Evropská unie
Velký návrat do Evropy
Dopady posledních dvou rozšíření EU pohledem Američana
11. 3. 2010
Přední expert amerického ministerstva zahraničních věcí na evropskou politiku David T. Armitage jr. se ve své zprávě pro Centrum pro analýzu evropské politiky pokouší odpovědět na otázku, jaký měl vstup tzv. středoevropské desítky do EU vliv na Unii jako celek. Armitage nejdříve krátce shrnuje vývoj vztahů od konce studené války, poté se pokouší posoudit, jak se novým členským zemím daří hrát evropskou hru. Nakonec uvádí několik pozitivních a negativních dopadů rozšíření.
Evropské poručnictví
Hans Magnus Enzensberger | 7. 3. 2010
Dobré zprávy jsou vzácné; proto se doporučuje začít jimi, třebaže každý schopný reportér samozřejmě dává přednost těm špatným. Moje óda na Evropskou unii bude krátká.
Transatlantické vztahy na rozcestí
24. 2. 2010
Transatlantické vztahy nejsou bezproblémové, což se vícekrát ukázalo nejen během uplynulých desetiletí, ale velmi silně i za tzv. irácké krize v roce 2003. S nástupem demokratického prezidenta Obamy se mnozí Evropané těšili na vstřícnější a snad i štědřejší americkou zahraniční politiku. Velká očekávání se ale nenaplnila. Evropské země musí jednat se silnou a sebevědomou Amerikou a další vývoj transatlantických vztahů tak více než dříve záleží na schopnosti Evropanů dohodnout se mezi sebou a představit se jako spolehlivý a silný partner.
Trojští koně z bruselské stáje
Tomáš Břicháček | 17. 2. 2010
Prohlubování evropské integrace, resp. centralizace nepostupuje vždy tak rychle, jak by si zastánci „stále užší Unie" přáli. V citlivých oblastech, jako jsou daně, trestní právo, obrana, sociální zabezpečení aj., naráží jejich nekonečné ambice na odpor mnoha nebo i většiny členských států. Mnozí centralisté, zvláště čistokrevní federalisté, jsou zcela otevření a své vize o Europe-puissance (EU jako velmoci v mezinárodních vztazích), společné obraně, evropském občanském či trestním zákoníku nebo harmonizaci daní hlásají otevřeně. Zkušení taktici, typicky Evropská komise či reprezentace některých členských států, používají postupy méně transparentní a méně legitimní, zato perspektivnější.
Antidiskriminace, díl druhý
Ondřej Krutílek | 3. 2. 2010
Česká republika hodlá změnit svou rámcovou pozici k návrhu nové unijní antidiskriminační směrnice. Zdálo se, že po peripetiích s přijímáním českého antidiskriminačního zákona, kdy zazněly snad všechny argumenty, proč takovou normu nepřijímat, nelze přijít s ničím novým. Jenže proponenti agendy rovného zacházení je asi neslyšeli.
Kam dál po Lisabonu?
Tomáš Břicháček | 20. 1. 2010
Lisabonská smlouva vstoupila 1. prosince 2009 v platnost. Završila se tak anabáze, jež se vinula většinou první dekády nového tisíciletí a stála velké množství energie jak propagátory, tak oponenty dalšího prohlubování evropské integrace.
Pro odpůrce „stále užší Unie" byla v uplynulých letech euroústava (resp. Lisabonská smlouva jakožto momentální zosobnění centralizačních tlaků) hlavním tématem, ke kterému se vázala podstatná část jejich úsilí. Není proto překvapivé, že poté, co se reformu smluv nakonec podařilo prosadit, nastala u mnohých vedle deziluze také částečná dezorientace spojená s tápáním, pokud o otázku, jakým směrem napřít síly v rámci nového uspořádání; to vše na pozadí nejrůznějších prognóz dalšího vývoje EU.
Lisabonská smlouva přináší do struktury Evropské unie velmi významné změny a posouvá ji na cestě k centralizované federaci. Přesto by neměla být přeceňována. Je důležité si uvědomit, že není žádným bezprecedentním převratem, novým jevem ve vývoji evropské integrace. Je jen pokračováním dlouhodobých tendencí, toliko dalším projevem centralizační dynamiky, která je jedním z definičních znaků evropské integrace od jejího počátku. Není možné tvrdit, že před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost jsme byli suverénním státem a nyní suverenitu ztrácíme. Zásadním převratem z hlediska svrchovanosti byl již vstup do EU. Změny vyplývající z Lisabonu, jakkoli jsou velmi významné, už mají v tomto smyslu spíše kvantitativní než kvalitativní povahu. I z toho bychom měli vycházet při úvahách o dalším postupu.
Následující článek je příspěvkem do diskuse na téma, kam by měl proticentralistický tábor v České republice napnout své úsilí ve střednědobé budoucnosti.
Turečtí reformátoři
18. 1. 2010
Výzkumníkovi Century Foundation a bývalému americkému velvyslanci v Turecku Mortonu Abramowitzovi a profesoru mezinárodních vztahů Henri J. Barkeyemu vyšel v posledním loňském vydání Foreign Affairs článek o současné situaci v Turecku. Autoři poukazují na řadu jak pozitivních, tak rozporuplných rozhodnutí turecké vládnoucí strany AKP a jejího hlavního představitele Recepa Erdogana. Uvádějí příklady kroků, jimiž Turecko zlepšilo své vyhlídky na vstup do Evropské unie, ale i těch, které vedly spíše ke snížení jeho šancí.
EU není olympiáda
Ondřej Krutílek | 15. 1. 2010
Těsně před koncem loňského roku se euroúředníci dozvěděli, že se jejich plat zvýší jen o polovinu toho, co čekali. Komise se proto rozhodla, že členské státy, jež za to podle ní mohou, požene k soudu. Má recht.
Nová pětiletka EU pro oblast vnitra a justice
Tomáš Břicháček | 23. 12. 2009
Evropská rada 11. prosince 2009 schválila Stockholmský program. Nejvyšší představitelé členských států EU v něm deklarují obecné priority a politické cíle pro oblast vnitra a justice na období 2010-2014 a vyzývají orgány Unie k přijetí příslušných opatření. Po programech z Tampere (2000-2004) a z Haagu (2005-2009) jde už o třetí podobnou „pětiletku".
Obsah tohoto velmi rozsáhlého dokumentu (s podtitulem „Otevřená a bezpečná Evropa, která slouží občanům a chrání je") není možné reprodukovat stručně. Raději se proto budu věnovat jeho základním rysům a poté vybraným konkrétním plánovaným opatřením.
Teď jsme už všichni Belgičané
13. 12. 2009
Říká se, že Evropa musí odolat pokušení stát se velkým Švýcarskem, místem namyšleným, bohatým a odříznutým. Soudě podle evropských lídrů a hry, jíž 19. listopadu obsadili dva přední evropské posty, je ale před Unií ještě jedno nebezpečí: nestát se velkou Belgií.
Strana 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10
Partnerský časopis
Inzerce
