Západ
„Izolacionisté“ měli zase pravdu
Ondřej Šlechta | 22. 2. 2012
Rok od zahájení povstání v Libyi střídá prvotní nadšení z revoluce skepse. Ukazuje se, že Severoatlantická aliance svým zásahem pomohla dovršit rozvrat země a že velká část obyvatelstva, vzájemně se vraždícího v kmenových bojích, nemá o demokracii ani potuchy a přeje si návrat vlády tvrdé ruky. Zatímco otázky lidských práv byly důležitou součástí propagandy a mediální pozornosti, když šlo o odstranění Kaddáfího, současné řádění vítězných milic stojí stranou jakéhokoli mezinárodního zájmu a pokusu o regulaci.
Utopí Západ své ideály v ropě?
Jakub Janda | 18. 1. 2012
Západ stále potřebuje ropu. Proto bude vzrůstat nejen jeho závislost na totalitních režimech vlastnících zbytky této strategické suroviny, ale také tlak na redefinici jeho rétoriky. V opačném případě se Západ zcela zdiskredituje. Výjimkou může být pouze situace, pokud se mu v dohledné době podaří nalézt za ropu relevantní alternativu.
„Na Izrael kašlou…“
S Irenou Kalhousovou o nové evropské levici, měnícím se mezinárodním vnímání Palestiny, síle izraelsko-amerického partnerství a blízkosti České republiky k židovskému státu
Jakub Janda, Filip Tuček | 16. 12. 2011
Turecký paradox
Proč Turecko není přes prohlubující se spolupráci s EU členství o nic blíže, než bylo před deseti lety
Filip Tuček | 28. 11. 2011
Nejpozději po finanční krizi v roce 2008 a následné recesi, která byla nejhlubší a nejzávažnější od roku 1929, začalo být zřejmé, že Spojené státy - a potažmo Západ - ztrácejí svou dominanci.1 V nově nastupujícím multilaterálním globálním uspořádání bude hrát stále významnější roli větší množství relativně nových globálních aktérů. Pro Evropu je jedním z nejdůležitějších Turecko. To dnes již nemá esenciální zájem na členství v Evropské unii, jak tomu bylo dříve. Spíše se formuje nový model spolupráce. Pro pochopení toho, proč je vznikající forma partnerství Turecka s Evropskou unií z potenciálních alternativních modelů pravděpodobně tou oboustranně nejvýhodnější, je nezbytné porozumět příčinám tureckého vzestupu v poslední dekádě.
Evropa a oslabování okcidentu
Petr Fiala | 21. 10. 2011
Evropa neprožila klidné léto roku 2011. Příjemné prázdniny neměli ani političtí představitelé největších evropských zemí. Nebylo to jen počasím, byť jsme si z jeho odvěké proměnlivosti v posledních letech dokázali vytvořit „závažný" politický problém. Francouzský prezident a španělský premiér přerušili svoji dovolenou kvůli situaci na finančních trzích, začátkem srpna tak musel učinit britský premiér David Cameron, když multietnické čtvrti Londýna a řady dalších britských měst zachvátily nepokoje, násilnosti a rabování nevídaného rozsahu.
celý článek Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU
Česká republika a perspektivy EU jako globálního hráče
Jan Jireš | 9. 9. 2011
Zamýšlet se dnes nad mezinárodní či dokonce globální rolí Evropské unie jako politického, bezpečnostního a ekonomického aktéra působí téměř nemístně. Vrcholící dluhová krize ohrožuje samotnou existenci eurozóny a nikdo netuší, jak by její případný rozpad (ať už by měl jakoukoli podobu) ovlivnil již dosaženou úroveň integrace v jiných oblastech, a zda tedy není v sázce také existence samotné Unie.
celý článek Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU
„Zase se chováme jako primitivní kolonialisté!“
S profesorem mezinárodních vztahů Oskarem Krejčím o chybném chování NATO, primitivním kolonialismu Západu a hloupých rozhodnutí české diplomacie
Jakub Janda, Ondřej Šlechta | 2. 9. 2011
Polemika s ústavou: cesta ke konzervativní demokracii
Jan Frank | 25. 7. 2011
Říká se, že politika ztrácí obsah. Autoři této teze obvykle mívají na mysli skutečnost, že nad hledáním dlouhodobých strategií převažují holé mocenské boje a takřka všechny koncepce se podvazují a neutralizují pravolevými kompromisy. Politika přestává být inspirativní a dramatická. Tvoří ji ale také novináři; politika se dá dělat i perem. Jejich texty ovšem (čest výjimkám) často končí na hranici negativního vymezení. Ruku na srdce: víme o něco víc než to, že chceme „levný právní stát", „Evropu národů" a udržet výkonnost kontinentu (alespoň) ve vztahu k nově se rodícím mocnostem?
Finanční krize států? Cena za falešné představy
Jan Frank | 17. 6. 2011
Srovnání světové hospodářské krize 30. let 20. století s tím, co se děje od roku 2008, není s ohledem na příčiny a dopady možné. Před druhou světovou válkou ochuravěla z dnešního pohledu málo regulovaná ekonomika, dnes ji naopak podepírá ohromný systém přerozdělování. Tehdy nekolaboval „sociální systém", spíše se upevnila jeho idea, která je dnes realitou. Vtělila se v podstatě do obrovských, mezinárodními deklaracemi, ústavami a zákony garantovaných „neziskových organizací" na podporu obyvatelstva toho či onoho státu. Pokud ekonomika těmto představám a závazkům vypoví službu, je této ideji „dlužna". Nebo ne?
Pro západní unii
Philippe Nemo | 13. 6. 2011
Jaké jsou podmínky eventuálního rozšíření stávajících hranic Západu a jaký institucionální tvar bychom se měli snažit tomuto celku vtisknout? Přečtěte si ukázku z knihy Co je Západ?, již před nedávnem vydalo Centrum pro studium demokracie a kultury.
Strana 1 | 2
Rubriky
Partnerský časopis
Inzerce
