Ukrajina
O krizi východního křesťanství
Rozhovor s profesorem Alexandrem Saganem
Ivan Kapsamun | 28. 12. 2011
Patriarcha Kiril navrhl vytvořit na území bývalé ruské říše společnou civilizaci - Ruský svět. Klíčový význam pro uskutečnění této koncepce má Ukrajina. Podle patriarchových slov to byl Kyjev, kdo „sjednotil ruské země a rozdělená plemena a přinesl na Rus křesťanství (...) Ukrajina musí v těchto tradicích pokračovat". Ruská církev se ovšem již velmi dlouho snaží podřídit si veškeré pravoslavné náboženství. Píše o tom i Bartoloměj Čenščik na polském Portále zahraničních věcí (www.psz.pl). Patrně i proto se prezident Viktor Janukovyč nedávno stal prvním ukrajinským laureátem ceny patriarchy Alexeje II. za „upevnění jednoty pravoslavných národů a rozšíření křesťanských hodnot v životě společnosti".
Hladomor a kultura paměti
Na Ukrajině vyšla kniha amerického profesora Normana Neumarka Stalinovy genocidy
Jurij Šapovalov | 14. 12. 2011
Podílet se na ukrajinském překladu knihy profesora Normana Neumarka pro mě bylo nesmírně zajímavé. Autor v úvodu uvádí: „Otázka genocidy je pro Ukrajince velmi důležitá a doufám, že tato kniha pomůže pochopit její dynamiku." Po jejím přečtení mohu říci, že Neumarkův předpoklad byl správný. Jedná se skutečně o skvělou práci. Zvlášť když si uvědomíme, že kniha vychází v době, kdy téma genocidy není na Ukrajině zrovna salonfähig.
Nestrašte nás Ruskem!
Jaroslav Pešek | 26. 10. 2011
Častým argumentem při odůvodňování neúspěšnosti mezinárodní politiky ve vztazích s Ruskou federací je energetická závislost. Není ale problém jinde?
Mezi kladivem a kovadlinou
Osm desetiletí boje Ukrajinců za národní osvobození a nezávislost
Svjatoslav Lipoveckij | 17. 8. 2011
Dějiny národa žijícího v prostoru mezi řekami San a Severní Bug na západě, Donem na východě, na severu ohraničeném běloruskými bažinami a lesy a na jihu vlnami Černého moře jsou plné válek a tragédií. Každý vetřelec, který přicházel ze západu, východu nebo jihu o sobě tvrdil, že je osvoboditel a své kruté počínání ospravedlňoval úmyslem ochraňovat místní národ. Ukrajinci však toužili po samostatnosti, nezávislosti a svobodě. Jejich kořeny jsou hluboce zapuštěny v evropské kultuře a historii, proto se každému „osvoboditeli" tvrdě bránili. Často se přitom nacházeli současně pod tlakem ze západu i z východu. Tak tomu bylo po staletí. A zápas za národní osvobození a nezávislost, jenž se silně zapsal do tradic, mentality i životního stylu Ukrajinců, pokračuje.
Krize neschopnosti
Jak se před 20 lety rozpadala „říše zla“ a Ukrajina jen přihlížela
Sergej Balan, Andrej Duda, Oleg Ivanov, Rostislav Pavlenko | 10. 8. 2011
Ukrajina nemohla využít příležitosti, která se jí naskytla v době rozpadu SSSR, protože její elity nebyly připraveny a vedoucí struktury trpěly krátkozrakostí.
Den narození naší země
„Ruská země“ a Ukrajina ve světle historických údajů
Alexandr Palij | 15. 7. 2011
18. dubna jsme si mohli připomenout datum první zmínky názvu naší země v historických análech. Mnohé jiné státy by si tuto příležitost nenechaly ujít, u nás ale panuje „tichá ukrajinská noc". Přitom neznalost je jednou z hlavních příčin historických tragédií a neúspěchů.
Stálo těch dvacet let za to?
Ukrajina kontra demokracie a občanská společnost
Dmitrij Ťuťunnik | 11. 5. 2011
Ukrajinská společnost prošla za posledních dvacet let zásadními změnami. Můžeme ale tvrdit, že se v ní uchytila i demokracie a občanská společnost? Ukrajina ze všech bývalých sovětských republik zaujímá, pokud jde o rozvoj demokracie, čelní pozici. Porovnáme-li ale stav její demokracie s ostatními státy západní Evropy, má před sebou stále ještě dost práce.
EU na mezinárodní scéně: mezi osobním vlakem a fotbalovým družstvem
Evropské „impérium” po Lisabonské smlouvě z polské a české perspektivy
Piotr Bajda | 9. 5. 2011
Členství Polska a Česka v Evropské unii trvale změnilo naši geopolitickou situaci. Odevzdání části suverenity do rukou představitelů evropských institucí bylo ve své podstatě výměnným obchodem, na oplátku jsme - díky evropské solidaritě - očekávali příležitosti pro rychlejší rozvoj. Po ratifikaci Lisabonské smlouvy a zejména založení evropské služby pro vnější činnost se v působení EU na mezinárodní scéně objevily nové mechanismy. Proměna forem působení EU navenek, probíhající debata o procesu dalšího rozšiřování Společenství a evropská politika vůči nejbližším, zejména východním sousedům bude mít vliv na geopolitickou situaci našeho regionu i na možnost úspěšně realizovat cíle zahraniční politiky Prahy a Varšavy.
celý článek Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU
Není korupce jako korupce
Pár postřehů z ukrajinské reality
Lubomír Kopeček | 18. 4. 2011
Česká média plní téměř každý den šťavnaté příběhy politiků a úředníků, kteří vzali nebo údajně měli vzít „provizi za přiklepnutí" veřejné zakázky či dotace z nějakého fondu. Vzduchem létají miliony, desítky milionů či částky ještě vyšší. „Velká" korupce hýbe českou politikou - a je dobré dodat, že právě hlavně díky médiím. Být Marťanem vysazeným z kosmické lodi, který veškerou svou znalost země, v níž přistál, založí na sledování českých médií, řekl bych, že jsme stát, kde pomalu každý politik či vyšší úředník „bere". Existuje ale ještě jiná korupce.
Zhouba rent-seekingu
Příběh Ukrajiny posledních 20 let ve vynikající knize Anderse Aslunda
Martin Laryš | 18. 8. 2010
V Česku neexistuje mnoho odborných knih pojednávajících o Ukrajině. Kniha Anderse Aslunda How Ukraine Became a Market Economy and Democracy je ovšem jediná svého druhu i v anglojazyčné literatuře: pojednává o celém období ukrajinské nezávislosti až do roku 2008, a to jak z hlediska politického, tak z hlediska ekonomického. Aslund má nespornou výhodu v tom, že se s většinou aktérů, o nichž ve své knize píše, osobně setkal a má mnohem hlubší vhled do situace než drtivá většina ostatních expertů západní provenience.
Strana 1 | 2
Rubriky
Partnerský časopis
Inzerce
