Ukrajina
Zhouba rent-seekingu
Příběh Ukrajiny posledních 20 let ve vynikající knize Anderse Aslunda
Martin Laryš | 18. 8. 2010
V Česku neexistuje mnoho odborných knih pojednávajících o Ukrajině. Kniha Anderse Aslunda How Ukraine Became a Market Economy and Democracy je ovšem jediná svého druhu i v anglojazyčné literatuře: pojednává o celém období ukrajinské nezávislosti až do roku 2008, a to jak z hlediska politického, tak z hlediska ekonomického. Aslund má nespornou výhodu v tom, že se s většinou aktérů, o nichž ve své knize píše, osobně setkal a má mnohem hlubší vhled do situace než drtivá většina ostatních expertů západní provenience.
Když se dva oranžoví perou, modrý Janukovyč se směje
Josef Mlejnek jr. | 1. 3. 2010
Pohled na volební výsledky druhého kola ukrajinských prezidentských voleb skýtá vlastně skoro stejný obraz jako před pěti lety. Pouze celkový výsledek je trošku jiný. Tehdy poražený Janukovyč nyní triumfoval (48,95 %), Julija Tymošenková, jež převzala vůdčí roli v oranžovém táboře, těsně prohrála (45,47 %). Rozložení hlasů je však obdobné: východ a jihovýchod je modrý (modrá je barva Janukovyčovy Strany regionů), západ a střed oranžový, i když ne tak sytě jako před pěti lety. Ba co víc, i do těchto končin se vmísily „modré flíčky". A právě to volby rozhodlo. Proč tedy oranžová vybledla?
Ruska se nebojte, je to jen obchod
Rozhovor s Iljou Vladislavovičem Konstantinovem, bývalý poslancem Státní dumy za Demokratické Rusko, jenž stál v roce 1993 proti Jelcinovi
Tomáš Šmíd | 2. 2. 2010
Hnutí Demokratické Rusko se zrodilo na přelomu 80. a 90. let 20. století coby alternativa vládnoucí KSSS. Tehdy sdružovalo prakticky celou antikomunistickou opozici, z ideového hlediska se majoritně orientovalo na podporu sociálně orientovaného tržního hospodářství a postupně začalo podporovat i myšlenku osamostatnění tehdejší RSFSR. V prezidentských volbách stál blok na straně Borise Jelcina.
Již v první polovině 90. let ale Demokratické Rusko, které se stalo jedním ze zakládajících členů projelcinovského hnutí Volba Rusko ve Státní Dumě, postihla dezintegrace a rozpad na několik částí. Část členů odešla do Javlinského liberálně orientovaného bloku Jabloko.
Někdejší poslanec Dumy Ilja Vladislavovič Konstantinov dnes vede agenturu, jejímž cílem je uchovávat a pokud možno dále šířit myšlenky původního hnutí. O tom, co podle něho znamená opozice v současném Rusku, kdo je Vladimír Putin, jaké jsou jeho vztahy se současným prezidentem Medveděvem a zda ve střední Evropě správně chápeme povahu a politiku současného Ruska, odpovídá v následujícím rozhovoru.
Bílá tygřice v nesnázích
Josef Mlejnek jr. | 25. 1. 2010
První kolo ukrajinských prezidentských voleb dopadlo dle předpokladů. Do finále postoupili současná premiérka Julija Tymošenková (25 % hlasů) a někdejší premiér a hlavní sok Tymošenkové a Juščenka z oranžové revoluce Viktor Janukovyč (35,5 %). Média již dávno jejich souboj označila efektní metaforou „Kráska a zvíře". Efektní, nikoliv však efektivní, neboť je zkreslená a zkreslující. Šelmami jsou totiž oba.
Na Ukrajině přituhuje
Josef Mlejnek jr. | 28. 10. 2009
S nástupem podzimu mnohým prozíravým hlavám došlo, že brzy přijde zima a že v zimě je nutno topit. U nás byly takové prozíravé hlavy minimálně tři.
Klíč ke Kyjevu
Západ se bez svébytné politiky vůči Ukrajině neobejde
16. 7. 2009
Ve Foreign Affairs z května/června 2009 vyšla esej Adriana Karatnyckého a Alexandera J. Motyla, v níž vysvětlují, proč by Západ měl věnovat pozornost současnému zhoršení rusko-ukrajinských vztahů: bezpečnost Ukrajiny je klíčová pro stabilitu Evropy. Karatnycký s Motylem dokazují, že je třeba, aby Západ měl mimo ruské i samostatnou ukrajinskou politiku.
Kam to vede Putin?
Jaroslav Pešek | 20. 6. 2009
Světové tiskové agentury v uplynulých dnech oznámily, že prestižní australský Ústav ekonomiky a světa vydal přehled sto čtyřiceti čtyř států a seřadil je podle čtyřiadvaceti kriterií mírumilovnosti. Na prvním místě se umístil Nový Zéland, dále Dánsko a Norsko. Ruská federace zaujala 136. pozici. Seznam uzavírají Somálsko, Afghánistán a Irák.
Ukrajina: v zakletí bermudského trojúhelníku J-J-T
Josef Mlejnek jr. | 28. 1. 2009
Plynová krize skončila, ruský plyn přitéká, a Ukrajina tak Evropu opět přestane zajímat. Jistě, jde o poněkud přehnané konstatování, lze však říci, že Ukrajina nás (přesněji řečeno západní a střední část starého kontinentu) vždy zajímala méně, než by bylo třeba. Přitom se v této zemi počíná schylovat k rozhodujícímu politickému zápasu, který může zásadně rozhodnout o dalším směřování druhého největšího evropského státu – tedy počítáme-li Rusko do Evropy.
Plynová krize jako předzvěst geopolitických změn
Ondřej Šlechta | 27. 1. 2009
Jak je možné, že na první pohled nepříliš závažný spor o ceny dodávek plynu, který na přelomu roku opět vykrystalizoval mezi Ruskou federací a Ukrajinou, způsobil rozsáhlé ochlazení nejen mnoha evropských domácností, ale i celkového zahraničně-politického klimatu východní a střední Evropy? Byť se Rusko mohlo ve vztahu k ostatním evropským odběratelům zachovat rozhodně korektněji, nemusíme být proruští, abychom uznali, že v této záležitosti bylo právo na straně Moskvy. Někteří novináři a publicisté, kteří kauzu komentovali až směšnými názory typu „Rusko zkouší, co si může dovolit vůči svým bývalým koloniím, o jejichž opětovné uchvácení usiluje“, si neuvědomili, že se hrálo spíše o budoucí postavení USA v Evropě a status Německa.
Ukrajinské volby – krajina před čtvrtým kolem
Josef Mlejnek jr. | 20. 12. 2004
Strana 1 | 2
Rubriky
Partnerský časopis
Inzerce
