křestanství
O krizi východního křesťanství
Rozhovor s profesorem Alexandrem Saganem
Ivan Kapsamun | 28. 12. 2011
Patriarcha Kiril navrhl vytvořit na území bývalé ruské říše společnou civilizaci - Ruský svět. Klíčový význam pro uskutečnění této koncepce má Ukrajina. Podle patriarchových slov to byl Kyjev, kdo „sjednotil ruské země a rozdělená plemena a přinesl na Rus křesťanství (...) Ukrajina musí v těchto tradicích pokračovat". Ruská církev se ovšem již velmi dlouho snaží podřídit si veškeré pravoslavné náboženství. Píše o tom i Bartoloměj Čenščik na polském Portále zahraničních věcí (www.psz.pl). Patrně i proto se prezident Viktor Janukovyč nedávno stal prvním ukrajinským laureátem ceny patriarchy Alexeje II. za „upevnění jednoty pravoslavných národů a rozšíření křesťanských hodnot v životě společnosti".
Usmrkanci proti filozofovi
Proces s profesorem Ryszardem Legutkem
Bronisław Wildstein | 16. 11. 2011
Proces, který dvojice polských gymnazistů (dnes už studentů) iniciovala proti filozofu Ryszardu Legutkovi, je zcela kuriózní a precedentní. Ztělesňuje jev stále dalekosáhlejších pokusů o umlčování „nekorektních" osob, tedy těch, které neakceptují dnes dominující levicově-liberální ortodoxii a rozšiřování soudní pravomoci za veškeré meze, včetně mezí zdravého rozumu. Může vyjít najevo, že ve vztahu k žákům, kteří se snaží ze školních prostor odstranit v Polsku tradiční krucifixy, ani k jejich jednání nemá filozof právo použít hodnotících výrazů.
Saint-Denis: evropská budoucnost?
Ladislav Zemánek | 3. 10. 2011
Před několika dny jsem v rámci pobytu v Paříži navštívil i Saint-Denis. Příliš jsem toho o této čtvrti nevěděl; snad jen, že se zde nachází slavná gotická bazilika a že se díky konfliktům s přistěhovalci netěší příliš dobré pověsti. Realita ovšem byla horší, než jsem myslel.
Moravské pole: konec přemyslovské hegemonie
Ondřej Šlechta | 26. 8. 2011
Nebývá zvykem vzpomínat na historická data, která se bezprostředně nedotýkají našich životů. Některá z nich ovšem představují významné mezníky nejen národních dějin, ale historického utváření Evropy vůbec. Co se stalo na Moravském poli před 733 lety?
Je Západ nejlepší?
25. 2. 2011
Ve své recenzi knihy Proč Západ (prozatím) vládne, která vyšla v lednovém čísle Foreign Affairs, profesor ekonomie a politických věd islámských studií na Duke University Timur Kuran vysvětluje, proč došlo k rozmachu Západu a proč ani v dohledné době nemusí být konec jeho dominanci.
Neototalitní EU je tragikomická, ale Evropa umírá a za pár let už tu nebude
Lukáš Petřík | 22. 12. 2010
Diskuse o tom, jaké jsou „podmínky politické stability a prosperity v Evropě", je téma jistě zajímavé, ale spíše již jen teoreticky a akademicky, protože Evropa, jak jsme ji znali - tím míním decentralizovanou, svobodnou, tradiční Evropu založenou antických a křesťanských kořenech západní civilizace, fungující v rámci svobodných politických a ekonomických zřízení - tu už zanedlouho nebude. Pak je otázkou, zda má takováto debata smysl. Na druhou stranu je ale fakt, že naše západní evropská civilizace si určité pojednání zaslouží, protože ve srovnání s civilizacemi ostatními nebyla vůbec špatná.
celý článek Sympozium CDK: Podmínky politické stability a prosperity v Evropě
Kniha, která by měla vyvolat skandál
Alain Besançon | 6. 2. 2010
Christopher Caldwell ve své knize Reflections on the Revolution in Europe: Immigration, Islam and the West (Úvahy o revoluci v Evropě: Imigrace, islám a Západ, Penguin Books, 2009) popisuje postupující muslimskou imigraci. V novém čísle revue Commentaire se objevila recenze Alaina Besançona, který se otázkou vztahu křesťanské i „postkřesťanské" Evropy k islámu zabývá minimálně počínaje knihou Trojí pokušení Církve (1996), v níž vedle „demokratického" a „antidemokratického" pokušení definuje jako třetí pokušení právě islám.
V Revue Politika jsme před časem publikovali Besançonův esej „Křestanství a islám" a obsáhlou studii „Vatikán a islám", v níž podrobuje kritickému rozboru dosavadní často naivní přístupy autorů oficiálních církevních dokumentů k islámu vyplývající nejen z nedostatečného poznání protivníka a snahy o dialog za každou cenu, ale i ze zavádějících výkladů v nedávné minulosti.
Strana 1







