lidská práva
Íránský festival
Pavel Kopecký | 25. 1. 2012
Sešly se mi dvě zajímavé civilizační zkušenosti. Bavil jsem se s významným českým politikem, který mi vyprávěl, jak si v roce 2002 vyměňoval názory s Jacquesem Chiracem. Zejména na snahu USA zatáhnout Paříž do napadení Saddáma Husajna. Tehdejší francouzský prezident byl přesvědčen o tom, že atak Bagdádu zákonitě přejde ve válku s Íránem. Proto odmítal takový nápad jako iracionální. A pak jsem vyrazil na První festival íránských filmů, který před pár dny skončil v Praze.
My vám zajistíme růst, vy se nebudete bouřit
Yeh-chung Lu o tiché dohodě mezi Čínou a jejími občany
Andrej Slivka | 20. 1. 2012
Lze očekávat, že se Čína stane světovým hegemonem? A co jí v tom může zabránit? I na tyto otázky odpověděl tchajwanský profesor Yeh-chung Lu, který přijel na Masarykovu univerzitu přednášet o americko-čínských vztazích v jihovýchodní Asii.
Utopí Západ své ideály v ropě?
Jakub Janda | 18. 1. 2012
Západ stále potřebuje ropu. Proto bude vzrůstat nejen jeho závislost na totalitních režimech vlastnících zbytky této strategické suroviny, ale také tlak na redefinici jeho rétoriky. V opačném případě se Západ zcela zdiskredituje. Výjimkou může být pouze situace, pokud se mu v dohledné době podaří nalézt za ropu relevantní alternativu.
Program konzervativců? Změny ústavy!
Jan Frank | 28. 1. 2011
Podíváme-li se na důsledky ekonomické krize jako na zdroj inspirace, můžeme konstatovat, že spustila analytickou lavinu a v politice nejčastěji škrty a plány reforem. To je zajisté dobře, ale v zásadě jde jen o úlek a nedobrovolnou improvizaci. Reformy nedoprovází žádný oficiální etický komentář cílící k pokračování a stabilizaci. Vláda má přitom k dispozici hospodářské a politické prognózy. Ví, že navzdory krátkodobým nadechnutím a setrvačnosti německého hospodářského génia HDP Evropy, jejíž ekonomika a sociální struktura je politicky stále více podvázána, dlouhodobě nečeká nic dobrého. Za daných okolností ve společnosti přetrvává domněnka, že to, co prožíváme, je vratný proces. Výsledkem nemůže být nic jiného než tenze.
Joch, Dundáčková a lidská práva
Jakub Malinovský | 20. 8. 2010
V posledních měsících došlo k dvěma zajímavým personálním rozhodnutím. Prezident Václav Klaus navrhl na post veřejného ochránce práv Evu Dundáčkovou a předseda vlády Petr Nečas si za svého poradce pro lidská práva a zahraniční politiku zvolil Roman Jocha. Obě tyto osobnosti jsou známy tím, že jejich pojetí lidských a občanských práv je, zjednodušeně řečeno, „pravicové". Preferují ochranu občanských svobod a prorodinnou politiku před levicovým egalitářstvím.
Velký návrat do Evropy
Dopady posledních dvou rozšíření EU pohledem Američana
11. 3. 2010
Přední expert amerického ministerstva zahraničních věcí na evropskou politiku David T. Armitage jr. se ve své zprávě pro Centrum pro analýzu evropské politiky pokouší odpovědět na otázku, jaký měl vstup tzv. středoevropské desítky do EU vliv na Unii jako celek. Armitage nejdříve krátce shrnuje vývoj vztahů od konce studené války, poté se pokouší posoudit, jak se novým členským zemím daří hrát evropskou hru. Nakonec uvádí několik pozitivních a negativních dopadů rozšíření.
Proč neusilovat o změnu režimu v Íránu
Miroslav Kalous | 3. 3. 2010
V USA se objevují hlasy, které vybízejí vládu k prosazování změny íránského režimu. Jako ilustrativní příklad této tendence může sloužit článek Richarda Haasse, prezidenta vlivného think-tanku The Council on Foreign Relations, v Newsweeku z 22. ledna. Rámcově podobný názor vyslovil na stránkách tohoto časopisu i Lukáš Hoder ve své reakci na starší článek Ondřeje Šlechty. Existují však důvody domnívat se, že politika změny režimu neprospěje ani Íráncům, ani západním zemím.
Zachraňte štramáka Vandase!
Ondřej Šlechta | 14. 1. 2010
Snaha vlády rozpustit Dělnickou stranu, k čemuž se kladně vyjadřuje (nebo se na tom přímo nějakým způsobem podílí) řada lidskoprávních organizací, politiků a publicistů (kteří bůhvíproč věří tomu, že by rozpuštění DS mělo nějaký vliv na výskyt jevů, jako je rasismus a xenofobie uvnitř společnosti), je zcela zbytečným kondičním cvičením už dávno nemotorného nepolitického kolosu, a to navzdory patetické dikci většiny médií. První pokus ještě Topolánkova vláda diletantsky zbabrala, nyní najala alespoň věhlasného advokáta Tomáše Sokola. Proti němu se překvapivě nepostavili doktoři Slámová nebo Kubíček, na kterých ulpěl neférový cejch „neonacistických advokátů", ale sebejistý Tomáš Vandas, který na „proces roku" zvolil konečně jiný ohoz než červenou košili a koženou bundu. A proč ne? Svým způsobem dávno vyhrál.
Praxe profesionálního lidskoprávnictví
O žalostném počínání ministra Kocába
Matyáš Zrno | 3. 8. 2009
Ministři pro lidská práva mají v této zemi opravdu zvláštní dar naštvat drtivou většinu lidí. Jejich utkvělá snaha pomáhat obětem diskriminace je sice chvályhodná, jenže to nějak neumí vzít za ten správný konec. Nejnovější nápady páně Kocába o kvótách pro ženy v politice a o tom, kdo může za exodus Romů do Kanady (samozřejmě my), jsou jen poslední třešničkou na dortu ideologicky zabarveného profesionálního lidskoprávnictví.
Saúdskoarabská žena jako klíč k celospolečenské reformě
Jana Al Oukla | 20. 12. 2008
Nedávná zpráva organizace Human Rights Watch o postavení a právech žen v Saúdské Arábii se pro některá západní média, intelektuály a politiky určitě stane vhodným nástrojem, jehož lze použít coby zbraně v boji proti islámu a k tomu, aby prokázali jeho netoleranci a diskriminační obsah. Dávat porušování lidských práv v této ropné monarchii do souvislosti s islámem je ovšem stejně tak zjednodušující jako samotná kritika, která (v tomto případě) stejně nevede k žádným pokrokům.
Strana 1 | 2
Rubriky
Partnerský časopis
Inzerce
