ropa
Co o americké prezidentské kampani říká pravidlo ropy?
Steve LeVine | 26. 3. 2012
Na titulní stránce Foreign Policy z roku 2006 vyšel sloupek Thomase Friedmana s názvem „První pravidlo petropolitiky". Friedman v něm odkryl nepřímý vztah mezi cenou ropy a laskavostí petrokratů: když cena ropy roste, stávají se z vládců zemí produkujících ropu nadutí hlupáci; jsou-li ceny nízké, jsou to nejušlechtilejší lidé pod sluncem.
Embargo na íránskou ropu
Všechno je jinak
Ondřej Šlechta | 25. 1. 2012
Evropská unie prostřednictvím svých velvyslanců deklarovala zavedení ropného embarga proti Íránu od července 2012 a také sankce proti íránské centrální bance s cílem narušit financování jaderného programu. Ale bude to stačit? Bude to mít efekt? Nepoškodí to spíše odběratele?
Utopí Západ své ideály v ropě?
Jakub Janda | 18. 1. 2012
Západ stále potřebuje ropu. Proto bude vzrůstat nejen jeho závislost na totalitních režimech vlastnících zbytky této strategické suroviny, ale také tlak na redefinici jeho rétoriky. V opačném případě se Západ zcela zdiskredituje. Výjimkou může být pouze situace, pokud se mu v dohledné době podaří nalézt za ropu relevantní alternativu.
Proč Rusko potřebuje Západ?
Martin Laryš | 22. 6. 2011
Rusko zasáhla po hluboké hospodářské krizi namísto oživení stagnace. Hlavní příčinou je jeho mnohaletý ekonomický růst založený na exportu ropy a plynu, a tedy postrádající rozvoj. Na základě surovinové ekonomiky nelze vybudovat stát odpovídající charakteristikám velmoci, ať je o tom politická elita přesvědčena jakkoli. V Rusku dnes naopak můžeme pozorovat jev nazývaný ekonomy jako „surovinové prokletí" - se všemi ryze ruskými specifiky. Jediným východiskem je ekonomická i politická modernizace. V praxi to znamená úzkou spolupráci Ruska se Západem i v bezpečnostní sféře.
Velkohubý návrh z Bruselu
Ondřej Krutílek | 6. 5. 2011
Evropská komise v době zvyšujících se cen ropy předložila návrh na revizi směrnice o zdanění energetických produktů. Jeho výsledkem bude zdražení nafty i alternativních paliv.
Slasti a strasti prosazování energetických zájmů v EU
Filip Černoch | 27. 4. 2011
Přes obtížné prolínání domácí a unijní úrovně existuje jedna otázka, nad níž si Praha a Brusel dokáží sednout k jednomu stolu a trávit hodiny vášnivou a angažovanou diskusí. Jde o téma energetické bezpečnosti. O její podobě má ČR jasnou představu a nebojí se s ní vystupovat ani v Bruselu. Na rozdíl od dalších zemí regionu se zde navíc může opřít o domácí úspěchy.
celý článek Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU
Libye a pokrytectví Západu
Ondřej Šlechta | 28. 3. 2011
Jen několik vět chvastouna a pravděpodobně psychicky narušeného člověka Muammara Kaddáfího stačilo k tomu, aby se statický postoj Evropské unie a NATO změnil v rozhodnou akci. Bombardování Kaddáfího pozic ale přišlo ve chvíli, kdy rebelové stáli na pokraji porážky. To logicky vyvolává řadu otázek.
Demokracie v Rusku: záleží jen na ceně ropy
11. 3. 2011
Michail Chodorkovský, ruský ropný baron, který se kdysi postavil Kremlu, dostal před pár měsíci k osmi letům ve vězení, které si již odseděl, dalších šest. Tentokrát byl odsouzen za krádež nesmyslně velkého množství ropy. Té samé, kvůli níž byl již jednou obviněn, protože ji měl prodat, aniž by zaplatil daň. Nikdo se ani nepokoušel předstírat, že Chodorkovského verdikt by byl něčím jiným než jedním z řady politických gest ruské vlády směrem k vlastnímu obyvatelstvu i zbytku světa. Ukončení vyšetřování korupčních případů, vyjádření podpory brutálním a násilným volbám v sousedním Bělorusku, vraždy novinářů - to vše (ale i mnohé další aktuální kroky ruské vlády) je v rozporu s přívětivým, reformistickým jazykem, kterým ruský prezident Dmitrij Medveděv ještě donedávna hovořil. Není to ani dva roky, co Medveděv odsoudil ruskou kulturu „legálního nihilismu", což mnozí chápali jako jeho vyjádření k Chodorkovského případu. Proč došlo k takové změně tónu? A proč nyní?
Strana 1







