Ústavní soud ČR
Co (ne)může prezident v zahraniční politice?
Názorová jednota všech orgánů státu je možná jen v totalitním režimu
Zdeněk Koudelka | 30. 1. 2012
Výkonná moc je u nás dělena mezi prezidenta a vládu. Vláda je vrcholným orgánem výkonné moci, ale jen té její části, která nepřísluší prezidentu republiky. Tato dvouhlavost není jen ve výkonné moci, ale i v zákonodárné, kde se o moc dělí Poslanecká sněmovna se Senátem, a v soudní, kde vedle Ústavního soudu působí Nejvyšší soud spolu s Nejvyšším správním soudem. Jako se Poslanecká sněmovna nemůže zmocnit pravomocí Senátu ani Ústavní soud by se neměl zmocnit kompetencí Nejvyššího soudu. Též ústavních práv prezidenta se nemůže zmocnit vláda.
Zlaté tele v právu
O materiálním jádru ústavy
Zdeněk Koudelka | 14. 10. 2011
Zrušení ústavního zákona o zkrácení volebního období v roce 2009 bez toho, aby k tomu Ústavní soud opravňovala ústava, ale i další jeho snahy nadřadit se nad ústavodárce vycházejí z teorie materiálního jádra ústavy, které je podle jejích zastánců nad samotnou ústavou. Po odmítnutí Božího základu odvozovaly sekulární ústavy svou dominanci v právu z toho, že byly přijaty obtížnějším způsobem než obyčejné zákony - v parlamentech či v referendech. V reakci na to, že i demokratické ústavy umožnily nástup nedemokratických režimů, se v ústavách začaly objevovat klauzule nezměnitelnosti a v teorii pojem materiální jádro ústavy.
Komunální volby v Praze a otázka ústavnosti
Jakub Charvát | 4. 3. 2011
Po předchozích neúspěších se stížnostmi na manipulaci s volebními pravidly před pražskými komunálními volbami u Nejvyššího správního soudu a bezprostředně po nich u Městského soudu se menší politické strany obrátily se stížností na neplatnost voleb do Zastupitelstva hlavního města Prahy na Soud ústavní, a to zejména s odkazem na nové vymezení volebních obvodů. Jak na tuto kauzu pohlížet?
Parlament musí zůstat základem naší demokracie
Václav Klaus | 17. 12. 2010
Vážená paní předsedkyně, vážené poslankyně a poslanci, děkuji za příležitost promluvit zde, v Poslanecké sněmovně, v tomto - bez nadsázky - epicentru politického života naší země, v místě, kde prezident republiky nemluví často. Naposledy jsem zde se svým projevem vystoupil před sedmi roky.
celý článek Sympozium CDK: Podmínky politické stability a prosperity v Evropě
Koalice „rozpočtové odpovědnosti“ se ujímá vlády
Dušan Šrámek | 19. 8. 2010
V úterý 10. srpna získala Nečasova vláda důvěru v Poslanecké sněmovně. Výsledek i přes celodenní tirády opozice nebyl nijak překvapivý. Celkový počet 118 koaličních hlasů dává vládě manévrovací prostor, jaký zde ještě v moderní historii českého státu nebyl. Jak jej ale vláda využije a zda se jí podaří naplnit její čtyřleté priority i naděje do ní vkládané, je jiná otázka.
Proč Ústavnímu soudu netleskám
Tomáš Břicháček | 18. 9. 2009
Zdá se, že Ústavní soud svým kontroverzním rozhodnutím o zrušení ústavního zákona č. 195/2009 Sb. u veřejnosti získal spíše kladné než záporné body, jak alespoň napovídají průzkumy mínění a jak cítím i z reakcí svého okolí. Vzniklou krizi občané paradoxně přičítají spíše politikům než Ústavnímu soudu. U odborné veřejnosti a politické reprezentace je situace poněkud odlišná; mnoho význačných expertů z oblasti ústavního práva i čelných politiků hovoří o nebezpečném excesu.
Následující článek, který přichází poté, co se zvířený prach už částečně usadil, je dalším z řady, které se věnují správnosti a legitimitě daného nálezu, a to z perspektivy ústavněprávní i politické. Zkoumá v tomto ohledu jednak skutečnost, že Ústavní soud si přisvojil pravomoc rušit ústavní zákony, jednak konkrétní použití této kompetence v daném případě.
Zářijový ústavní blitzkrieg
Josef Mlejnek jr. | 14. 9. 2009
Rozhodnutí Ústavního soudu o zrušení jednorázového zákona, přijatého oběma komorami parlamentu ústavní většinou, jenž měl vytyčit legální cestu k předčasným volbám, rozdělilo komentátory veřejného dění na dva tábory. Předmětem sporu není ani tak rozhodnutí samo o sobě jako spíše způsob provedení a načasování celé záležitosti.
Strana 1
Rubriky
Partnerský časopis
Inzerce
