zemědělství

Společná zemědělská politika EU: co a jak měnit po roce 2013?

Komentář k textu Petra Havla „Pouze fiskální priority jsou cestou do pekel. Jak by měla vypadat reforma společné zemědělské politiky EU po roce 2013?”

Barbara Fedyszak-Radziejowska | 19. 12. 2011

Reformování společné zemědělské politiky Evropské unie je „součástí práce" Evropské komise, Evropské rady a Rady EU prakticky od začátku existence EHS. Je také „módním" tématem všeobecně probíraným ve veřejném diskursu. Není divu: zemědělská politika je nejen první a nákladnou, ale od počátku také důsledně společnou hospodářskou politikou Evropského společenství. Její principy a zdroje financování - Evropský zemědělský orientační a záruční fond¹ - jsou spojeny s Římskou smlouvou z roku 1957 a s rokem 1962, kdy vznikl první hospodářský fond strukturální povahy, který měl být nástrojem cenových záruk v zemědělství. Po dvou letech (1964) z něj byla vyčleněna tzv. orientační sekce. Vznikly tak dva nové nástroje aplikované v oblasti zemědělství - první pro záruky důstojné úrovně příjmů zemědělců a druhý na podporu změn v zemědělství (reorientaci zemědělců, modernizaci zemědělství, zlepšování agrární struktury atd.). Píšu o těchto poměrně samozřejmých záležitostech proto, že účastníci různých debat se často soustředí na orientační fond, který sleduje modernizaci zemědělství. Důležitou, autonomní a stálou složkou zemědělské politiky EU je přitom fond záruční, který zemědělcům zajišťuje příjmy na úrovni, která činí evropské výrobce potravin plnoprávnými občany EU. Což je dobré mít na paměti vzhledem k tomu, že pod nezřídka vychvalovanou „konkurenceschopností" zemědělství se v globálním světě skrývá obyčejná bída a absence základních práv zemědělských pracovníků v mnoha mimoevropských státech.

celý článek Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU

Pouze fiskální priority jsou cestou do pekel

Jak by měla vypadat reforma společné zemědělské politiky EU po roce 2013?

Petr Havel | 29. 6. 2011

Přestože je logické, že při reformě společné zemědělské politiky EU (SZP) hledají tuzemští politici zejména takové priority, které by přinesly především prospěch zemědělcům v ČR, měly by být v naší zemi více než dosud předmětem diskusí i takové návrhy na změny, které přinesou prospěch celé EU. Partikulární zájmy nejsou samozřejmě problémem pouze naším, ale všech členských zemí Unie. V tom ovšem tkví základní riziko možných reforem, protože efektivně fungující SZP nemůže být průsečíkem národních lobbistických zájmů, ale pojítkem zájmů celoevropských.

celý článek Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU

Obchodovat, nebo pomáhat?

Hynek Fajmon | 26. 1. 2009

Otázka, zda mají bohaté státy světa a jejich bohatí občané pomáhat chudým státům světa a jejich chudým občanům, nebo s nimi naopak více obchodovat, je velmi aktuální. Někteří lidé si myslí, že řešením je větší distribuce peněz v rámci tzv. rozvojové pomoci. Jiní jsou naopak toho názoru, že cestou z chudoby je rozvoj mezinárodního obchodu. K získání odpovědi se musíme nejprve podívat na dnešní stav světa.

celý článek Články a komentáře

Politika hladu

Jak iluze s chamtivostí živí potravinou krizi

21. 1. 2009

V posledním loňském čísle Foreign Affairs vyšel esej profesora ekonomie a ředitele Centra pro studium afrických ekonomik na Oxfordské univerzitě Paula Colliera o možných způsobech řešení světové potravinové krize. Přesvědčivě v něm argumentuje, že politici mohou přispět ke zvýšení nabídky potravin a snížení jejich cen, pokud se zbaví zaujatosti vůči komerčnímu zemědělství a geneticky modifikovaným plodinám a skoncují se zemědělskými dotacemi, jako jsou dotace na etanol.

celý článek Studie

Legislativní loupež za bílého dne

Rozhovor s poslancem a stínovým ministrem zemědělství Jiřím Papežem o novele transformačního zákona, situaci soukromých zemědělců a perspektivách českého zemědělství v rámci společné evropské zemědělské politiky

Petra Kuchyňková | 20. 11. 2004

celý článek Články a komentáře

Levicové „účtování“ s minulostí

Novela Zákona o vypořádání majetkových nároků v družstvech je výsměchem obětem násilné kolektivizace

Petra Kuchyňková | 20. 11. 2004

V procesu kolektivizace v 50. letech minulého století byly soukromým zemědělcům zabaveny majetky v miliardových hodnotách. Podle odhadů z prosince 1992 dosahuje ještě dnes celková výše nevypořádaných majetkových podílů družstev více než 15 mld Kč. Násilná kolektivizace, která doprovázela na venkově zakládání zemědělských družstev, však nebyla pouze masovou krádeží, doprovázely ji též personální represe, vystěhovávání rodin sedláků, na které čekaly v mnoha případech uranové doly a na jejich potomky budoucnost "třídně nespolehlivých elementů" a větší či menší represálie např. v podobě uzavřených cest ke vzdělání. Přestože tedy celkové škody hmotného i morálního charakteru již nikdo penězi zcela adekvátně nevyčíslí, odpovídalo by logice spravedlnosti i dosud platného práva, kdyby ti, jimž družstva dodnes nevrátila ukradené majetky, měli alespoň možnost domoci se dlužných částek.

celý článek Články a komentáře