Evropský parlament
Snižme rozpočet EP o 24 % ročně
Úspory téměř půl miliardy eur lze dosáhnout omezením byrokracie
12. 10. 2011
Zatímco národní vlády přijímají úsporná opatření, aby snížily svůj dluh a posílily hospodářský růst, Evropský parlament požaduje navýšení svého rozpočtu. Studie nadace New Direction - The Foundation for European Reform ovšem ukazuje, že rozpočet EP by naopak mohl být výrazně ponížen.
Průšvih sjednocené Evropy v stručném, nikoliv úplném přehledu
Ota Filip | 24. 6. 2011
Kdyby naši pradědečkové byli moudřejší, mohli jsme se v Evropě sjednotit dejme tomu už v roce 1913 a vyhnuli bychom se dvěma světovým válkám a hrůzám, které nám všem přinesly. Teď jsme, se zpožděním přibližně jednoho století, sen o sjednocení Evropy uskutečnili. Evropa je sice nejmocnější hospodářskou velmocí na světě, světadílem bez válek, ale v krizi předznamenávající konec krátkého snu o sjednocení, které bohužel nevyřešilo četné problémy a chronické nemoci, jimiž Evropa trpí. Bez přehánění, a aniž bych hodlal zastrašovat, si dovolím tvrdit, že žijeme v období srovnatelném se starořímskou dekadencí, krátce předtím, než se bezbranný a dějinami vyčerpaný Řím vzdal náporu barbarů.
EU má centralizaci vepsanou do vínku
Tomáš Břicháček | 15. 4. 2011
Centralizační trendy v Evropské unii jsou předmětem časté diskuse. Jde nicméně o téma v neustálém pohybu, vysoce nadčasové, které se vždy objevuje v nových souvislostech, a proto je užitečné se k němu vracet. Ve svém příspěvku se budu dané problematice věnovat z pohledu právníka. V evropské integraci je to totiž právo, které působí jako její prostředek a nositel, jako její životní míza zosobňující příslušné politické záměry. Studium práva EU je proto nutné pro pochopení základní struktury Unie i aktuálního stavu integračních procesů. Budu se snažit jednak ukázat, že směřování k centralizaci je součástí genetické výbavy EU. Dále se pokusím na praktickém příkladě demonstrovat, kam už integrace na této cestě došla. Nakonec se zastavím u otázky, jakým způsobem a zda vůbec lze nastoupeným trendům do budoucna čelit.
Marx naruby: Daňoví poplatníci všech zemí, spojte se!
Dušan Šrámek | 6. 12. 2010
V Bruselu se stále hlasitěji volá po zavedení evropské daně, přestože Evropská unie není schopna utratit ani současné daňové výnosy, které do jejího rozpočtu plynou prostřednictvím příspěvků jednotlivých států. O to ale evropským elitám nejde. Velice dobře si totiž uvědomují, že zavedením evropské daně by Unie už zcela nevratně vykročila na cestu federativního superstrátu. Občané EU mají dnes jedinečnou a možná poslední šanci tento šílený projekt zastavit. Takové je hlavní poselství knihy belgického europoslance Derk-Jana Eppinka Ohňostroj evropské byrokracie.
Europoslanci si brousí zuby
Lisabonská smlouva přesouvá moc v EU do rukou Evropského parlamentu
26. 6. 2010
Lady Ashtonová, první šéfka unijní zahraniční politiky, představila před třemi měsíci dlouho očekávaný plán na vytvoření diplomatické jednotky EU - Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). Od té doby ale vytvoření EEAS, která by měla Unii zajistit koherentnější zahraniční politiku a posílit hlas na světové scéně, vázne. Největší překážkou je Evropský parlament.
Lisabonská mašina se zadírá
Kauza navýšení počtu europoslanců ukazuje, kterak EU umí škodit sama sobě
Ondřej Krutílek | 15. 3. 2010
Jedním z nejdůležitějších argumentů pro přijetí Lisabonské smlouvy byl ten, jenž hovořil o zefektivnění fungování EU. Pár měsíců poté, co Unie začala novými pravidly řídit, se ale ukazuje, že zastánci „stále užší integrace" ne všechno náležitě domysleli.
Perspektivy Evropské unie
Ryszard Legutko | 25. 11. 2009
Jaké jsou perspektivy Evropské unie? Po výroku německého Ústavního soudu se objevily hlasy, že pro německý systém je další integrace nepřijatelná a že pokud jde o principy tohoto systému, integrace se už završila. Mají-li se takto věci v Německu, lze s určitou dávkou představivosti dojít k závěru, že v ostatních zemích je tomu stejně. V Anglii se prohlubování lisabonského procesu zdá být nereálné. Zároveň však v diskusi po irském referendu jeden ne zrovna nevýznamný europoslanec prohlásil, že jen co Lisabonská smlouva vstoupí v platnost, je třeba začít naplňovat postlisabonský scénář, tj. zahájit realizaci dalších etap integrace Evropy. Nově zvolený šéf Evropského parlamentu ve svém inauguračním vystoupení připomněl otřepanou metaforu, která v evropském prostředí koluje už léta a podle níž integrace připomíná jízdu na kole; přestane-li cyklista šlapat, spadne - přestane-li se Evropa integrovat, rozpadne se. Není to příliš moudrá metafora: jakou hodnotu by měly instituce, jež by bylo třeba neustále měnit, jinak by podlehly dezintegraci? Velmi dobře však vystihuje myšlení mnoha lidí. Jak se tedy věci mají? Dospěli jsme už ke konci a EU po politických hrátkách s euroústavou či Lisabonskou smlouvou už o ničem dalším nebude chtít slyšet, nebo se spustí zahřívací kolo dalších ujednocujících reforem?
Politika je něco jiného než akademický seminář
Rozhovor s Ryszardem Legutkem
Josef Mlejnek | 19. 10. 2009
Polský filozof a poslanec Evropského parlamentu za stranu Právo a spravedlnost (PiS) poskytl Revue Politika rozhovor u příležitosti semináře, jenž se uskuteční 22. října 2009 v 17.00 v pražském Autoklubu (Opletalova 29). V Centru pro studium demokracie mu letos vyšla kniha Ošklivost demokracie a jiné eseje.
Proč je Evropský parlament neviditelný?
Ondřej Krutílek | 7. 9. 2009
V červnu jsme si zvolili nový Evropský parlament, v červenci se uskutečnilo jeho inaugurační zasedání a od září začal pracovat. Proč si toho nikdo nevšiml?
Barrosovo neklidné léto
Petra Kuchyňková | 12. 7. 2009
Současný předseda Evropské komise José Manuel Durão Barroso si letos zřejmě klidné dovolené příliš neužije. Na pořadu inauguračního plenárního zasedání nově sestaveného Evropského parlamentu, které se uskuteční ve Štrasburku od 14. července, mělo být opětovné schválení tohoto portugalského politika v čele nejvyššího exekutivního orgánu EU na dalších pět let. Výsledky schůzky momentálního předsedy EU, švédského premiéra Reinfeldta, s francouzským prezidentem Sarkozym, jenž se zřejmě již definitivně pasoval do role „rádce" slabších a menších předsednických zemí, však naznačují, že chystané Barrosovo znovuzvolení se na červencové jednání parlamentu nedostane.






