Česká republika
Velký návrat do Evropy
Dopady posledních dvou rozšíření EU pohledem Američana
11. 3. 2010
Přední expert amerického ministerstva zahraničních věcí na evropskou politiku David T. Armitage jr. se ve své zprávě pro Centrum pro analýzu evropské politiky pokouší odpovědět na otázku, jaký měl vstup tzv. středoevropské desítky do EU vliv na Unii jako celek. Armitage nejdříve krátce shrnuje vývoj vztahů od konce studené války, poté se pokouší posoudit, jak se novým členským zemím daří hrát evropskou hru. Nakonec uvádí několik pozitivních a negativních dopadů rozšíření.
Vize 2020: Velká deziluze
Dušan Šrámek | 5. 3. 2010
ODS v polovině února představila svou Vizi 2020. Materiál by měl stanovit perspektivy České republiky na dalších deset let a nastínit cesty, jak jich dosáhnout, pokud občanští demokraté ponesou vládní odpovědnost. Poptávka po podobném dokumentu vznikla jako reakce určité části ODS na neexistující diskusi ve straně. Poslední kongresy se bohužel staly pouze přehlídkou předem připravených projevů a na řádnou diskusi o směřování ODS se nedostávalo. Přestaly se konat i ideové konference, které reagovaly na nově se objevivší politické problémy a společenské výzvy. Současné vedení ODS bylo k přijetí jakéhosi politického dokumentu - či lépe řečeno k formulování ideových východisek - dotlačeno posledním kongresem. Je však otázkou, do jaké míry se expertnímu týmu Vize 2020 podařilo volání části členské základny po vyjasnění ideových východisek vyslyšet.
Rozporuplná vládní exit strategy
Dušan Šrámek | 22. 2. 2010
Fischerova vláda přijala počátkem února napodruhé takzvanou exit strategy. Materiál má být reakcí vlády na odeznívající ekonomickou krizi a stav veřejných financí. Podle vlády obsahuje usnesení soubor konkrétních opatření, jejichž realizací bude možné v krátkém časovém období zpomalit negativní důsledky krize, stabilizovat ekonomicko-sociální prostředí a znovu nastartovat ekonomický růst.
Protikorupční balíček zavádí policejní stát, ale příčiny neřeší
Dušan Šrámek | 9. 2. 2010
Ne že by boj proti korupci nebyl zvláště v České republice důležitý. Její negativní vlivy, pomineme-li otázku morální, jsou především ekonomické. V případě přijetí úplatku, ať už je realizován v jakékoli formě, není nikdy dostatečně jisté, zda skutečně zvítězil soukromý subjekt, který je schopen veřejnoprávní zakázku uskutečnit za nejlepších podmínek (nebo alespoň za podmínek vyhlášených zadavatelem). Jenže už v tomto pojetí se skrývá pověstné čertovo kopýtko. Vládní protikorupční balíček totiž nemíří proti principu korupce samotné. Ten je skryt v přerozdělování veřejných prostředků soukromým osobám, ať již jednotlivcům, firmám či různým zájmovým sdružením, a to na základě selektivních kritérií.
Změnit režim v Íránu
Íránský režim prochází největší krizí své třicetileté historie
Lukáš Hoder | 8. 2. 2010
V září 2009 vyšla najevo existence dalšího tajného zařízení na obohacování uranu v Íránu, v listopadu označil předseda Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) spolupráci s íránským režimem za „bezvýslednou" a v prosinci vyhlásil prezident Ahmadínežád záměr produkovat více obohacený uran. V lednu 2010 vypršel termín, který si americký prezident Obama stanovil pro vyjednávání s Iránem, a americký Senát před několika dny schválil návrh zákona rozšiřujícího sankce vůči Íránu i na ropné produkty a zemní plyn. Otázka jaderného programu Íránu tedy jistě bude výrazným mezinárodněpolitickým tématem roku 2010, jak napsal Ondřej Šlechta v textu Zaútočit na Írán?, který vyšel v lednu v Revue Politika. Autor však dle mého názoru nenabídl adekvátní pohled na autoritářský íránský režim a přehlédl tak výraznější téma roku 2010 - možnou výměnu vládců v Teheránu.
