Maďarsko
Evropa aneb politické přeskupování
Bronisław Wildstein | 23. 1. 2012
Vše nasvědčuje tomu, že v současné Evropě, tedy i v naší středoevropské části, dochází k politickému přeskupování, které nahradí dřívější protiklad levice-pravice. Ostatně lze se domnívat, že tento jev přesahuje náš kontinent a odráží širší, globální dění. Jde o úpadek tradiční demokracie v jejích národních podobách a o přebírání moci finančně politickou oligarchií. Tato oligarchie ovšem nevznáší protidemokratická hesla. Právě naopak, hlásá, že vytváří novou, širší, tudíž lepší obměnu demokracie. Nápadně to připomíná komunistickou ideologii s její kritikou parlamentarismu, tedy tradiční, „formální" demokracie, a snahu nahradit ji novou, vylepšenou verzí v podobě demokracie lidové či socialistické. Dnes máme na našem kontinentě co dělat s „evropskou demokracií". Není to přitom jediný případ sémantického překrucování. Nová oligarchie, která reálně ničí tržní mechanismy, tvrdí, že je reprezentantem volného trhu. Současné štěpení je tedy střetem obhájců tradiční, národní demokracie s jejími odpůrci z řad oligarchů.
EU se rozdělí a konkurenceschopnost sníží
Ryszard Legutko | 21. 12. 2011
Projekt upevňování Paktu euro plus je projektem smlouvy pro státy eurozóny: mají ji uzavřít její členské země a má nabýt platnosti, pokud ji přijme většina členů (9 ze 17), tedy pouhá třetina unijních států. Znamená to, že projekt posiluje rozdělení na státy, které zavedly euro, a na státy ostatní.
Společná energetická politika EU dnes není prioritou
Rozhovor s Václavem Bartuškou
Dušan Šrámek | 3. 8. 2011
Česká republika podpořila při nedávné návštěvě polského premiéra Donalda Tuska priority polského předsednictví, včetně těch v oblasti energetické bezpečnosti. Podle názoru zvláštního velvyslance České republiky pro otázky energetické bezpečnosti Václava Bartušky je ale otázkou, co se z nich podaří naplnit. A zda vůbec.
Visegrádská bojová skupina
Perspektivy vojenské spolupráce ve střední Evropě
Ondřej Šlechta | 3. 6. 2011
Na začátku května proběhlo ve slovenské Levoči setkání ministrů obrany zemí Visegrádské čtyřky a Ukrajiny, jehož výsledkem je deklarovaný zájem V4 postavit v rámci Evropské unie vlastní bojovou skupinu. Jedná se o snahu spojit síly s cílem snižovat náklady na obranu v jednotlivých státech V4, nebo o první krok k těsnější spolupráci střední Evropy v bezpečnostní oblasti a potažmo snahu suplovat původní ideu NATO?
Maďarsko versus demokracie
Je třeba se obávat tamějších ústavních změn?
Lucie Szymanowská | 29. 4. 2011
Maďarská vládní koalice Fidesz-Křesťankodemokratická lidová strana (KDNP) čelí v souvislosti s vnitrostátní legislativou v krátkém časovém odstupu už druhé vlně mezinárodní i domácí kritiky. Po balíčku mediálních zákonů na přelomu let 2010-2011 je nyní jejím předmětem nová maďarská ústava, přijatá v parlamentu 18. dubna. Právě v tuto ústavu měl dle záměrů Fideszu vyústit vládní program „národní spolupráce" formulovaný poté, co vládní koalice získala před rokem 68,12 % parlamentních mandátů, umožňujících jak změnu ústavy, tak i řady dalších zákonů. Ústavotvorný proces však ve znamení národní spolupráce zdaleka neproběhl. Znamená to, že nová maďarská „společenská smlouva" nestojí na politickém ani společenském konsensu, a postrádá tedy legitimitu? Umožní, jak jí vyčítají kritici, zásadní antidemokratickou změnu systému? Nebo jen dráždí jazykem a duchem preambule?
Co si počít s energetickou závislostí na Rusku?
Nad knihou Anity Orbanové Moc, energie a nový ruský imperialismus
Dušan Šrámek | 15. 11. 2010
České předsednictví Evropské unie začalo velkým dramatem. Rusko na několik týdnů přerušilo dodávky zemního plynu. Oficiálním důvodem ruské strany byly spory s Ukrajinou o dlužné částky za přepravu plynu a výši tranzitních poplatků. Nebylo to poprvé, jak dokládá kniha maďarské autorky Anity Orbanové Moc, energie a nový ruský imperialismus, jejíž český překlad letos vyšel. Na základě veřejně dostupných informací autorka analyzuje snahy ruských, převážně státních energetických společností o průnik na středoevropské trhy a dokladuje, jak se Moskva přes své energetické firmy snaží posilovat svůj politický vliv v bývalých státech východního bloku.
Od krize k zotavení
Vítězové a poražení ve střední Evropě
28. 4. 2010
Zpráva Center for European Policy Analysis vypracovaná Evou M. Blaszczynski pro americké ministerstvo zahraničních věcí představuje detailní analýzu ekonomické situace v nových členských zemích EU ze střední Evropy. Podle autorky je můžeme z hlediska jejich ekonomické úspěšnosti rozdělit do tří skupin: na vítěze, zaostávající a poražené. Blaszczynski ve své analýze vysvětluje příčiny odlišného ekonomického vývoje a dopadů krize v jednotlivých zemích, posuzuje, jaké mají vyhlídky na další ekonomický růst, a nabízí i různá doporučení.
Pravicoví levičáci v hluboké krizi
Maďarská politika na rozcestí
Josef Mlejnek jr. | 11. 2. 2009
Při tiskové konferenci po mimořádném zasedání kabinetu v neděli 1. února omdlela mluvčí maďarské vlády Bernadett Budaiová. Podle listu Népszabadság mluvčí od začátku tiskové konference těžce dýchala a vzápětí se jí udělalo nevolno. Pokusila se dostat k východu z místnosti, ale v těsné blízkosti předsedy vlády se skácela. Premiér Ferenc Gyurcsány však svou tiskovou mluvčí pohotově zachytil a vynesl ze sálu. Po deseti minutách se vrátil před novináře s tím, že mluvčí je už v péči lékaře a vše je v pořádku. Tiskovka následně pokračovala.
Strana 1







