svoboda
Antidiskriminace, díl druhý
Ondřej Krutílek | 3. 2. 2010
Česká republika hodlá změnit svou rámcovou pozici k návrhu nové unijní antidiskriminační směrnice. Zdálo se, že po peripetiích s přijímáním českého antidiskriminačního zákona, kdy zazněly snad všechny argumenty, proč takovou normu nepřijímat, nelze přijít s ničím novým. Jenže proponenti agendy rovného zacházení je asi neslyšeli.
Nesamozřejmý dar svobody
Recenze knihy Ryszarda Legutka Traktát o svobodě
Bronisław Wildstein | 6. 1. 2010
Ryszard Legutko není pouze jedním z nejzajímavějších současných polských filozofů, ale je patrně i tím nejodvážnějším a nejambicióznějším. Jeho hlavní díla představují pokus o analýzu problémů, k nimž byl náš vztah vždy příznačný. Protože však jde o práce filozofické, každá z nich se snažila odhalit nejhlubší smysl a důsledky současných jistot, zasazovala je do civilizačního kontextu a představovala meditaci nad lidským údělem.
Svoboda po komunismu
Ryszard Legutko | 21. 12. 2009
Dějiny naplňování negativní svobody během procesu, v němž despotismus přichází o své pole působnosti, jsou samozřejmě mnohem složitější, než by vyplývalo z jednoduchého schématu známého v literatuře jako „whigovské pojetí dějin". Především existuje celá řada nedorozumění kolem samotného pojmu „despotismus". Obvykle bývá prezentován jako centralizovaná státní moc disponující silným represivním aparátem. Z jiné perspektivy bývá ale ona byrokratická struktura hodnocena kladně jako základ novodobého státu, který je v politickém myšlení nastiňován a popisován přinejmenším od Jeana Bodina.
Selhává stát, nikoliv již dávno neexistující volný trh
Petr Kostka | 15. 12. 2009
Současné výzvy požadující „omezení působnosti sil volného trhu a opuštění tržního fundamentalismu", čímž by se prý do budoucna zabránilo finančním a ekonomickým krizím, postrádají jakýkoliv smysl. To proto, že žádný volný trh bezmála jedno a půl století neexistuje. Lze jen těžko hovořit o kapitalismu svobodné soutěže, když zhruba polovinu vytvořeného bohatství ovládá stát. Ten produktivní sféru reguluje a zdaňuje, pak přerozděluje, zaměstnává, investuje, a protože příjmy veřejných rozpočtů už nestačí, tak si stále více i půjčuje. S demokraticky legitimizovaným souhlasem si účelově přizpůsobuje zákony, podle nichž vládne. Je ekonomickým hegemonem, ale sleduje politické cíle.
Co v Kodani nezazní
Poznámky k ekonomické analýze problematiky globálního oteplování
Václav Klaus | 7. 12. 2009
Místo přidávání dalších a dalších argumentů spíše filosofického, tedy nekvantifikovatelného typu do „střetu ideologií", ke kterému v současnosti dochází mezi zastánci svobody na straně jedné a environmentalisty, zastánci nesvobody a manipulování lidí, na straně druhé, zkusme věnovat pozornost elementárním ekonomickým datům, hypotézám, teoriím a modelům, o které se tyto velké „střety" opírají, nebo spíše opírat by se měly. Možná, že právě toto někoho přesvědčí. Jinak se často jedná o bezvýchodný „dialog hluchých". Pro tento článek si samozřejmě vybírám jen malou výseč celé problematiky.
Má být vědecký výzkum svobodný?
22. 10. 2009
Dochází ke zneužívání politické moci a k omezování svobody vědeckého výzkumu, který vede zejména v oblasti medicíny k novým léčebným postupům? Jaký má být vztah vědy a politiky? A jakou roli má hrát veřejné mínění? To jsou otázky, na něž hledali odpovědi přední světoví odborníci z oblasti bioetiky, medicíny a chemie na Světovém kongresu za svobodu vědeckého výzkumu v Římě. Před nedávnem byl z příspěvků, které na této akci zazněly, sestaven sborník, z nějž Revue Politika vybírá to nejzajímavější - a v řadě případů i nejprovokativnější.
Evropa a kultura svobody
Za jakých podmínek má EU budoucnost?
Udo Di Fabio | 1. 10. 2009
Neopustil vlak času vedlejší kolej národních států a neuhání plnou parou vpřed vstříc novému politickému a kulturnímu společenství sjednocené Evropy? Nerýsuje se na horizontu celosvětová republika s námi jako jejími kosmopolitními obyvateli?
Co nám říká dnešek o budoucnosti Evropy?
Václav Klaus | 20. 2. 2009
Budoucnost Evropy je nepochybně tématem, které přesahuje naši současnost. Je však otázka, zda je i výzvou, respektive v jakém smyslu.
Slovníček evropských levicových pojmů
18. Rovnost a rovnostářství (Equality and Egalitarianism)
Hynek Fajmon | 20. 12. 2008
Klíčovou hodnotou evropské i světové levice je „rovnost“. Jedná se de facto o nejvyšší levicový princip, od něhož jsou další postoje v mnoha směrech odvozeny. Nejvyšší hodnotou pro pravicový pohled na svět je naopak svoboda. Trvalé napětí mezi rovností a svobodou je podstatou politického sporu mezi pravicí a levicí v rámci moderních demokratických společností. Mám zde na mysli osud euroatlantické civilizace od francouzské revoluce až po dnešek.
Strana 1 | 2
Partnerský časopis
Inzerce
