Právo a spravedlnost
Bomba jménem Palikot
Josef Mlejnek jr. | 4. 11. 2011
Letošní polské parlamentní volby měly cosi společného s prezidentskými volbami z roku 1990, které v Polsku znamenaly první plně soutěživé volební klání po pádu komunismu (historické a průlomové volby z června 1989 za plně svobodné označit nelze). Zvítězil v nich sice Lech Wałęsa, ale Polsko zažilo šok z toho, že namísto premiéra Tadeusze Mazowieckého, předpokládaného Wałęsova soupeře, se s Wałęsou ve druhém kole utkal populista Stanisław Tymiński. Emigrant, žijící a podnikající v Kanadě a Peru, podezíraný z toho, že je loutkou „starých struktur" ze Státní bezpečnosti, tvrdě atakující komunistické i solidaritní elity coby údajné strůjce jednoho velkého podvodu na voličích. Druhé kolo se tak proměnilo v plebiscit proti extremismu, v němž sice Lech Wałęsa drtivě zvítězil, nicméně pachuť z Tymińského zůstala.
Polsko na posuvné Platformě
Proměny čtyřleté vlády Donalda Tuska
Ondřej Ráva | 30. 9. 2011
„Nejsme ani pravicí, ani levicí. (...) Stali jsme se Novým středem." Tato slova premiéra Donalda Tuska z oficiálního volebního programu Občanské platformy (PO) dobře symbolizují, jak radikální proměnou tato formace během čtyř let vládnutí prošla. Dříve otevřeně deklarovala svou pravicovost. Tato skutečnost však v Česku zůstává nepovšimnuta. Podobně jako řada dalších změn, k nimž v posledních letech u našich sousedů došlo. Což je škoda, protože právě tyto změny určují dramatičnost nadcházejících polských parlamentních voleb i skutečný smysl rozhodnutí, které Poláci 9. října učiní.
Donald I. Neporazitelný?
Polsko před parlamentními volbami
Josef Mlejnek jr. | 5. 9. 2011
Průzkumy před parlamentními volbami, které v Polsku proběhnou 9. října, byly doposud zajímavé v zásadě kvůli třem parametrům: zaprvé, o kolik procent vede Občanská platforma (PO) premiéra Donalda Tuska před hlavní opoziční silou, stranou Právo a spravedlnost (PiS) Jarosława Kaczyńského; zadruhé, překročil-li postkomunistický Svaz demokratické levice (SLD) o něco málo hranici 10 %, či zda za ní o něco málo zaostává; a zatřetí, zda Polská lidová strana (PSL), menší koaliční partner v Tuskově vládě, překonává pro vstup do Sejmu životně důležitou pětiprocentní laťku.
Postsmolenské Polsko: občanská válka pokračuje
Josef Mlejnek jr. | 10. 9. 2010
Málo se ví, a to asi i v samotném Polsku, že smolenská katastrofa není největším leteckým neštěstím v polských dějinách. Tedy měříme-li velikost neštěstí počtem obětí. První místo tohoto smutného žebříčku zaujímá pád polského Iljušinu Il-62 nedaleko Varšavy v květnu 1987, při němž zahynulo 183 lidí. Teprve na druhém místě je zničení prezidentského speciálu u Smolenska s 96 oběťmi, třetí místo pak drží jiná katastrofa stroje Il-62 polských aerolinií LOT, k níž došlo v březnu 1980 (87 mrtvých). Ano, symbolický význam cíle letu vládního tupolevu i význam osob zahynuvších při havárii obě zmíněná „obyčejná" neštěstí zdaleka předčí. A byť se na jaře letošního roku dalo očekávat postupné uklidnění emocí, zdá se, že nastal pravý opak.
Postpolitika: pro pravici nepřítel číslo jedna
Michał Szułdrzyński | 4. 12. 2009
Ačkoli dnes polskou politickou scénu ovládá pravice, její převaha se brzy může stát minulostí. Jejím největším nepřítelem je ona sama. Ne levice, ale technokratický způsob vlády vlastní většině Občanské platformy (PO), ale i některým skupinám uvnitř Práva a spravedlnosti (PiS). Nazval bych jej postpolitikou nebo liberálním populismem. Byť termín užívají především sociologové a politologové, pro mě je důležité, jakým způsobem funguje v polské veřejné debatě.
Strana 1
Rubriky
Partnerský časopis
Inzerce
