KDU-ČSL
Kdy začala voličská emancipace?
Polozapomenutá kauza preferenčních hlasů Koalice v roce 2002
Vojtěch Navrátil | 23. 12. 2011
Ve sněmovních volbách v roce 2002 došlo oproti předchozím volbám v druhé půli 90. let ke zdvojnásobení míry využití preferenčních hlasů. Způsobili to především voliči Koalice, kteří v těchto volbách „vykroužkovali" řadu kandidátů US-DEU. Titíž voliči využívali preferenčních hlasů už v krajských volbách o dva roky dříve. Tentokrát se je ovšem naučili lépe využívat.
O co skutečně jde v kauze Bátora?
Jakub Janda | 29. 8. 2011
Přestřelka ohledně prohlášení Ladislava Bátory, představitele iniciativy D.O.S.T. a vysokého úředníka MŠMT, má několik rovin. Faktický lídr TOP 09 Miroslav Kalousek reagoval podle svých oponentů neadekvátně, když podmínil účast ministrů své strany na zasedáních vlády tím, že ze svých postů odejde buď Bátora sám, nebo jeho nadřízený Josef Dobeš. Olej do ohně přilil i napadený ministr zahraničí, který pohrozil úplným odchodem TOP 09 z vlády. O čem tedy Kalouskova/Schwarzenbergova poslední odveta za Bátorovy směšné facebookové urážky je?
Zapomeňte na konzervativce!
Ondřej Šlechta | 22. 8. 2011
Česká média mají v čase velmi vážných problémů americké ekonomiky a balancování eurozóny na pokraji krachu plné ruce práce s tématy Klaus, Bátora a údajné hnědnutí české pravice. Nebezpečná skupina středověkých reakčních strašidel prý uvažuje o založení nové strany, do jejíhož čela by se měl po roce 2013 postavit právě současný prezident. To, čeho se naši někteří skuteční nepřátelé svobodné společnosti snaží dosáhnout, tj. delegitimizovat obhajobu národních zájmů a konzervativní pohled na svět dáváním souvislostí mezi Breivika a kritiku nešvarů moderní společnosti, se jim ale nepovede. Pravděpodobně se totiž budou strefovat do prázdné bubliny.
Volby Petra Nečase
Premiér a jeho možnosti v současné politické situaci
Jakub Janda | 16. 5. 2011
Události posledních týdnů stojí za výčet: kauza Jaroslava Škárky, nahrávky Kristýny Kočí, rezignace Víta Bárty, rezignace Radka Johna, kontroverzní finanční machinace Michala Babáka a nahrávka opilé porady Víta Bárty. Po poslední z kauz se začaly z řad koaličních poslanců ozývat hlasy, že s Věcmi veřejnými již vládnout nechtějí. Jaké jsou možné scénáře?
Komunální volby v Praze a otázka ústavnosti
Jakub Charvát | 4. 3. 2011
Po předchozích neúspěších se stížnostmi na manipulaci s volebními pravidly před pražskými komunálními volbami u Nejvyššího správního soudu a bezprostředně po nich u Městského soudu se menší politické strany obrátily se stížností na neplatnost voleb do Zastupitelstva hlavního města Prahy na Soud ústavní, a to zejména s odkazem na nové vymezení volebních obvodů. Jak na tuto kauzu pohlížet?
Koho letos volit?
Analýza volebních programů stran pravice a středu
Miroslav Mareš | 10. 5. 2010
Volby do Poslanecké sněmovny přinášejí pro politické strany nutnost vypracovat volební programy. V roce 2010 je způsob jejich vytváření i prezentace poměrně konveční (nebyl např. využit žádný netradiční způsob postupného uveřejňování programu, jako to učinila ODS ve formě volebního desatera v roce 2002, kdy svůj program kompletně zveřejnila až týden před volbami). Určitým specifikem je to, že některé nově vzniklé strany využívají svá původní či obecně pojatá programová prohlášení jako volební program - např. Strana práv občanů Zemanovci a do určité míry i Věci veřejné. Tato situace částečně evokuje první polistopadové volby v roce 1990, kdy se rovněž využívaly první programové listiny i jako volební programy, byť u mnohem většího množství subjektů, než je tomu v současnosti.
Bermudský trojúhelník letošních voleb
Josef Mlejnek jr. | 27. 8. 2009
Dosavadní předvolební průzkumy mají jedno společné: přes všechny rozdíly z nich plyne základní půdorys. O první dvě místa se podělí ČSSD a ODS, každá se ziskem okolo třetiny hlasů. Následovat budou s odstupem komunisté, kteří celkem bez potíží překročí hranici deseti procent. Tyto tři strany obdrží celkem zhruba 75-80 procent hlasů. A 80-90 procent mandátů.
Kalousek jako spása pravice?
Zbyněk Klíč | 15. 5. 2009
Miroslav Kalousek již dlouho spekuluje o založení nové strany. S přibývajícími dny je její vznik stále reálnější, naskýtá se proto otázka, jak to zamíchá kartami na české pravici.
Čekání na Arnolda
KDU-ČSL nad propastí
Josef Mlejnek jr. | 23. 4. 2009
Pád vlády vyvolal celou řadu reakcí, mimo jiné i gradaci dlouhodobého sporu uvnitř KDU-ČSL, jejž lze zhruba označit jako konflikt mezi „kalouskovci“ a „čunkovci“. Jiří Čunek podle všeho hodlá zachránit plíživý propad preferencí křesťanských demokratů zaujetím velmi netradiční opoziční role a získáváním politických bodů pomocí populistických návrhů typu zlevnění elektřiny o 30 %.
KDU-ČSL: strana pro 10 % katolíků?
Josef Mlejnek jr. | 20. 1. 2009
Odstoupení Jiřího Čunka z vládních funkcí otevřelo – i s výhledem na červnový sjezd KDU-ČSL – otázku po jeho nástupci v čele strany. Dosavadní úvahy, alespoň většina z nich, na téma „co mají lidovci dělat, aby se jim zvedly preference“, však zpravidla nepřekračují limity triviálního marketingu. Je prý třeba nějak oslovit více lidí, nějak je přitáhnout, něčím se blýsknout, a ono to už třeba nějak půjde.
Rubriky
Partnerský časopis
Inzerce
