� konstruktivistick� projekt py�n�ch elit v��ele s�Jacquem Delorsem, kter� cht�ly posunout integraci od region�ln�ho hospod��sk�ho integra�n�ho seskupen� sm�rem k�plnokrevn�mu st�tu a vystav�t si tak sv�j pomn�k v�d�jin�ch; p�itom v�ak ignorovaly hospod��skou a politickou realitu Evropy a takto do t� doby pom�rn� �sp�nou integraci evropsk�m n�rod�m necht�n� odcizily a p�ivedly ke zk�ze.
Ji� dnes se projevuj� odst�ediv� tendence. Hovo�� se o tom, �e euro Evropany sp�e rozd�luje, ne� spojuje. S�odhalov�n�m n�klad� jeho popularita kles�. S�trpkost� ho vn�maj� ob�an� bohat�ch st�t�, kte�� maj� dotovat sv� krachuj�c� sousedy. S�nevol� je p�ij�m�no rovn� v�krachuj�c�ch st�tech, kde jsou velmi nepopul�rn� nadiktovan� podm�nky spojen� s�finan�n� pomoc�. I ve st�tech, kter� zat�m z�st�vaj� mimo euroz�nu, podpora pro vstup citeln� kles� z�obav p�ed sanov�n�m �patn�ch hospod��� i z�obav z�centralizace; to je i p��pad �esk� republiky.
Stru�n� �e�eno, jako cestu k�z�chran� eura vid�m opu�t�n� p�edstav o nutnosti zachovat euroz�nu ve st�vaj�c� �zemn� ���i. Tyto p�edstavy jsou toti� nutn� spojeny jednak s�dal��m sanov�n�m, jednak s�marasmem centralismu, p�i�em� ani jedno nen� ekonomicky a politicky dlouhodob� �nosn�.
Rubrika: �l�nky a koment��e | T�mata: Evropsk� unie, N�mecko, evropsk� integrace, euroz�na, ekonomika, konkurenceschopnost, euro, �ecko