dluhová krize
Zdravice 9. květnu
Petr Strejček | 9. 5. 2012
Devátý květnový den má trochu paradoxní a historicky ambivalentní obsah. V Moskvě se budou po Rudém náměstí prohánět tanky, obrněné transportéry, pochodovat vojáci a nad Kremlem se proletí „sučka". Rusové budou slavit vybojovaný Den vítězství a vládní elita jim bude mávat z Leninova mauzolea. Obyčejní Rusové mohou být v tento den právem hrdi - vyhráli druhou světovou válku. My bychom měli slavit „náš" Den Evropy. 9. května 1950 byla uveřejněna Schumanova deklarace s nově narýsovanou vizí jednotného starého kontinentu. Má se ale půlmiliarda Evropanů z čeho radovat?
Skandální eurotunel
Dáme miliardy, zisk nikde
Pavel Kohout | 7. 5. 2012
Poslanecká sněmovna bude ve středu znovu rozhodovat, zda Česká republika přistoupí ke smlouvě o Evropském stabilizačním mechanismu. Zastupitelé by si měli uvědomit, že pro stabilitu republiky je kriticky důležité tuto smlouvu odmítnout.
Evropa prohrává vlastní budoucnost
Marek Magierowski | 30. 4. 2012
Evropa prochází vážnou krizí: týká se její ekonomiky, politiky i identity. Eurozóna vrávorá nad propastí, ekonomika skomírá, roste napětí mezi jednotlivými členskými zeměmi. Je zpochybňována efektivita „kapitalismu s lidskou tváří", pro Evropskou unii vždy příznačného. K tomu všemu se přidává ještě spor o hospodářskou nezávislost zemí starého kontinentu.
celý článek Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě
Limity politického voluntarismu eurokratů
Jak to vypadá na rozcestí evropské integrace
Petr Kostka | 16. 4. 2012
Počátky poválečné evropské integrace byly spojeny s velkými nadějemi pro novou Evropu. Bouraly se obchodní bariéry a vytvářely postupné předpoklady společného trhu s volným pohybem zboží, lidí, kapitálu a služeb. Tyto kroky byly naprosto nezbytné pro posílení konkurenceschopnosti Evropy jako celku. Poraženému Německu, stejně jako v Asii Japonsku, byla poskytnuta především na základě tlaku Spojených států, prosazujícího se proti opačným názorům některých vítězných mocností, příležitost k neomezenému hospodářskému rozvoji za podmínky věčné rezignace na politickou hegemonii. Německo pak skutečně pod duchovním vedením hlavních představitelů freiburské školy Waltera Euckena, Wilhelma Röpkeho a především Ludwiga Erharda podle doktríny ordoliberalismu, která zadržovala paralyzující vliv státní moci na trh, dosáhlo obrovského hospodářského rozmachu, o němž se právem hovořilo jako o zázraku. Padesátá a šedesátá léta minulého století byla i prvním obdobím v dějinách Německa od jeho sjednocení v roce 1871, kdy se ekonomika řídila skutečně tržními principy. Vytvořené bohatství ale později umožnilo vznik sociálního státu blahobytu.
Velikostí složitost nevyřešíme
Nadnárodní organizace nefungují a evropská integrace je postavena na stejné filozofii
Jakub Janda | 12. 3. 2012
Vláda k vyrovnanému rozpočtu nepotřebuje evropského tatínka, říká Petr Robejšek, politolog a analytik, jenž úspěšně předpověděl sametovou revoluci a problémy s eurem.
Důvěra v korunu je základem českého eurorealismu
Rozhovor s europoslancem Hynkem Fajmonem při příležitosti vydání knihy Euro versus koruna
Ondřej Krutílek, František Mikš | 2. 3. 2012
Úkol pro ODS: druhá transformace
Jan Frank | 20. 2. 2012
Ještě donedávna bylo pro politické strany v zásadě možné kalkulovat s lineárním sociálním vývojem a podle toho konstruovat program. To v překladu znamená pravou a levou variantu sociálního státu. Jenže oblaka se pod vlivem známých skutečností roztahují do té míry, že by občané mohli přijít na jiná řešení sami od sebe. Otevírá se budoucnost a s ní i politický prostor. Pro ODS stojí otázka takto: Roztáhne modrý pták křídla a vyrazí za horizont? Co ze „starého světa" se pokusí zachránit, aby měl i za pár let co říct?
První poznámky k smlouvě o rozpočtové unii
Tomáš Břicháček | 3. 2. 2012
Na mimořádném summitu 30. ledna 2012 dojednali představitelé členských států EU obsah nové smlouvy, která získává v médiích nejrůznější označení jako „Pakt o rozpočtové disciplíně", „Smlouva o rozpočtové unii", „Smlouva o rozpočtové odpovědnosti" a další. Ve skutečnosti nese název „Smlouva o stabilitě, koordinaci a řízení v hospodářské a měnové unii". Její koncept se rodil (v návaznosti na výsledky zasedání Evropské rady 8. a 9. prosince 2011) několik týdnů v pracovní skupině vyjednavačů členských států nazvané „Ad hoc pracovní skupina k unii fiskální stability". Doladěný text by měl být podepsán na zasedání Evropské rady 1. a 2 března. V tuto chvíli se k smlouvě hodlá připojit 25 států; stranou zůstává Velká Británie a Česká republika. Následující příspěvek v první části stručně představuje obsah zamýšlené smlouvy, v druhé části pak přináší několik prvních komentářů k vybraným aspektům z pohledu právníka. Vycházím z textu návrhu, který byl zveřejněn 31. ledna v návaznosti na výsledky diskuse na summitu.
O pasti finanční, hospodářské a dluhové krize
V Evropě dnes máme problémy proto, že ekonomika je nadměrně ovlivňována karikaturou politiky
Miroslav Ševčík | 6. 1. 2012
Politika by měla být správou věcí veřejných, věcí občanů. V posledních desetiletích se však setkáváme s něčím úplně jiným - s prosazováním individuálních a/nebo velmi úzce pojatých zájmů. Politika již není ukotvena v realitě běžného života a dnešní „politik" je pouhým dílem imagemakerů, člověkem, který manipuluje veřejným míněním. Zde hledejme klíč k tomu, proč v souvislosti s eurem dochází k masivní dezinterpretaci informací a statistických údajů.
Evropská integrace bez iluzí
Nad knihou prezidenta Václava Klause
Adam B. Bartoš | 30. 12. 2011
Evropská integrace bez iluzí je po delší době novou knihou prezidenta Václava Klause. Nevznikla jako sborník už vydaných článků, esejí či rozhovorů, ale jako nový souvislý text. Naposledy tak prezident představil před dvěma lety knihu Kde začíná zítřek (ta byla ale spíše bilanční) a ještě předtím (v roce 2007) knihu Modrá, nikoli zelená planeta.
Rubriky
Partnerský časopis
Inzerce
