Irák
Obama plní očekávání
Posuny v zahraniční politice Spojených států
Lukáš Hoder | 23. 8. 2010
Přestože zahraniční politika zpravidla nebývá hlavním tématem amerických prezidentských kampaní, stalo se jakýmsi dědictvím prezidenta Bushe a světa po 11. září 2001, že otázky mezinárodních vztahů se vklínily mezi kandidáty diskutovaná ekonomická témata. Barack H. Obama také díky řadě zahraničněpolitických iniciativ namířených proti politice Bushovy vlády zvítězil a již téměř dva roky má možnost své sliby plnit. Postup americké administrativy v Iráku, politika vůči íránskému jadernému programu i postoj k mezinárodnímu právu jsou však nejen odrazem Obamových představ jakožto kandidáta na prezidenta, ale také důsledkem mezinárodního prostředí, ve kterém se USA pohybují. V tomto smyslu Obama nemohl směřování USA zcela změnit a svou zahraniční politikou do značné míry plní skeptická očekávání, která na jeho velké reformní plány reagovala.
Co dál s armádou? Potřebujeme jasnou strategii
Ondřej Šlechta | 8. 4. 2010
Proměnlivost a nejednotnost názorů politické reprezentace země na účast českých vojáků v zahraničních misích není dobrým signálem pro spojence a neznačí nic dobrého ani ve vnitropolitické diskusi o zahraniční a bezpečnostní politice. Ukazuje se, že mnozí z našich politických představitelů zahraniční politiku stále ještě chápou jako třešničku na dortu, nikoli jako systematickou činnost. Na druhou stranu by nedávné zamítnutí návrhu posílit českou misi v Afghánistánu mohlo vyvolat debatu, na jaké bázi by měla česká armáda fungovat. Taková diskuse je důležitá nejen proto, aby v budoucnu nebyly zahraniční závazky ohrožovány vnitropolitickými spory, ale také proto, že před otázkou, zda by armáda měla být určena primárně k obraně vlasti, nebo k zahraničním misím, jíž nastolil například prezident Klaus, nelze uhýbat.
Stabilizace a demokratizace Iráku
Po úspěšné stabilizaci země záleží její demokratický vývoj na Iráčanech
Lukáš Hoder | 6. 4. 2010
Jeden americký konzervativní komentátor v reakci na nedávné parlamentní volby v Iráku napsal, že v dnešní situaci měla být země již v roce 2005, kdy proběhly první řádné volby do iráckého parlamentu, které menšinoví sunnitští Arabové zcela nebojkotovali. Přesto tehdy k volebním urnám masově nepřišli a s následným vývojem se nesmířili. Další tři roky násilí a chaosu ukončené až navýšením amerických vojenských sil, změnou taktiky stabilizačních sil a vojenskou porážkou sunnitů a al-Káidy umožnily cestu k druhým řádným parlamentním volbám, které proběhly 7. března tohoto roku.
Nemyslitelná dohoda USA s Íránem
George Friedman | 21. 3. 2010
Spojené státy se zjevně dostaly do bodu, kdy buď musejí přijmout fakt, že Írán v budoucnu vyvine jaderné zbraně, pokud si to bude přát, anebo se musejí rozhodnout pro vojenskou akci, která by tomu zabránila. Existuje však ještě třetí strategie: Washington se může pokusit íránskou otázku redefinovat.
O vztahu rozvoje a demokracie
29. 4. 2009
V posledním čísle časopisu Foreign Affairs vyšla esej Ronalda Ingleharta a Christiana Welzela, autorů knihy Modernizace, kulturní změna a demokracie, o tom, z jakých důvodů a jakým způsobem přispívá ekonomický rozvoj k demokratizaci. Inglehart s Welzelem zakládají svou argumentaci na jedinečných dotazníkových šetřeních hodnot lidí v desítkách zemí světa a dokládají, že modernizační procesy spojené s ekonomickým rozvojem vedou k významným kulturním změnám, jež mají implikace i pro podobu politických institucí.
Irák: Žádné zprávy, dobré zprávy
6. 3. 2009
V Iráku se konaly regionální volby, o jejichž bezpečnost se primárně postaraly irácké síly. Zúčastnilo se jich 14 400 kandidátů reprezentujících čtyři sta stran. A přinesly výsledky velmi příznivé jak pro Irák, tak pro Spojené státy.
Bush odchází, boty létají
28. 1. 2009
S výjimkou Richarda Nixona neopouštěl žádný prezident od dob Harryho Trumana úřad více nemilován než George W. Bush. Trumanova rehabilitace trvala desetiletí. Bushova přijde dříve. Ve skutečnosti už začala. A hlavní revizionista? Barack Obama.
Irák: nezvládnuté vítězství a jeho důsledky
20. 7. 2004
Když v roce 2003 spojenecká vojska v rychlém tažení dobyla území Iráku a svrhla Saddámův režim, zdálo se, že se podařilo vyřešit jeden z neuralgických problémů globálních bezpečnostních vztahů. Více než rok po ukončení hlavních útočných vojenských operací se však ukazuje, že Irák přináší vítězům řadu problémů a může se z něj stát jeden z nejkrizovějších regionů prvních desetiletí jedenadvacátého století. V případě slabé vlády a odchodu západních armád zde může vzniknout ohnisko etnicko-náboženských konfliktů, terorismu a organizovaného zločinu. Důsledky se mohou projevit ve světovém obchodu s ropou i ve vyvolání masových migračních vln z této oblasti. Pokud by výrazně klesla podpora amerického angažmá přímo v USA, bude to mít zásadní dopady i na ochotu Američanů k dalším zásahům proti tzv. darebáckým státům.
Strana 1 | 2
Partnerský časopis
Inzerce
