Rusko
Embargo na íránskou ropu
Všechno je jinak
Ondřej Šlechta | 25. 1. 2012
Evropská unie prostřednictvím svých velvyslanců deklarovala zavedení ropného embarga proti Íránu od července 2012 a také sankce proti íránské centrální bance s cílem narušit financování jaderného programu. Ale bude to stačit? Bude to mít efekt? Nepoškodí to spíše odběratele?
O krizi východního křesťanství
Rozhovor s profesorem Alexandrem Saganem
Ivan Kapsamun | 28. 12. 2011
Patriarcha Kiril navrhl vytvořit na území bývalé ruské říše společnou civilizaci - Ruský svět. Klíčový význam pro uskutečnění této koncepce má Ukrajina. Podle patriarchových slov to byl Kyjev, kdo „sjednotil ruské země a rozdělená plemena a přinesl na Rus křesťanství (...) Ukrajina musí v těchto tradicích pokračovat". Ruská církev se ovšem již velmi dlouho snaží podřídit si veškeré pravoslavné náboženství. Píše o tom i Bartoloměj Čenščik na polském Portále zahraničních věcí (www.psz.pl). Patrně i proto se prezident Viktor Janukovyč nedávno stal prvním ukrajinským laureátem ceny patriarchy Alexeje II. za „upevnění jednoty pravoslavných národů a rozšíření křesťanských hodnot v životě společnosti".
Hladomor a kultura paměti
Na Ukrajině vyšla kniha amerického profesora Normana Neumarka Stalinovy genocidy
Jurij Šapovalov | 14. 12. 2011
Podílet se na ukrajinském překladu knihy profesora Normana Neumarka pro mě bylo nesmírně zajímavé. Autor v úvodu uvádí: „Otázka genocidy je pro Ukrajince velmi důležitá a doufám, že tato kniha pomůže pochopit její dynamiku." Po jejím přečtení mohu říci, že Neumarkův předpoklad byl správný. Jedná se skutečně o skvělou práci. Zvlášť když si uvědomíme, že kniha vychází v době, kdy téma genocidy není na Ukrajině zrovna salonfähig.
Palackého dilema
Jak se Česko postaví k výsledkům posledního summitu EU?
David Hanák | 12. 12. 2011
Skončil další summit EU, tentokrát jsme ale neviděli žádné poplácávání po zádech, žádné zářivé úsměvy. Situace je vážná, ba dokonce kritická. Co na to Češi?
Roman Joch: Václav Klaus může být ponížen
S poradcem premiéra o narušené evropské civilizační identitě, českém odporu k Moskvě, Izraeli a návratu Václava Klause do stranické politiky
Jakub Janda, Ondřej Šlechta | 7. 11. 2011
Polsko-české vztahy? V pohodě
Artur Wolek | 28. 10. 2011
Do polštiny těžko přeložitelné české slovo „pohoda" máme dle slovníku chápat jako „klid, přívětivost, mír v duši".1 Pohoda však také znamená „dobrou náladu, klid, přívětivou povahu, útulné místo, nekonfliktní vztahy"2 a může být také výrazem pro „práci, která nevyžaduje velké úsilí a končí časným ,padla', vlastnictví bytu a chalupy, pár mincí v kapse, které umožňují skočit si každý večer na pivo a v létě zajet k moři".3 Nedávno zemřelý český spisovatel Jan Balabán mluví o „imperativní pohodě"4 jako o dominantním rysu české kultury, díky kterému člověk přebíjí strach smíchem a nedovoluje mu sáhnout na to, co je v něm špatného. Polsko-české vztahy, které Josef Mlejnek jr. tak výstižně a kriticky popisuje, jsou doslova v pohodě: verbálně nejlepší od dob Doubravčiných, reálně na slušné, závažnějších konfliktů prosté úrovni, v podstatě pak na okraji zájmu jak řadových občanů, tak politických elit. Proč to Mlejnkovi nestačí? Proč on i zástupy polských čechofilů, jakož i celkem početná skupina českých polonofilů očekávají něco víc? Proč se v česko-rakouských vztazích obecně považuje za obrovský úspěch a přelom uzavření dohody, díky níž Rakousko přestalo blokovat přijetí České republiky do Evropské unie, zatímco Mlejnek hořekuje, že z Harrachova do Szklarské Poręby nelze dojet vlakem?5 Proč očekáváme, že polsko-české vztahy budou „nadstandardní"? Odpověď na tuto otázku nám možná přiblíží příčiny jejich současného stavu.
celý článek Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU
Nestrašte nás Ruskem!
Jaroslav Pešek | 26. 10. 2011
Častým argumentem při odůvodňování neúspěšnosti mezinárodní politiky ve vztazích s Ruskou federací je energetická závislost. Není ale problém jinde?
Rošáda v Kremlu
Rusko opisuje začarovaný kruh
Ondřej Šlechta | 19. 10. 2011
Ruské politické manévry neprobíhají tak hladce, jak si jejich strůjci přáli. Dosavadní prezident Dmitrij Medveděv sice na sjezdu vládní strany Jednotné Rusko otevřeně přiznal, že na prezidenta bude ve volbách příští rok opět kandidovat současný premiér Vladimir Putin a on sám povede vládní stranu do parlamentních voleb již letos na podzim. Proti se ale postavil ministr financí Kudrin, podle mnohých ještě nedávno horký kandidát na premiérské křeslo.
Amerika promrhala globální vedení
Ondřej Šlechta | 21. 9. 2011
11. září jsme si připomněli tragické události, které před deseti lety navždy změnily svět. Roky následující po teroristických útocích ovšem měly i jiný dopad. Válka proti terorismu zahájila tendenci pozvolného ústupu Spojených států z globálního výsluní. Napomohli tomu i špatní politici a nekoncepční strategie.
Česká republika a perspektivy EU jako globálního hráče
Jan Jireš | 9. 9. 2011
Zamýšlet se dnes nad mezinárodní či dokonce globální rolí Evropské unie jako politického, bezpečnostního a ekonomického aktéra působí téměř nemístně. Vrcholící dluhová krize ohrožuje samotnou existenci eurozóny a nikdo netuší, jak by její případný rozpad (ať už by měl jakoukoli podobu) ovlivnil již dosaženou úroveň integrace v jiných oblastech, a zda tedy není v sázce také existence samotné Unie.
celý článek Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU
Rubriky
Partnerský časopis
Inzerce
