Stanislav Gross
Proč je Petr Nečas slabým premiérem?
Lubomír Kopeček | 16. 9. 2011
Spor mezi premiérem Petrem Nečasem a ministrem financí Miroslavem Kalouskem o obří ekozakázku vzbuzuje pochopitelnou pozornost. Je obvyklé, aby předseda vlády v záležitosti s tak zásadním dopadem na finance státu „narazil" na razantní nesouhlas člena své vlády? Nenaznačuje to cosi výmluvného o pozici českého premiéra?
Hypermarket v Palermu?
Nad knihou Lubomíra Kopečka Éra nevinnosti
Josef Mlejnek jr. | 23. 2. 2011
Když se po volbách 2010 ujímal moci kabinet Petra Nečase, zavládlo v jistých kruzích české společnosti opatrné, leč optimistické očekávání. Ony „jisté kruhy" si lze definovat jako lidi spíše vzdělanější, spíše mladší a spíše obyvatele měst, což jsou patrně tři hlavní (nikoliv plně se překrývající) segmenty, z nichž se skládá (středo)pravicové voličstvo. Optimistický vánek podpořil nejen nečekaný pád Jiřího Paroubka, o němž se soudilo, že další čtyři roky povládne svým papalášským, zupáckým stylem, ale též intenzivní pocit déjà vu - jakoby se totiž dějiny začaly opakovat a na scénu vstupovala nová emanace Klausovy vlády z roku 1992, vedená navíc někdejším korunním princem ODS, jehož si otec zakladatel vybral za nástupce, což ale zhatil „absolutně prázdný a falešný Topol". Nejskloňovanějším slovem, podobně jako počátkem devadesátých let, byla reforma. Nicméně zatím to vypadá, že pravdu měl opět Marx: Dějiny se neopakují, a pokud ano, tak jako fraška.
Nízká hra s vysokou kartou
Bohumil Pečinka | 20. 10. 2004
Zdá se, jako by se od posledního čísla Revue Politika změnil celý český politický svět. Vezměme to postupně: volby do Evropského parlamentu, pád Špidlovy vlády, instalace Grossovy vlády, rozpory v táboře stran nezávislých, příprava na krajské a senátní volby. Jak se česká politika skutečně změnila?
Pravičák Kott a wagnerizace české politiky
Josef Mlejnek jr. | 20. 10. 2003
Strana 1