Antidiskriminace, díl druhý
Ondřej Krutílek | 3. 2. 2010
Česká republika hodlá změnit svou rámcovou pozici k návrhu nové unijní antidiskriminační směrnice. Zdálo se, že po peripetiích s přijímáním českého antidiskriminačního zákona, kdy zazněly snad všechny argumenty, proč takovou normu nepřijímat, nelze přijít s ničím novým. Jenže proponenti agendy rovného zacházení je asi neslyšeli.
Ruska se nebojte, je to jen obchod
Rozhovor s Iljou Vladislavovičem Konstantinovem, bývalý poslancem Státní dumy za Demokratické Rusko, jenž stál v roce 1993 proti Jelcinovi
Tomáš Šmíd | 2. 2. 2010
Hnutí Demokratické Rusko se zrodilo na přelomu 80. a 90. let 20. století coby alternativa vládnoucí KSSS. Tehdy sdružovalo prakticky celou antikomunistickou opozici, z ideového hlediska se majoritně orientovalo na podporu sociálně orientovaného tržního hospodářství a postupně začalo podporovat i myšlenku osamostatnění tehdejší RSFSR. V prezidentských volbách stál blok na straně Borise Jelcina.
Již v první polovině 90. let ale Demokratické Rusko, které se stalo jedním ze zakládajících členů projelcinovského hnutí Volba Rusko ve Státní Dumě, postihla dezintegrace a rozpad na několik částí. Část členů odešla do Javlinského liberálně orientovaného bloku Jabloko.
Někdejší poslanec Dumy Ilja Vladislavovič Konstantinov dnes vede agenturu, jejímž cílem je uchovávat a pokud možno dále šířit myšlenky původního hnutí. O tom, co podle něho znamená opozice v současném Rusku, kdo je Vladimír Putin, jaké jsou jeho vztahy se současným prezidentem Medveděvem a zda ve střední Evropě správně chápeme povahu a politiku současného Ruska, odpovídá v následujícím rozhovoru.
Kořeny komunismu v české společnosti
Stanislav Balík | 11. 1. 2010
Přijmeme-li normativní tezi, že komunistická ideologie českou společnost zdevastovala a neměla by dostat k témuž opětovnou příležitost, mají všechny dosavadní úvahy jeden nedostatek - neplyne z nich žádné poučení. Klíčovou otázkou pro pochopení úlohy českého komunismu by nemělo být, proč se tak snadno zhroutil, ale daleko spíš: Jak se vůbec mohlo stát, že po druhé světové válce tak snadno uspěl?
Od sedmi k pěti a zpět
Peripetie změn mechanismu preferenčního hlasování
Jakub Charvát | 8. 1. 2010
Po posledních sněmovních volbách konaných v roce 2006 došlo k přijetí zákona č. 480/2006 Sb., který posiloval vliv voliče na výběr konkrétních kandidátů: nově měl disponovat možností přidělit vybrané kandidátní listině až čtyři preferenční hlasy, přičemž hranice přednostních hlasů potřebných k „přeskočení" se měla snížit z dosavadních sedmi na pět procent (z celkového počtu hlasů, které kandidátní listina ve volebním obvodu získala). Aniž byl nový mechanismus vyzkoušen v praxi, předložili poslanci v první polovině prosince 2009 návrh novely volebního zákona, podle něhož má dojít k návratu ke starému nastavení mechanismu preferenčního hlasování: volič má disponovat dvěma přednostními hlasy a hranice stanovená pro posun na kandidátce se má vrátit na sedm procent.
Zaútočit na Írán?
Ondřej Šlechta | 4. 1. 2010
Írán zorné pole světových médií neopustil ani na přelomu roku. Právě v těchto dnech dostal problém novou dynamiku. Byl to konec listopadu, kdy Írán i přes odmítavou rezoluci Mezinárodní agentury pro atomovou energii oznámil stavbu dalších deseti nových zařízení na obohacování uranu. V prosinci proběhl test nové rakety dlouhého doletu (Sadžíl-2). Nedlouho poté uskutečnil Ústav studií národní bezpečnosti Telavivské univerzity simulaci, která předpokládá, že Obama nepodpoří případný izraelský úder a bude pokračovat v jednáních s Teheránem. Pokud nedojde k vyhrocení významnějších konfliktů (Indie-Pákistán, rusko-gruzínské spory, Kavkaz), bude Írán v roce 2010 mezinárodně-politickým tématem č. 1.
Partnerský časopis
Inzerce
