SSSR
Proč je Ukrajina problém?
Symon Petljura a počátky moderní ukrajinské státnosti
Josef Mlejnek jr. | 24. 2. 2012
„Dozrál čas přestat sloužit Rusovi i Polákovi," zpívá se v ukrajinské vlastenecké písni na slova ukrajinského spisovatele, básníka a národního buditele Ivana Franka. Ukrajincům se mohlo zdát, že ona osudová chvíle nastala v roce 1917, po pádu carismu a s pokračujícím rozpadem ruského impéria. Nakonec se ukázalo, že nikoliv a chaotická doba let 1917-1920 na teritoriu někdejší carské říše je v evropské historické paměti zapsána spíše jako perioda válčení a krutého vraždění. A též vypjatého antisemitismu.
Hladomor a kultura paměti
Na Ukrajině vyšla kniha amerického profesora Normana Neumarka Stalinovy genocidy
Jurij Šapovalov | 14. 12. 2011
Podílet se na ukrajinském překladu knihy profesora Normana Neumarka pro mě bylo nesmírně zajímavé. Autor v úvodu uvádí: „Otázka genocidy je pro Ukrajince velmi důležitá a doufám, že tato kniha pomůže pochopit její dynamiku." Po jejím přečtení mohu říci, že Neumarkův předpoklad byl správný. Jedná se skutečně o skvělou práci. Zvlášť když si uvědomíme, že kniha vychází v době, kdy téma genocidy není na Ukrajině zrovna salonfähig.
Mezi kladivem a kovadlinou
Osm desetiletí boje Ukrajinců za národní osvobození a nezávislost
Svjatoslav Lipoveckij | 17. 8. 2011
Dějiny národa žijícího v prostoru mezi řekami San a Severní Bug na západě, Donem na východě, na severu ohraničeném běloruskými bažinami a lesy a na jihu vlnami Černého moře jsou plné válek a tragédií. Každý vetřelec, který přicházel ze západu, východu nebo jihu o sobě tvrdil, že je osvoboditel a své kruté počínání ospravedlňoval úmyslem ochraňovat místní národ. Ukrajinci však toužili po samostatnosti, nezávislosti a svobodě. Jejich kořeny jsou hluboce zapuštěny v evropské kultuře a historii, proto se každému „osvoboditeli" tvrdě bránili. Často se přitom nacházeli současně pod tlakem ze západu i z východu. Tak tomu bylo po staletí. A zápas za národní osvobození a nezávislost, jenž se silně zapsal do tradic, mentality i životního stylu Ukrajinců, pokračuje.
Krize neschopnosti
Jak se před 20 lety rozpadala „říše zla“ a Ukrajina jen přihlížela
Sergej Balan, Andrej Duda, Oleg Ivanov, Rostislav Pavlenko | 10. 8. 2011
Ukrajina nemohla využít příležitosti, která se jí naskytla v době rozpadu SSSR, protože její elity nebyly připraveny a vedoucí struktury trpěly krátkozrakostí.
Komu dají dějiny za pravdu?
Rozhovor s profesorem Petrem Chalupou o politice a společnosti Kuby a jihu Ameriky obecně
Pavel Kopecký | 20. 5. 2011
Profesor Petr Chalupa je regionální geograf a vysokoškolský učitel. Vystudoval zeměpis a biologii, po roce 1989 vedl patnáct let katedru geografie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Dosud na několika školách přednáší problematiku Latinské Ameriky a na místě samém realizuje studentské odborné terénní praxe.
Stálo těch dvacet let za to?
Ukrajina kontra demokracie a občanská společnost
Dmitrij Ťuťunnik | 11. 5. 2011
Ukrajinská společnost prošla za posledních dvacet let zásadními změnami. Můžeme ale tvrdit, že se v ní uchytila i demokracie a občanská společnost? Ukrajina ze všech bývalých sovětských republik zaujímá, pokud jde o rozvoj demokracie, čelní pozici. Porovnáme-li ale stav její demokracie s ostatními státy západní Evropy, má před sebou stále ještě dost práce.
Demokracie v Rusku: záleží jen na ceně ropy
11. 3. 2011
Michail Chodorkovský, ruský ropný baron, který se kdysi postavil Kremlu, dostal před pár měsíci k osmi letům ve vězení, které si již odseděl, dalších šest. Tentokrát byl odsouzen za krádež nesmyslně velkého množství ropy. Té samé, kvůli níž byl již jednou obviněn, protože ji měl prodat, aniž by zaplatil daň. Nikdo se ani nepokoušel předstírat, že Chodorkovského verdikt by byl něčím jiným než jedním z řady politických gest ruské vlády směrem k vlastnímu obyvatelstvu i zbytku světa. Ukončení vyšetřování korupčních případů, vyjádření podpory brutálním a násilným volbám v sousedním Bělorusku, vraždy novinářů - to vše (ale i mnohé další aktuální kroky ruské vlády) je v rozporu s přívětivým, reformistickým jazykem, kterým ruský prezident Dmitrij Medveděv ještě donedávna hovořil. Není to ani dva roky, co Medveděv odsoudil ruskou kulturu „legálního nihilismu", což mnozí chápali jako jeho vyjádření k Chodorkovského případu. Proč došlo k takové změně tónu? A proč nyní?
Nový START: starý Kissingerův trojúhelník?
Jakub Janda | 4. 2. 2011
Finální a pravděpodobně již neodvratitelná ratifikace nového STARTu přináší otázku: je úmluva o snížení počtu jaderných ukázkou brilantního politického marketingu, Obamova skvělého geostrategického úsudku nebo obojím?
Moskva na Sionu
Sovětští Židé v Izraeli
Pavlína Šulcová | 22. 7. 2009
Při pohledu na některé novinové stánky, vývěsní cedule obchodů a restaurací, předvolební plakáty nebo kulturní programy by člověk mohl znejistět, zda je opravdu v Izraeli, nebo zda se náhodou neocitl v Moskvě. Azbuka se v Izraeli objevuje tak často, že je na místě dotaz, zda zde ruština není jedním z oficiálních jazyků.
Roky na Downing Street
Z připravovaného druhého vydání knihy Margaret Thatcherová a její politika
Hynek Fajmon | 6. 2. 2009
Knihu pamětí Roky na Downing Street vydala Margaret Thatcherová v roce 1993 v nakladatelství HarperCollins Publishers v Londýně. Věnovala ji svému manželovi a rodině. Jedná se o impozantní dílo o rozsahu 914 stran, doplněné mnoha fotografiemi a vybavené kvalitním rejstříkem, seznamem zkratek, chronologickým přehledem a seznamem všech členů vlád Margaret Thatcherové.
Strana 1 | 2
Rubriky
Partnerský časopis
Inzerce
