listopad 1989
Zrcadlo 2029: poznáme se ještě?
Ondřej Šlechta | 19. 11. 2009
Říká se, že revoluce přicházejí proto, aby nespravedlnost a chaos změnily v přirozený řád. Revoluce je vlastně svátkem politiky - přináší nejenom změnu, ale stává se legitimizujícím základem nového systému; právě revoluce bývá nezpochybnitelným (nebo nezpochybňovaným) základem nového režimu. Z ní se odvozuje nejenom étos, hodnoty, hesla, ale někdy i normy a standardy.
Dvacet let od 17. listopadu se masově slaví a tvrdě kritizuje. Na místě není ani jedno. Uplynulých dvacet let lze nazvat v jistém smyslu deziluzí, rozhodně je však nelze odbýt slovy „nic se nezměnilo". Kritizovat aspekty polistopadového vývoje lze, ale musí to mít hlavu a patu.
Dvacet let svobody
Miloslav Bednář | 25. 10. 2009
Mluvit o dvacetiletí svobodné a demokratické státní existence mívá v našich dějinách temně osudový nádech. Bez jednoho měsíce to bylo rovných dvacet let, co jako svobodný demokratický stát trvala masarykovská první Československá republika. Pak, již bez Masaryka, pateticky složila zbraně před velmocenským kvartetem dvou evropských diktatur (Německa a Itálie) a dvou naivně a krátkozrace je usmiřujících evropských demokracií (Francie a Velké Británie). Za tichého souhlasu Ruska a USA. Jaké bylo „naše" dvacetiletí? Lze je vůbec srovnávat s první republikou?
Strana 1
Rubriky
Partnerský časopis
Inzerce
