Odsouzeni k Paroubkovi
Rubrika: Poznámky k událostem | Témata: volby, ČSSD, KSČM, Jiří Paroubek
Ať už letošní květnové volby dopadnou jakkoliv a vznikne po nich jakákoli vláda, velmi pravděpodobně budeme mít pro příští léta v nejvyšší české politice jednu jistotu: Jiřího Paroubka. A to i kdyby nastal zvrat v dosavadních průzkumech veřejného mínění, po volbách byla na středopravém půdorysu ustavena většinová vláda (ODS, KDU-ČSL a TOP 09), což je téměř jediná možnost, jak uskutečnit alespoň nějaké reformy veřejných financí, a Jiří Paroubek zůstal i nadále řadovým poslancem. Pokusím se nastínit, jak by se za této situace mohla odvíjet jeho budoucnost.
Po prohraných květnových volbách by byl Jiří Paroubek velmi pravděpodobně přinucen opustit post předsedy strany a zůstal by řadovým poslancem. Pro nového předsedu by nastalo nerudovské dilema: kam s ním? Elegantní možnost poslat Jiřího Paroubka do Bruselu obdobně jako Vladimíra Špidlu by byla již passé, naprosto znemožněn jako Stanislav Gross by také velmi pravděpodobně nebyl, takže do ústraní by se sám „dobrovolně" nestáhl. Co tedy, aby se neopakovala situace s Milošem Zemanem? Pro klidný spánek by asi novému předsedovi ČSSD nezbylo nic jiného než se inspirovat u ODS a uskutečnit „model Klaus". Tedy instalovat Jiřího Paroubka na Pražský hrad, čemuž by se dotyčný nebránil. (Svou ambici stát se v budoucnu prezidentem oznámil Jiří Paroubek v jednom z rozhovorů již na jaře 2006.)
Vzhledem k marginální možnosti zavedení přímé volby bude prezident i v únoru 2013 volen 200 poslanci a 81 senátory. S přihlédnutím ke zkušenostem se současným designem volebního systému bude „ideální" středopravá vláda disponovat v dolní komoře jen mírnou většinou, dejme tomu v poměru 102 mandátů ku 98 mandátům ČSSD a KSČM. Pokud před volbou prezidenta nedojde k předčasným volbám, budou hlavu státu v roce 2013 vybírat právě tito poslanci. Ze současných 81 senátorů má jistou participaci (pokud nezemřou či neodstoupí) na volbě prezidenta 27 z nich (zvolených v posledních volbách v roce 2008). Jedná se o 23 sociálních demokratů a demokratek, 3 občanské demokraty a Martu Bayerovou z KSČM. Celkově tedy bude poměr před dvojími senátními volbami na podzim 2010 a 2012 122:105 pro levici. Do magického čísla 141 jí bude chybět 19 hlasů.
Senátní volby na podzim letošního roku, v nichž bude levice obhajovat jeden mandát (Mostecko), se uskuteční několik měsíců po volbách do Poslanecké sněmovny. S výjimkou roku 2006, kdy se nedalo jednotlivé strany identifikovat jako vládní a opoziční, dopadly všechny dosavadní senátní volby konané ve stejném roce jako volby do dolní komory (1996, 1998, 2002) mezi vládními a opozičními stranami víceméně nerozhodně. Tyto volby tedy o budoucím pánu Pražského hradu nejspíš nerozhodnou.
Nedá mi to a dovolím si ještě malý exkurz k letošním senátním volbám. Velmi nepředvídatelná situace bude v obvodě Brno-venkov, kde mandát doposud vždy získala ODS. To samo o sobě by mělo značit, že občanští demokraté by jej měli obhájit i letos. Tento pocit se ovšem vytratí, jakmile zjistíme, kdo oním občanským demokratem, jenž se bude ucházet o znovuzvolení, je: Tomáš Julínek, exministr zdravotnictví, který bývá nejčastěji označován za příčinu „oranžové tsunami" z října 2008. Budou mít zdejší voliči s odstupem let stále odpor k člověku, jenž zavedl většinu dnešních poplatků ve zdravotnictví?
Definitivní rozuzlení tajenky, kteří zákonodárci budou v únoru 2013 volit prezidenta, přinesou až senátní volby v roce 2012. Zatím všechny volby do horní komory českého parlamentu konané téměř přesně v polovině funkčního období Poslanecké sněmovny (2000, 2004, 2008) potvrdily jeden ze závěrů teorie K. Reifa a H. Schmitta o tzv. volbách druhého řádu. Ta krom jiného praví, že podpora vládních stran bývá právě v tomto období nejnižší. Výsledky voleb do Senátu to potvrzují. V roce 2000 triumfovala Čtyřkoalice, v roce 2004 ODS a v roce 2008 sociální demokraté. Vzhledem k nutnosti začít něco dělat s hrozivým stavem veřejných financí a s přihlédnutím k obdobné zkušenosti z roku 2008 nelze očekávat, že by rok 2012 byl výjimkou. Nastane tak situace, kdy o tom, kdo bude v období 2013-2018 na Pražském hradě, rozhodne pravděpodobně pouze a jen levice.
Až doposud jsem o levici hovořil jako o unitárním aktéru, ačkoliv se jedná o dvě strany (ČSSD a KSČM). Komunisté ovšem nebudou mít zábrany podpořit člověka, který je v roce 2005 po šestnácti letech téměř trvalé opoziční hibernace znovu vytáhl do nejvyšších pater české politiky, zvlášť pokud jim Paroubkův nástupce v Lidovém domě přislíbí aplikaci vzájemné spolupráce v krajích i na celostátní úrovni. ČSSD by jen musela najít další kličku v interpretaci bohumínského usnesení, které již po dlouhá léta vehementně porušuje, byť samo o sobě ČSSD vládní spolupráci s KSČM nezakazuje, jak bývá představiteli ČSSD, ale i mnohými novináři a komentátory interpretováno. Bohumínské usnesení z dubna 1995 praví: „Sjezd potvrzuje platnost závěrů Hradeckého sjezdu ČSSD o nepřípustnosti spolupráce sociální demokracie s extremistickými politickými stranami. Vylučuje politickou spolupráci se Stranou československých komunistů, Sdružením pro republiku - Republikánskou stranou Československa, Moravskou národní stranou, Komunistickou stranou Čech a Moravy, Levým blokem a Stranou demokratické levice." Již rok po přijetí tohoto usnesení se snažil Miloš Zeman v povolebním vyjednávání získat Josefa Luxe pro menšinovou vládu ČSSD a KDU-ČSL s podporou KSČM. Vzhledem k pro ČSSD výhodnému deformovanému veřejnému povědomí o skutečném znění tohoto usnesení je pro normálního smrtelníka téměř nemožné ho na webu sociální demokracie nalézt. Trefně tuto situaci okomentoval v Britských listech Jan Piegl st.: „Schopnost vyhledat toto usnesení (na webu ČSSD - pozn. autora) patří do práce kvalitních počítačových expertů."
Jestliže lídru občanských demokratů Mirku Topolánkovi půjde v květnových volbách prakticky o vše, jeho sociálnědemokratickému sokovi pravděpodobně nikoliv. V podstatě jsme odsouzeni k dalším „báječným" létům s Jiřím Paroubkem. Jde jen o to, jakou ústavní funkci bude zastávat.
Autor je studentem politologie na FSV UK.
Rubrika: Poznámky k událostem | Témata: volby, ČSSD, KSČM, Jiří Paroubek