historie
Západ versus východ
Snižovat rozdíly mezi regiony neumí ani Německo
13. 4. 2012
Rozbité ulice, tiché továrny, nezájem dělníků. Východní Německo v roce 1992? Ano, ale také některé dnešní části někdejšího Německa západního.
Do propadla dějin?
O Václavu Havlovi s odstupem
Pavel Kopecký | 28. 3. 2012
V roce 1991 se mi udála prapodivná věc. Na Gustáva Husáka, který abdikoval vzápětí po Listopadu, jsem jako malý kluk vlastně už zapomněl. Tehdy - dnes vím, že to bylo 18. listopadu 1991 - mne ale zničehonic napadlo, že když je bývalý prezident ročník 1913, měl by nejspíš brzy zemřít. Víc jsem se tím nezabýval. A pak ten den přišla zpráva, že se tak skutečně stalo. O dvacet let později jsem zažil de facto to samé...
Češi si za své problémy mohou sami
Ota Filip | 7. 3. 2012
V posledním čísle Revue Politika jsem četl článek Davida Hanáka „Německá Evropa, nebo evropské Německo?" s podtitulem „Frankfurt novým srdcem Říše". Po přečtení mě napadlo, že my, Češi, když jsme v malérech, tak odpovědnost za ně vždy hledáme a nacházíme u jiných. Za Mnichov 1938 nesou odpovědnost Francouzi a Angličané, jen my, holubičí nátury, ne. O protektorátu pomlčím. Za mizérii let od února 1948 do listopadu 1989 mohou Rusáci a teď, v obnovené české demokracii, svádíme naše nesnáze na Německo, novodobou „říši".
Proč je Ukrajina problém?
Symon Petljura a počátky moderní ukrajinské státnosti
Josef Mlejnek jr. | 24. 2. 2012
„Dozrál čas přestat sloužit Rusovi i Polákovi," zpívá se v ukrajinské vlastenecké písni na slova ukrajinského spisovatele, básníka a národního buditele Ivana Franka. Ukrajincům se mohlo zdát, že ona osudová chvíle nastala v roce 1917, po pádu carismu a s pokračujícím rozpadem ruského impéria. Nakonec se ukázalo, že nikoliv a chaotická doba let 1917-1920 na teritoriu někdejší carské říše je v evropské historické paměti zapsána spíše jako perioda válčení a krutého vraždění. A též vypjatého antisemitismu.
Právo menšin v proměnách času a souvislostí
Historii nezměníme, proto bychom ji neměli přehlížet
Václav Houžvička | 13. 2. 2012
Téma národnostních či etnických menšin představovalo pro meziválečné Československo klíčový moment jeho existence i mezinárodněprávního postavení. Záhy po založení samostatné ČSR to potvrdil pokus o ustavení Německých Čech na přelomu let 1918 a 1919. Následovala krátká éra určitého zklidnění a nastartování kooperativních vztahů českých a německých politických stran nového státu ve 20. letech. Nástup nacismu v sousedním Německu vyvolal eskalaci politických požadavků politické reprezentace Sudetoněmecké strany na konci třicátých let 20. století. Konflikt Čechů a Němců kulminoval na podzim roku 1938 připojením pohraničních oblastí ČSR k Německé říši v důsledku podpisu Mnichovské dohody. Na základě tzv. práva (ve skutečnosti pouze principu) na sebeurčení skupin etnických Němců ve střední a východní Evropě bylo zničeno Československo. Toto historické memento si nástupnická Česká republika nemůže dovolit přehlížet. Jakkoliv se mezinárodní kontext postavení našeho státu podstatně proměnil díky členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Zkušenost říká, že žádná situace není navždy neměnná.
Hladomor a kultura paměti
Na Ukrajině vyšla kniha amerického profesora Normana Neumarka Stalinovy genocidy
Jurij Šapovalov | 14. 12. 2011
Podílet se na ukrajinském překladu knihy profesora Normana Neumarka pro mě bylo nesmírně zajímavé. Autor v úvodu uvádí: „Otázka genocidy je pro Ukrajince velmi důležitá a doufám, že tato kniha pomůže pochopit její dynamiku." Po jejím přečtení mohu říci, že Neumarkův předpoklad byl správný. Jedná se skutečně o skvělou práci. Zvlášť když si uvědomíme, že kniha vychází v době, kdy téma genocidy není na Ukrajině zrovna salonfähig.
Čas vzbudit historii
Jan Frank | 12. 12. 2011
Koho se média a občané táží nejčastěji, když se řeší otázky související s krizí eurozóny? Ekonomů. Ne že by vzhledem k reálným turbulencím na finančních trzích byli irelevantní, obecně je ale jejich exploatace jen dalším zvláštním klamem spojeným s ekonomizací problémů dnešní západní civilizace. Ostatně sami špičkoví ekonomové, posloucháme-li je pozorně, to přiznávají. Je řada oborů, které by se měly probudit a začít něco produkovat. V prvé řadě historie. Neboť to, co dnes potřebujeme pochopit, fundamentálně nesouvisí s burzovními indexy, ratingy, tou či onou miliardou pro zdravotnictví nebo dopravu, nýbrž s momenty překročení hranic reálně splnitelné politiky.
Nestrašte nás Ruskem!
Jaroslav Pešek | 26. 10. 2011
Častým argumentem při odůvodňování neúspěšnosti mezinárodní politiky ve vztazích s Ruskou federací je energetická závislost. Není ale problém jinde?
Moravské pole: konec přemyslovské hegemonie
Ondřej Šlechta | 26. 8. 2011
Nebývá zvykem vzpomínat na historická data, která se bezprostředně nedotýkají našich životů. Některá z nich ovšem představují významné mezníky nejen národních dějin, ale historického utváření Evropy vůbec. Co se stalo na Moravském poli před 733 lety?
Polemika s ústavou: cesta ke konzervativní demokracii
Jan Frank | 25. 7. 2011
Říká se, že politika ztrácí obsah. Autoři této teze obvykle mívají na mysli skutečnost, že nad hledáním dlouhodobých strategií převažují holé mocenské boje a takřka všechny koncepce se podvazují a neutralizují pravolevými kompromisy. Politika přestává být inspirativní a dramatická. Tvoří ji ale také novináři; politika se dá dělat i perem. Jejich texty ovšem (čest výjimkám) často končí na hranici negativního vymezení. Ruku na srdce: víme o něco víc než to, že chceme „levný právní stát", „Evropu národů" a udržet výkonnost kontinentu (alespoň) ve vztahu k nově se rodícím mocnostem?
Strana 1 | 2







