Írán
Embargo na íránskou ropu
Všechno je jinak
Ondřej Šlechta | 25. 1. 2012
Evropská unie prostřednictvím svých velvyslanců deklarovala zavedení ropného embarga proti Íránu od července 2012 a také sankce proti íránské centrální bance s cílem narušit financování jaderného programu. Ale bude to stačit? Bude to mít efekt? Nepoškodí to spíše odběratele?
Íránský festival
Pavel Kopecký | 25. 1. 2012
Sešly se mi dvě zajímavé civilizační zkušenosti. Bavil jsem se s významným českým politikem, který mi vyprávěl, jak si v roce 2002 vyměňoval názory s Jacquesem Chiracem. Zejména na snahu USA zatáhnout Paříž do napadení Saddáma Husajna. Tehdejší francouzský prezident byl přesvědčen o tom, že atak Bagdádu zákonitě přejde ve válku s Íránem. Proto odmítal takový nápad jako iracionální. A pak jsem vyrazil na První festival íránských filmů, který před pár dny skončil v Praze.
Turecký paradox
Proč Turecko není přes prohlubující se spolupráci s EU členství o nic blíže, než bylo před deseti lety
Filip Tuček | 28. 11. 2011
Nejpozději po finanční krizi v roce 2008 a následné recesi, která byla nejhlubší a nejzávažnější od roku 1929, začalo být zřejmé, že Spojené státy - a potažmo Západ - ztrácejí svou dominanci.1 V nově nastupujícím multilaterálním globálním uspořádání bude hrát stále významnější roli větší množství relativně nových globálních aktérů. Pro Evropu je jedním z nejdůležitějších Turecko. To dnes již nemá esenciální zájem na členství v Evropské unii, jak tomu bylo dříve. Spíše se formuje nový model spolupráce. Pro pochopení toho, proč je vznikající forma partnerství Turecka s Evropskou unií z potenciálních alternativních modelů pravděpodobně tou oboustranně nejvýhodnější, je nezbytné porozumět příčinám tureckého vzestupu v poslední dekádě.
Válka s Íránem? Nespěchejme
Fareed Zakaria | 21. 11. 2011
V uplynulých dnech vydala Mezinárodní agentura pro atomovou energii velmi vážnou zprávu o íránském jaderném programu. Argumentovala tím, že Írán pravděpodobně experimentuje s technologiemi, které mu umožní vybudovat nejen civilní jaderný program, ale i jadernou výzbroj. Takové zjištění je v příkrém rozporu s tvrzeními bývalého šéfa MAAE Mohammeda El Baradeje, stejně jako s pár let starým hodnocením amerických zpravodajských služeb. Je otázka, jak tomu všemu rozumět. Írán sice vytváří robustní jaderný program, ale nejsem si jistý, co přesně má za lubem.
Čína a Spojené státy: posilující se partnerství
Jak by měla zareagovat Evropa?
Filip Tuček | 26. 9. 2011
Svět se mění. Doba, kdy Spojené státy unilaterálně dominovaly světovému politickému i ekonomickému dění, je pryč. Zatímco dříve jim k zajištění vlastní prosperity a ekonomicko-vlivové expanzi stačil vývoz kapitálu a know-how, dnes musí hledat nové modely vzájemně vyváženější spolupráce s nově nastupujícími silnými hráči. Mají-li do tohoto exkluzivního mocensko-politicko-ekonomického klubu patřit i evropské státy, musí vystupovat jednotně. Jedině tak mají šanci - v konkurenci Číny, Brazílie, Indie a dalších zemí - efektivně prosadit své zájmy. Evropa musí iniciativně prohlubovat své bilaterální vazby se Spojenými státy a Čínou, a podpořit tak vytvoření „trojúhelníku vlivu", rovnostranného útvaru, v jehož rozích se bude nacházet Washington, Peking - a Brusel.
Amerika promrhala globální vedení
Ondřej Šlechta | 21. 9. 2011
11. září jsme si připomněli tragické události, které před deseti lety navždy změnily svět. Roky následující po teroristických útocích ovšem měly i jiný dopad. Válka proti terorismu zahájila tendenci pozvolného ústupu Spojených států z globálního výsluní. Napomohli tomu i špatní politici a nekoncepční strategie.
Železná opona nezanikla, jen se posunula dál na východ
Rozhovor s velvyslankyní ČR při OSN a OBSE ve Vídni Veronikou Kuchyňovou Šmigolovou o transatlantických vztazích, íránském jaderném programu, Bělorusku a o tom, proč by Muhammad Baradej nebyl dobrým prezidentem Egypta
Lukáš Hoder | 6. 4. 2011
RNDr. Veronika Kuchyňová Šmigolová může díky svým zkušenostem v české diplomacii hodnotit takřka každé téma mezinárodní politiky. Původně sice vystudovala Fakultu přírodních věd UK a odborně působila například na „břečťanové" Cornell University v USA, ale po vstupu na Ministerstvo zahraničí ČR v Praze vedla odbor analýz a plánování a později i odbor bezpečnostní politiky. Působila na velvyslanectví ve Varšavě nebo v českém zastoupení při NATO. Dva roky vyjednávala s USA o podmínkách umístění radaru v Brdech a od roku 2009 je velvyslankyní ČR při OSN, OBSE a ostatních mezinárodních organizacích ve Vídni.
Kdybych nebyl žid, vstávaly by mi hrůzou vlasy na hlavě
Matthias Küntzel | 2. 3. 2011
„Kdybych nebyla židovkou", napsala židovská filozofka Hannah Arendtová v roce 1942, „ale patřila k jakýmkoli jiným lidem, vstávaly by mi hrůzou vlasy na hlavě, pokud by se měl židovi zkřivit jediný vlásek." Proč dnes nežidům nevstávají vlasy hrůzou, když roste globální antisemitismus?
Blízký východ: z deště pod okap
Ondřej Šlechta | 21. 2. 2011
Západní média byla svržením Mubaraka nepříjemně zaskočena. Jen pár měsíců předtím totiž řada z nich neměla problém s úlevou komentovat zveřejněné depeše serveru Wikileaks, podle kterých se arabské proamerické režimy obávají Íránu a tlačí na Izrael a Spojené státy ve věci urychleného řešení teheránských jaderných ambicí. Proč je to najednou špatně a prozápadní diktátoři, kterým Západ vděčil za stabilitu, se přes noc stali blízkovýchodními Hitlery?
10 klíčových geopolitických událostí uplynulé dekády
14. 2. 2011
Společnost Strategic Forecasting zveřejnila na přelomu roku shrnutí deseti nejvýznamnějších událostí a trendů, které poznamenaly mezinárodní vztahy v uplynulé dekádě. Zde jsou.
Rubriky
Partnerský časopis
Inzerce
