euro
Limity politického voluntarismu eurokratů
Jak to vypadá na rozcestí evropské integrace
Petr Kostka | 16. 4. 2012
Počátky poválečné evropské integrace byly spojeny s velkými nadějemi pro novou Evropu. Bouraly se obchodní bariéry a vytvářely postupné předpoklady společného trhu s volným pohybem zboží, lidí, kapitálu a služeb. Tyto kroky byly naprosto nezbytné pro posílení konkurenceschopnosti Evropy jako celku. Poraženému Německu, stejně jako v Asii Japonsku, byla poskytnuta především na základě tlaku Spojených států, prosazujícího se proti opačným názorům některých vítězných mocností, příležitost k neomezenému hospodářskému rozvoji za podmínky věčné rezignace na politickou hegemonii. Německo pak skutečně pod duchovním vedením hlavních představitelů freiburské školy Waltera Euckena, Wilhelma Röpkeho a především Ludwiga Erharda podle doktríny ordoliberalismu, která zadržovala paralyzující vliv státní moci na trh, dosáhlo obrovského hospodářského rozmachu, o němž se právem hovořilo jako o zázraku. Padesátá a šedesátá léta minulého století byla i prvním obdobím v dějinách Německa od jeho sjednocení v roce 1871, kdy se ekonomika řídila skutečně tržními principy. Vytvořené bohatství ale později umožnilo vznik sociálního státu blahobytu.
Velikostí složitost nevyřešíme
Nadnárodní organizace nefungují a evropská integrace je postavena na stejné filozofii
Jakub Janda | 12. 3. 2012
Vláda k vyrovnanému rozpočtu nepotřebuje evropského tatínka, říká Petr Robejšek, politolog a analytik, jenž úspěšně předpověděl sametovou revoluci a problémy s eurem.
Když myslím na euroměnu, napadá mě intelektualismus
Alexander Tomský | 9. 3. 2012
Nejhorší nemoci nejsou nemoci těla, nýbrž nemoci ducha. A nejnebezpečnější z postižených nejsou za zámky blázinců, vypadají normálně, ba dokonce i velmi sympaticky a inteligentně. Většinou dosáhli značného úspěchu v umění nebo v nějakém humanitním oboru a mají osobní kouzlo (charisma), umí mluvit, a tak na výsluní mediálního zájmu hovoří ex cathedra o morálce, filozofii, náboženství, ekonomii a politice, jako by nevěděli, že lidské vědění je omezené.
Češi si za své problémy mohou sami
Ota Filip | 7. 3. 2012
V posledním čísle Revue Politika jsem četl článek Davida Hanáka „Německá Evropa, nebo evropské Německo?" s podtitulem „Frankfurt novým srdcem Říše". Po přečtení mě napadlo, že my, Češi, když jsme v malérech, tak odpovědnost za ně vždy hledáme a nacházíme u jiných. Za Mnichov 1938 nesou odpovědnost Francouzi a Angličané, jen my, holubičí nátury, ne. O protektorátu pomlčím. Za mizérii let od února 1948 do listopadu 1989 mohou Rusáci a teď, v obnovené české demokracii, svádíme naše nesnáze na Německo, novodobou „říši".
Přežije euro?
Hospodářská a měnová unie v historické perspektivě
David Marsh | 5. 3. 2012
David Marsh je přední britský odborník na evropskou ekonomickou integraci. Pracoval ve Financial Times a Reuters, poté působil v investičním bankovnictví a poradenství. Dnes spolu s kolegy vede poradenskou firmu SCCO a fórum OMFIF. Vydal několik knih: Germany - Rich, Bothered and Divided (1989), The Bundesbank - The Bank that Rules Europe (1992), Germany and Europe - The Crisis of Unity (1994), The Euro - The Politics of the New Global Currency (2010, druhé, rozšířené vydání 2011). Posledně jmenovanou a zatím nejzásadnější knihu The Euro, která srozumitelně popisuje politické a ekonomické pozadí vzniku a vývoje eura, nadnárodní měny pro sedmnáct evropských států a druhé největší rezervní měny světa, připravuje k českému vydání Centrum pro studium demokracie a kultury. Pod názvem Euro: Bitva o novou globální měnu vyjde v létě 2012. Následující text je překladem přednášky pronesené Davidem Marshem na semináři „Euro: historie a perspektiva" organizovaném společností Prague Twenty v Malostranském paláci v Praze, 13. října 2011.
Důvěra v korunu je základem českého eurorealismu
Rozhovor s europoslancem Hynkem Fajmonem při příležitosti vydání knihy Euro versus koruna
Ondřej Krutílek, František Mikš | 2. 3. 2012
ODS, Evropa a referendum
Jan Frank | 19. 1. 2012
V souvislosti s vytvářením postoje ODS k pravděpodobnému textu mezivládní dohody směřující k fiskální unii v rámci eurozóny už několikrát zaznělo slůvko referendum. Je možné se k němu vztáhnout jako k bodu obsaženému v koaliční smlouvě i z přesvědčení. Na první pohled to má logiku, neboť naše už beztak osekaná suverenita se případným přijetím smlouvy dále scvrkne, zbude-li vůbec nějaká. Ale myšlenka se v lecčems podobá návrhu na přímou volbu prezidenta. Také referendum se může nepěkně populisticky zvrhnout, opakovat (!), je časově náročné, stojí peníze. Co je však nejdůležitější: z tematického hlediska není nutné. Problém, před nímž ODS stojí, spadá plně do gesce rozhodování dominantní strany vládní koalice.
Schwarzenbergova labutí píseň
Ondřej Šlechta | 9. 1. 2012
Šéf české diplomacie v rozhovoru pro časopis Spiegel kritizoval chování Německa a Francie v Evropské unii. Podle Karla Schwarzenberga berou Němci spolu s Francouzi nedostatečný ohled na malé a střední státy. Angela Merkelová a Nicolas Sarkozy se sejdou, debatují o politice na soukromých schůzkách a ostatním pak sdělí výsledek bez ohledu na jejich názor, postěžoval si Schwarzenberg. To je zajímavý posun zasluhující si několik poznámek.
Přinesl summit EU řešení krize?
Hynek Fajmon | 21. 12. 2011
Tak zní otázka, kterou si před vánocemi roku 2011 kladou občané, politici a koneckonců i investoři v Evropě i okolním světě. Pojďme se pokusit najít na tuto otázku odpověď.
EU se rozdělí a konkurenceschopnost sníží
Ryszard Legutko | 21. 12. 2011
Projekt upevňování Paktu euro plus je projektem smlouvy pro státy eurozóny: mají ji uzavřít její členské země a má nabýt platnosti, pokud ji přijme většina členů (9 ze 17), tedy pouhá třetina unijních států. Znamená to, že projekt posiluje rozdělení na státy, které zavedly euro, a na státy ostatní.
Rubriky
Partnerský časopis
Inzerce
