environmentalismus
Myšlenkový svět Václava Havla
Tomáš Břicháček | 11. 4. 2012
Silná reakce na nedávné úmrtí Václava Havla potvrdila míru vážnosti a obliby, které se bývalý prezident i po letech strávených v politickém ústraní těšil u nemalé části naší veřejnosti. Podle průzkumu agentury Focus ze začátku tohoto roku prý hodnotí Havla kladně jako člověka 90 % Čechů a jako politika 70 %. Tato čísla, i když byla jistě navýšena tehdejší nostalgickou náladou stimulovanou médii, nemusí být příliš vzdálena od skutečnosti. Ptejme se však jinak: Znamená to, že velká většina Čechů patří mezi Havlovy ideové souputníky? Sotva. Je třeba rozlišovat mezi respektem či sympatiemi k politikovi na straně jedné a podporou jeho programu na straně druhé.
Česko-rakouské vztahy a energetika
Rakušané možná budou závislí na české elektřině
Ondřej Šlechta | 1. 7. 2011
Lidové noviny přišly před několika týdny s reportáží, ve které citovaly několik rakouských usedlíků žijících jen pár kilometrů od českých hranic. Tito lidé prý nikdy Českou republiku nenavštívili, v dohledné době to neplánují a navíc jim to nepřijde divné. Na těchto příkladech lze dobře ilustrovat, jak vzájemné vztahy mezi Českou republikou a Rakouskem sice nejsou nepřátelské, ale přesto poznamenané averzí či alespoň nezájmem o ty druhé. Proč tomu tak je, zůstává vděčným námětem pro historické studie i plytké novinové komentáře.
Velkohubý návrh z Bruselu
Ondřej Krutílek | 6. 5. 2011
Evropská komise v době zvyšujících se cen ropy předložila návrh na revizi směrnice o zdanění energetických produktů. Jeho výsledkem bude zdražení nafty i alternativních paliv.
Čističky: neblahé zelené dědictví
Dušan Šrámek | 18. 2. 2011
Od začátku letošního roku může teoreticky každým dnem zahájit Evropská komise řízení s Českou republikou, které by na konci mohlo skončit finančními sankcemi. Nesplnili jsme v přístupových dohodách uzavřený závazek, že ve všech obcích nad 2 000 obyvatel bude stát do konce roku 2010 fungující čistička odpadních vod. Problém je názornou ukázkou zcela nesmyslného postupu řady takzvaných „zelených" politiků, diskriminujícího přístupu Evropské unie a jejího naprosto voluntaristického zasahování do smluvních vztahů uzavřených mezi obcemi a provozovateli vodohospodářské infrastruktury. K 30. lednu 2011 nemělo příslušně upravené čističky 137 obcí. Stačí se podívat například na server Vodárenství.cz, kde si desítky starostů stěžují, že závazek státu nejsou schopni splnit, protože vlastní finanční zdroje nemají a dotace nedostanou.
Fotovoltaika: úspěšný příklad prosazování skupinových zájmů
Michal Petřík | 27. 12. 2010
Opravdu žijeme ve světě, v němž přestává existovat podnikatelské riziko? A nutil stát energetické firmy k investicím do fotovoltaiky? Takto formulované otázky si ve druhé polovině roku 2010 kladl u nás bohužel jen málokdo. Během celého roku Energetický regulační úřad (ERÚ) uděloval povolení pro solární elektrárny za výrazně zvýhodněných podmínek. Přitom takové garance po ČR nechtějí ani evropské směrnice: ničím neomezený povinný výkup elektřiny z tzv. obnovitelných zdrojů.
Neototalitní EU je tragikomická, ale Evropa umírá a za pár let už tu nebude
Lukáš Petřík | 22. 12. 2010
Diskuse o tom, jaké jsou „podmínky politické stability a prosperity v Evropě", je téma jistě zajímavé, ale spíše již jen teoreticky a akademicky, protože Evropa, jak jsme ji znali - tím míním decentralizovanou, svobodnou, tradiční Evropu založenou antických a křesťanských kořenech západní civilizace, fungující v rámci svobodných politických a ekonomických zřízení - tu už zanedlouho nebude. Pak je otázkou, zda má takováto debata smysl. Na druhou stranu je ale fakt, že naše západní evropská civilizace si určité pojednání zaslouží, protože ve srovnání s civilizacemi ostatními nebyla vůbec špatná.
celý článek Sympozium CDK: Podmínky politické stability a prosperity v Evropě
Fotovoltaický amatérismus
Pavel Kohout | 28. 10. 2010
Ve světle dramat kolem fotovoltaické energie vychází najevo ekonomický amatérismus na straně státu. V první řadě jde o samotnou formu dotací. Ponechme stranou diskusi, zda solární elektrárny mají, či nemají být zvýhodněny.
Likvidace českého teplárenství
Jedno politické rozhodnutí ovlivní energetický výhled celého Česka
Dušan Šrámek | 3. 9. 2010
Kvůli nesmyslnému a populistickému rozhodnutí současného Nečasova kabinetu neprolomovat tzv. územní ekologické limity (ÚEL) čeká Českou republiku v krátkém čase závažný problém. Horní Jiřetín bude sice zachráněn, ale tisíce firem a téměř milion domácností, které jsou dnes závislé na dodávkách hnědého uhlí v systému centrálního zásobování teplem (CZT), budou muset za dodávané teplo platit až několikanásobně víc. Z odborné studie „Rizika a dopady vynucené přestavby velkých teplárenských zdrojů z důvodů nedostatku hnědého uhlí v příštím desetiletí", kterou zpracovala společnost Invicta Bohemica, je zjevné, že při pokračování současné úrovně těžby pouze uvnitř ÚEL, tedy bez jejich posunu do II. etapy lomu ČSA a Bílina, dojde k vyuhlení těžitelných zásob mnohem dříve, než se původně předpokládalo.
Fotovoltaika bude zatěžovat peněženky domácností a firem i nadále
Dušan Šrámek | 2. 6. 2010
Parlament po řadě diskusí konečně schválil novelu zákona č. 180/2005 o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. O co vlastně jde?
Mýtus přelidnění
14. 4. 2010
Řada uznávaných myslitelů dneška od Stephena Hawkinga po Davida Attenborougha tvrdí, že náš boj s klimatickou změnou a jinými environmentálními problémy nemůže uspět, pokud „něco neuděláme" s populačním růstem. Ve Vesmíru v kostce Hawking prohlašuje, že „v posledních 200 letech se populační růst stal exponenciálním (...) Každých čtyřicet let dojde ke zdvojnásobení světové populace." To je ovšem nesmysl.
Strana 1 | 2







