Řecko
Karel Marx, nebo Max Weber?
Kdo myslíte, že stál u kolébky projektu evropské integrace
František Mikš | 14. 5. 2012
Za dlouhá léta šéfredaktorování jsem musel pročíst množství nejrůznějších textů o tom, v čem je současný projekt evropské integrace mylný a proč nemůže fungovat. Od kousavých esejí až po suché politologické analýzy a složité ekonomické rozbory. I když jsem o správnosti takové kritiky nikdy nepochyboval, poslední dobou jsem byl tímto tématem přesycen. Ano, i správná a potřebná kritika může unavit, když je jí příliš a řešení v nedohlednu! Pak ale narazíte na cosi trochu jiného, svěže filozoficky formulovaného, i když vlastně neříkajícího nic převratně nového. Článek Rogera Scrutona „Význam kultury", publikovaný koncem minulého roku v časopise The American Spectator a nedávno přeložený péčí pražského Občanského institutu.
Evropa prohrává vlastní budoucnost
Marek Magierowski | 30. 4. 2012
Evropa prochází vážnou krizí: týká se její ekonomiky, politiky i identity. Eurozóna vrávorá nad propastí, ekonomika skomírá, roste napětí mezi jednotlivými členskými zeměmi. Je zpochybňována efektivita „kapitalismu s lidskou tváří", pro Evropskou unii vždy příznačného. K tomu všemu se přidává ještě spor o hospodářskou nezávislost zemí starého kontinentu.
celý článek Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě
Evropa aneb politické přeskupování
Bronisław Wildstein | 23. 1. 2012
Vše nasvědčuje tomu, že v současné Evropě, tedy i v naší středoevropské části, dochází k politickému přeskupování, které nahradí dřívější protiklad levice-pravice. Ostatně lze se domnívat, že tento jev přesahuje náš kontinent a odráží širší, globální dění. Jde o úpadek tradiční demokracie v jejích národních podobách a o přebírání moci finančně politickou oligarchií. Tato oligarchie ovšem nevznáší protidemokratická hesla. Právě naopak, hlásá, že vytváří novou, širší, tudíž lepší obměnu demokracie. Nápadně to připomíná komunistickou ideologii s její kritikou parlamentarismu, tedy tradiční, „formální" demokracie, a snahu nahradit ji novou, vylepšenou verzí v podobě demokracie lidové či socialistické. Dnes máme na našem kontinentě co dělat s „evropskou demokracií". Není to přitom jediný případ sémantického překrucování. Nová oligarchie, která reálně ničí tržní mechanismy, tvrdí, že je reprezentantem volného trhu. Současné štěpení je tedy střetem obhájců tradiční, národní demokracie s jejími odpůrci z řad oligarchů.
Evropská integrace bez iluzí
Nad knihou prezidenta Václava Klause
Adam B. Bartoš | 30. 12. 2011
Evropská integrace bez iluzí je po delší době novou knihou prezidenta Václava Klause. Nevznikla jako sborník už vydaných článků, esejí či rozhovorů, ale jako nový souvislý text. Naposledy tak prezident představil před dvěma lety knihu Kde začíná zítřek (ta byla ale spíše bilanční) a ještě předtím (v roce 2007) knihu Modrá, nikoli zelená planeta.
Marsh: Z eurozóny budou odpadávat členské země
Marie Bydžovská | 21. 10. 2011
Britský ekonom David Marsh dává Řecku tři měsíce, než zbankrotuje. Eurozóna je podle něj jako staré vysloužilé auto. Jednotlivé díly, které nefungují, budou kus po kusu odpadávat. Za uspokojivý objem záchranného fondu ESFS Marsh považuje 1,5 bilionů eur.
„Zažíváme krizi elit a kastraci voličů“
Se strategickým analytikem Petrem Robejškem o krizi elit, nástupu autoritářství, toxických derivátech a možnosti války
Jakub Janda, Ondřej Šlechta | 7. 10. 2011
Jak může Čína pomoci Evropě překonat dluhovou past
Fareed Zakaria | 29. 9. 2011
Krize eurozóny už dávno není jen evropskou krizí, ale zachvacuje globální ekonomiku. Kvůli svému rozsahu a tomu, že se týká jak bank, tak i vlád, je daleko nebezpečnější než krize, která začala po pádu banky Lehman Brothers před třemi lety.
Průšvih sjednocené Evropy v stručném, nikoliv úplném přehledu
Ota Filip | 24. 6. 2011
Kdyby naši pradědečkové byli moudřejší, mohli jsme se v Evropě sjednotit dejme tomu už v roce 1913 a vyhnuli bychom se dvěma světovým válkám a hrůzám, které nám všem přinesly. Teď jsme, se zpožděním přibližně jednoho století, sen o sjednocení Evropy uskutečnili. Evropa je sice nejmocnější hospodářskou velmocí na světě, světadílem bez válek, ale v krizi předznamenávající konec krátkého snu o sjednocení, které bohužel nevyřešilo četné problémy a chronické nemoci, jimiž Evropa trpí. Bez přehánění, a aniž bych hodlal zastrašovat, si dovolím tvrdit, že žijeme v období srovnatelném se starořímskou dekadencí, krátce předtím, než se bezbranný a dějinami vyčerpaný Řím vzdal náporu barbarů.
Je euro babylonská věž evropské integrace?
Tomáš Břicháček | 25. 5. 2011
Je tomu rok od schválení záchranné půjčky 110 miliard eur pro Řecko a od rozhodnutí o vytvoření gigantického stabilizačního balíku jištěného 750 miliardami eur pocházejících od členských států (Evropský nástroj finanční stability), Evropské komise (Evropský mechanismus finanční stabilizace) a Mezinárodního měnového fondu. Uplynulých dvanáct měsíců bylo naditých dalšími převratnými událostmi, mezi nimiž figuruje změna zakládacích smluv EU legalizující sanování členských států s rozpočtovými problémy (nyní v procesu definitivního schvalování v jednotlivých členských státech), kontroverzní německo-francouzský návrh tzv. Paktu pro konkurenceschopnost a následné přijetí jeho naředěné verze v podobě tzv. Paktu pro euro plus, zhoršení rozpočtové situace Irska a Portugalska a s tím související schválení záchranných půjček i pro tyto země nebo konečně masivní nákup dluhopisů problémových států Evropskou centrální bankou.
Řecko mimo eurozónu? Ten signál nepodceňme
Jan Zahradil | 11. 5. 2011
Německý Der Spiegel s odvoláním na utajované zdroje oznámil, že Řecko prověřovalo možnost opuštění společné měny. Mělo se tak stát na tajné schůzce s Evropskou komisí a některými státy eurozóny. Všichni údajní účastníci to samozřejmě (jak jinak) popřeli, kurs eura se nicméně trochu otřásl. Není divu, je to skutečně revoluční zpráva. A nezáleží na tom, zda je pravdivá, nebo zda je to jen mediální senzace. Její hlavní dopad totiž leží v psychologické, nikoliv faktické rovině.
Strana 1 | 2







