Rakousko-Uhersko
Česko-rakouské vztahy a energetika
Rakušané možná budou závislí na české elektřině
Ondřej Šlechta | 1. 7. 2011
Lidové noviny přišly před několika týdny s reportáží, ve které citovaly několik rakouských usedlíků žijících jen pár kilometrů od českých hranic. Tito lidé prý nikdy Českou republiku nenavštívili, v dohledné době to neplánují a navíc jim to nepřijde divné. Na těchto příkladech lze dobře ilustrovat, jak vzájemné vztahy mezi Českou republikou a Rakouskem sice nejsou nepřátelské, ale přesto poznamenané averzí či alespoň nezájmem o ty druhé. Proč tomu tak je, zůstává vděčným námětem pro historické studie i plytké novinové komentáře.
Ošidnost historických paralel
Aleš Dvořák | 20. 1. 2009
Druhá polovina roku 2008 byla neobyčejně bohatá na kulatá výročí událostí, jež úzce souvisejí s neuralgickými body vývoje naší státnosti nebo je přímo ztělesňují. 21. srpna jsme si připomněli 40. výročí sovětské okupace, 3. září 60. výročí skonu druhého prezidenta Edvarda Beneše, 30. září 70. výročí mnichovského diktátu, 28. října 90. výročí československé státní samostatnosti, 14. listopadu 90. výročí proklamace republiky a volby prvního prezidenta T. G. Masaryka a konečně 2. prosince 160. výročí nastoupení našeho jediného významného konstitučního monarchy, císaře a krále Františka Josefa I., na trůn. Všechny tyto pobídky k přemítání o české státnosti a jejím vnějším zakotvení navíc aktualizoval stupňující se tlak na ratifikaci Lisabonské reformní smlouvy, která Českou republiku spolu s celou Evropskou unií staví na nakloněnou rovinu, jež se neúprosně svažuje k federálnímu státu jménem Evropa.
Možnářství
Co Evropská unie je a co není
A. Wess Mitchell | 20. 12. 2008
Až 44. prezident Spojených států převezme v lednu svoji funkci, bude dvanáctým reprezentantem Bílého domu v řadě, který ekonomické a politické integraci Evropy nabídne svou podporu. Patrně také nebude prvním, koho bude zajímat, čemu se tato podpora – a především námaha samotné Evropy – vlastně rovná.
Strana 1







