Jiří Paroubek
Staré vs. nové strany
Ne každá změna musí být k lepšímu
Stanislav Balík | 16. 1. 2012
Častým tématem novinových komentářů i politologických výzkumů se po volebním roce 2010 stal střet starých a nových politických stran. Zdálo se, že zvláště na komunální úrovni dochází k tzv. kartelizaci, tedy že se staří raději spojí spolu, a to bez ohledu na ideové zaměření, než by spolupracovali s neznámými novými. Není úplně důležité, zda to tak bylo, či nikoli - koneckonců výzkumy ukázaly, že to tak jednoznačné není. Každopádně jsme si, možná trochu z pohodlnosti, na tuto optiku zvykli. Teď to ale mnohem spíš vypadá, že rok 2012, umocněný hrozící ekonomickou krizí, se ponese ve znamení souboje nových mezi sebou - a to nejen těch „starých nových", ale i „nových nových", případně „starých nových" s „novými novými". Jednoduše řečeno TOP 09 s VV, Paroubkových národních socialistů s Babišovým ANO 2011, případně libovolné kombinace výše zmíněných doplněné ještě o Bobošíkové Suverenitu, Zemanovce a další.
ČSSD: Směr Paroubek, či Blair?
Mezi blairovským pojetím zodpovědné levicové politiky a krajně levicovým populismem
Jakub Janda | 21. 1. 2011
Po tvrdém paroubkovském období přišel tichý, nevýrazný podzim. Bohuslav Sobotka sice slavil vítězství v komunálních volbách, ovšem v kontrastu předvolebních hesel o demontáži kmotrů s následným uzavíráním velkých koalic moc kredibility nezískal.
Témata Nečasovy vlády se na pravici diskutovala už v roce 1996…
Ondřej Šlechta | 16. 11. 2010
...říká v rozhovoru Lubomír Kopeček, docent politologie z brněnské Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a autor nedávno vydané knihy Éra nevinnosti. Česká politika 1989-1997.
Postparoubek
Ondřej Šlechta | 18. 6. 2010
Jiří Paroubek kdysi sliboval, že socialistické reformy prosadí třeba s Marťany. Vzhledem k výsledku voleb se nabízí parafráze: volby sice vyhrál, ale svůj program může jít ČSSD prosazovat akorát tak na Mars. Teď je pryč, a i když ještě nějakou dobu bude poslancem a nenechá si ujít příležitost tepat do vlády, nastala doba po Paroubkovi. Může se to zdát pozitivní v tom, že volby byly pro českou levici velkou fackou. Otázkou dneška ale zůstává, zda budou středopravicové síly, které dosud těžily téměř výhradně ze statusu antiparoubkovské opozice, schopny nabídnout nové myšlenky.
Paroubek se porazil sám
Josef Mlejnek jr. | 2. 6. 2010
Česká republika určitě nezažila paradoxnější volby. Vítězní sociální demokraté de facto dopadli jak sedláci u Chlumce, zatímco ODS s nejhorším volebním výsledkem ve svých dějinách začíná sestavovat vládu. A to se stranami, jež by se jako jediné daly označit za vítěze voleb, tedy s TOP 09 a Věcmi veřejnými.
Krize české politiky a její skutečná příčina
František Mikš | 29. 4. 2010
Jako člověku, který byl mnoho let šéfredaktorem časopisu zabývajícího se politikou, se mi tento text nepíše snadno. Vždy jsme se v měsíčníku Proglas, později v Revue Politika a také nyní v časopisu Kontexty stavěli proti paušálním odsudkům politiků, útokům na politické strany, hledání třetích cest nepolitické politiky, hospodskému i intelektuálskému tlachání o tom, jak jsou politici hloupí a stranická politika zkorumpovaná. Snažili jsme se ukázat, jak politika funguje či jak by fungovat měla, že má být především střetem idejí, transparentní arénou k prosazování zájmů a také půdou pro hledání kompromisů, byť se nám vždy nemusejí líbit. Náš pohled na stranickou politiku byl realistický, obhajovali jsme její pozitivní funkci navzdory občasným negativním jevům, které k ní nepochybně patří. Dnes je však bohužel stále více zřejmé, že česká politika svoji funkci přestává plnit a negativní tendence v existujících politických stranách převládají. Při pohledu na úroveň většiny politiků, a především jejich motivaci pro „dělání" politiky, člověk stěží potlačuje pocit znechucení. Tak až sem jsme dospěli po dvaceti letech svobody?1
ODS a konzervatismus
Jan Frank | 23. 4. 2010
Mirek Topolánek prý nebyl dost konzervativní, proto padl. O ODS uvažoval takto: „My víme, kým jsme. Víme, že spojujeme všechny tři hlavní proudy pravicového, nesocialistického myšlení. Jsou mezi námi konzervativci, liberálové i křesťanští demokraté. Je to genetická výbava, která zaručuje, že nikdy nepodlehneme žádnému z módních a ve své podstatě vždy levicových trendů." Teď je pryč, zůstává ale implicitní očekávání, že inovovaná ODS konzervativním maximám dostojí lépe než v jeho éře. Nálepku konzervativnosti ODS doposud neupírali ani novináři, zřejmě vcelku konzervativní, neboť tím, kdo vystupuje jako nová konzervativní síla bez adjektiv, je TOP 09. Jednou věcí jsou ale politologická šuplata, druhou debata o tom, co moderní konzervatismus znamená, a třetí to, zda vůbec může uspokojovat stranu zvyklou získávat ve volbách ne méně než 25 % hlasů.
Odsouzeni k Paroubkovi
Vojtěch Navrátil | 13. 1. 2010
Ať už letošní květnové volby dopadnou jakkoliv a vznikne po nich jakákoli vláda, velmi pravděpodobně budeme mít pro příští léta v nejvyšší české politice jednu jistotu: Jiřího Paroubka. A to i kdyby nastal zvrat v dosavadních průzkumech veřejného mínění, po volbách byla na středopravém půdorysu ustavena většinová vláda (ODS, KDU-ČSL a TOP 09), což je téměř jediná možnost, jak uskutečnit alespoň nějaké reformy veřejných financí, a Jiří Paroubek zůstal i nadále řadovým poslancem. Pokusím se nastínit, jak by se za této situace mohla odvíjet jeho budoucnost.
Strana 1
Rubriky
Partnerský časopis
Inzerce
