Německo
„Řešení“ dluhové krize eurozóny je stará písnička
Hynek Fajmon | 19. 8. 2011
Francouzský prezident a německá kancléřka se v úterý znovu pokusili o vyřešení dluhové krize. Jejich návrhy směřují k ustavení ekonomické vlády eurozóny a zavedení nové daně z finančních transakcí. Nejedná se o nic nového, obě „písničky" zpívají již řadu let. Nyní je jen znovu vytáhli na svět - coby „cestu z krize". Jedinou novinkou zůstává myšlenka na zakotvení vyrovnaného hospodaření do ústav členských států eurozóny. A pouze ta je pozitivní a stojí za zamyšlení.
Mezi kladivem a kovadlinou
Osm desetiletí boje Ukrajinců za národní osvobození a nezávislost
Svjatoslav Lipoveckij | 17. 8. 2011
Dějiny národa žijícího v prostoru mezi řekami San a Severní Bug na západě, Donem na východě, na severu ohraničeném běloruskými bažinami a lesy a na jihu vlnami Černého moře jsou plné válek a tragédií. Každý vetřelec, který přicházel ze západu, východu nebo jihu o sobě tvrdil, že je osvoboditel a své kruté počínání ospravedlňoval úmyslem ochraňovat místní národ. Ukrajinci však toužili po samostatnosti, nezávislosti a svobodě. Jejich kořeny jsou hluboce zapuštěny v evropské kultuře a historii, proto se každému „osvoboditeli" tvrdě bránili. Často se přitom nacházeli současně pod tlakem ze západu i z východu. Tak tomu bylo po staletí. A zápas za národní osvobození a nezávislost, jenž se silně zapsal do tradic, mentality i životního stylu Ukrajinců, pokračuje.
Společná energetická politika EU dnes není prioritou
Rozhovor s Václavem Bartuškou
Dušan Šrámek | 3. 8. 2011
Česká republika podpořila při nedávné návštěvě polského premiéra Donalda Tuska priority polského předsednictví, včetně těch v oblasti energetické bezpečnosti. Podle názoru zvláštního velvyslance České republiky pro otázky energetické bezpečnosti Václava Bartušky je ale otázkou, co se z nich podaří naplnit. A zda vůbec.
ODS se podpisem Lisabonské smlouvy pošpinila
S Petrem Plecitým k desátému výročí vzniku Manifestu českého eurorealismu
Dušan Šrámek | 22. 7. 2011
Je tomu již deset let, co uvnitř ODS vznikl Manifest českého eurorealismu. Ve své době jedinečný dokument, který reagoval na naprostou absenci jakékoli relevantní diskuse o našem členství v EU. V době vzniku byli autoři dehonestováni jako europesimisté. Dnes se ukazují východiska Manifestu jako jediný skutečně realistický pohled na fungování EU a roli českého státu v ní. „Platnost našich tehdejších názorů prověřil čas," říká jeden z autorů Petr Plecitý.
Záchranný balík EU v kostce
18. 7. 2011
Je pošmourný den; v malém irském městě prší a ulice jsou jak vymetené. Doby jsou zlé, všichni mají dluhy a žijí z úvěrů. Onoho dne projíždí městem bohatý německý turista. Zastaví se u malého hotýlku a majiteli sdělí, že by si rád prohlédl pokoje, že si pak možná jeden z nich pronajme. Jako kauci položí na pult sto eur...
Česko-rakouské vztahy a energetika
Rakušané možná budou závislí na české elektřině
Ondřej Šlechta | 1. 7. 2011
Lidové noviny přišly před několika týdny s reportáží, ve které citovaly několik rakouských usedlíků žijících jen pár kilometrů od českých hranic. Tito lidé prý nikdy Českou republiku nenavštívili, v dohledné době to neplánují a navíc jim to nepřijde divné. Na těchto příkladech lze dobře ilustrovat, jak vzájemné vztahy mezi Českou republikou a Rakouskem sice nejsou nepřátelské, ale přesto poznamenané averzí či alespoň nezájmem o ty druhé. Proč tomu tak je, zůstává vděčným námětem pro historické studie i plytké novinové komentáře.
Visegrádská bojová skupina
Perspektivy vojenské spolupráce ve střední Evropě
Ondřej Šlechta | 3. 6. 2011
Na začátku května proběhlo ve slovenské Levoči setkání ministrů obrany zemí Visegrádské čtyřky a Ukrajiny, jehož výsledkem je deklarovaný zájem V4 postavit v rámci Evropské unie vlastní bojovou skupinu. Jedná se o snahu spojit síly s cílem snižovat náklady na obranu v jednotlivých státech V4, nebo o první krok k těsnější spolupráci střední Evropy v bezpečnostní oblasti a potažmo snahu suplovat původní ideu NATO?
Je euro babylonská věž evropské integrace?
Tomáš Břicháček | 25. 5. 2011
Je tomu rok od schválení záchranné půjčky 110 miliard eur pro Řecko a od rozhodnutí o vytvoření gigantického stabilizačního balíku jištěného 750 miliardami eur pocházejících od členských států (Evropský nástroj finanční stability), Evropské komise (Evropský mechanismus finanční stabilizace) a Mezinárodního měnového fondu. Uplynulých dvanáct měsíců bylo naditých dalšími převratnými událostmi, mezi nimiž figuruje změna zakládacích smluv EU legalizující sanování členských států s rozpočtovými problémy (nyní v procesu definitivního schvalování v jednotlivých členských státech), kontroverzní německo-francouzský návrh tzv. Paktu pro konkurenceschopnost a následné přijetí jeho naředěné verze v podobě tzv. Paktu pro euro plus, zhoršení rozpočtové situace Irska a Portugalska a s tím související schválení záchranných půjček i pro tyto země nebo konečně masivní nákup dluhopisů problémových států Evropskou centrální bankou.
Řecko mimo eurozónu? Ten signál nepodceňme
Jan Zahradil | 11. 5. 2011
Německý Der Spiegel s odvoláním na utajované zdroje oznámil, že Řecko prověřovalo možnost opuštění společné měny. Mělo se tak stát na tajné schůzce s Evropskou komisí a některými státy eurozóny. Všichni údajní účastníci to samozřejmě (jak jinak) popřeli, kurs eura se nicméně trochu otřásl. Není divu, je to skutečně revoluční zpráva. A nezáleží na tom, zda je pravdivá, nebo zda je to jen mediální senzace. Její hlavní dopad totiž leží v psychologické, nikoliv faktické rovině.
EU na mezinárodní scéně: mezi osobním vlakem a fotbalovým družstvem
Evropské „impérium” po Lisabonské smlouvě z polské a české perspektivy
Piotr Bajda | 9. 5. 2011
Členství Polska a Česka v Evropské unii trvale změnilo naši geopolitickou situaci. Odevzdání části suverenity do rukou představitelů evropských institucí bylo ve své podstatě výměnným obchodem, na oplátku jsme - díky evropské solidaritě - očekávali příležitosti pro rychlejší rozvoj. Po ratifikaci Lisabonské smlouvy a zejména založení evropské služby pro vnější činnost se v působení EU na mezinárodní scéně objevily nové mechanismy. Proměna forem působení EU navenek, probíhající debata o procesu dalšího rozšiřování Společenství a evropská politika vůči nejbližším, zejména východním sousedům bude mít vliv na geopolitickou situaci našeho regionu i na možnost úspěšně realizovat cíle zahraniční politiky Prahy a Varšavy.
celý článek Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU
Rubriky
Partnerský časopis
Inzerce
