energetika
Polsko-české vztahy? V pohodě
Artur Wolek | 28. 10. 2011
Do polštiny těžko přeložitelné české slovo „pohoda" máme dle slovníku chápat jako „klid, přívětivost, mír v duši".1 Pohoda však také znamená „dobrou náladu, klid, přívětivou povahu, útulné místo, nekonfliktní vztahy"2 a může být také výrazem pro „práci, která nevyžaduje velké úsilí a končí časným ,padla', vlastnictví bytu a chalupy, pár mincí v kapse, které umožňují skočit si každý večer na pivo a v létě zajet k moři".3 Nedávno zemřelý český spisovatel Jan Balabán mluví o „imperativní pohodě"4 jako o dominantním rysu české kultury, díky kterému člověk přebíjí strach smíchem a nedovoluje mu sáhnout na to, co je v něm špatného. Polsko-české vztahy, které Josef Mlejnek jr. tak výstižně a kriticky popisuje, jsou doslova v pohodě: verbálně nejlepší od dob Doubravčiných, reálně na slušné, závažnějších konfliktů prosté úrovni, v podstatě pak na okraji zájmu jak řadových občanů, tak politických elit. Proč to Mlejnkovi nestačí? Proč on i zástupy polských čechofilů, jakož i celkem početná skupina českých polonofilů očekávají něco víc? Proč se v česko-rakouských vztazích obecně považuje za obrovský úspěch a přelom uzavření dohody, díky níž Rakousko přestalo blokovat přijetí České republiky do Evropské unie, zatímco Mlejnek hořekuje, že z Harrachova do Szklarské Poręby nelze dojet vlakem?5 Proč očekáváme, že polsko-české vztahy budou „nadstandardní"? Odpověď na tuto otázku nám možná přiblíží příčiny jejich současného stavu.
celý článek Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU
Společná energetická politika EU dnes není prioritou
Rozhovor s Václavem Bartuškou
Dušan Šrámek | 3. 8. 2011
Česká republika podpořila při nedávné návštěvě polského premiéra Donalda Tuska priority polského předsednictví, včetně těch v oblasti energetické bezpečnosti. Podle názoru zvláštního velvyslance České republiky pro otázky energetické bezpečnosti Václava Bartušky je ale otázkou, co se z nich podaří naplnit. A zda vůbec.
„Každý národ má svůj úkol a také my máme svůj úkol…“
S prvním náměstkem ministra zahraničních věcí Jiřím Schneiderem o Libyi, potenciálu NATO, nové koncepci zahraniční politiky ČR, maločešství a prosazování našich zájmů v EU
Jakub Janda | 20. 7. 2011
Česko-rakouské vztahy a energetika
Rakušané možná budou závislí na české elektřině
Ondřej Šlechta | 1. 7. 2011
Lidové noviny přišly před několika týdny s reportáží, ve které citovaly několik rakouských usedlíků žijících jen pár kilometrů od českých hranic. Tito lidé prý nikdy Českou republiku nenavštívili, v dohledné době to neplánují a navíc jim to nepřijde divné. Na těchto příkladech lze dobře ilustrovat, jak vzájemné vztahy mezi Českou republikou a Rakouskem sice nejsou nepřátelské, ale přesto poznamenané averzí či alespoň nezájmem o ty druhé. Proč tomu tak je, zůstává vděčným námětem pro historické studie i plytké novinové komentáře.
„Prohlubování“ evropské integrace a polské a české národní zájmy
Paweł Ukielski | 23. 5. 2011
V roce 2004 se Česká republika a Polsko staly členy Evropské unie a to zásadně změnilo jejich geopolitickou polohu. Od tohoto okamžiku získaly obě země možnost spoluutvářet politiku EU a ovlivňovat její směřování. Navíc přišla radikální změna orientace priorit v zahraniční politice: dosavadní hlavní cíl, zapojení do evropských struktur, byl splněn, nové úkoly, tentokrát uvnitř EU, byly o dost složitější a chyběl obecný konsenzus, který kolem dřívějších priorit na české i polské politické scéně panoval.
celý článek Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU
Slasti a strasti prosazování energetických zájmů v EU
Filip Černoch | 27. 4. 2011
Přes obtížné prolínání domácí a unijní úrovně existuje jedna otázka, nad níž si Praha a Brusel dokáží sednout k jednomu stolu a trávit hodiny vášnivou a angažovanou diskusí. Jde o téma energetické bezpečnosti. O její podobě má ČR jasnou představu a nebojí se s ní vystupovat ani v Bruselu. Na rozdíl od dalších zemí regionu se zde navíc může opřít o domácí úspěchy.
celý článek Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU
Evropská bezpečnost: hra s ohněm i nejasné tápání
Ondřej Šlechta | 19. 1. 2011
Jedním ze základních přínosů, který bývá v souvislosti s evropskou integrací připomínán, je bezpečnostní stabilizace a vytvoření „kontinentu míru a bratrství". Na tyto hodnoty ve své nedávné řeči odkazoval i francouzský prezident Sarkozy, když prohlásil, že opuštění eura by znamenalo krok zpět a ohrožení uplynulých šedesáti let budování Evropy.
celý článek Sympozium CDK: Podmínky politické stability a prosperity v Evropě
Jak vypadá ruská koncepce sbližování s EU?
7. 1. 2011
Koncem listopadu byl ministerský předseda Ruské federace Vladimír Putin na pracovní návštěvě v Berlíně. Jeho sdělení i článek publikovaný v den jeho příletu v Süddeutsche Zeitung zněly jako program. Pomohly publiku, aby se seznámilo s ruskou představou o navazování spolupráce mezi Ruskou federací a Evropskou unií, jmenovitě v hospodářské oblasti.
Stav Unie v roce 2010
José Manuel Durão Barroso | 17. 12. 2010
Pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, je mi velkou ctí, že mohu před tímto shromážděním přednést první zprávu o stavu Unie. Od nynějška budou zprávy o stavu Unie příležitostí k načrtnutí naší práce na dalších 12 měsíců. Řada rozhodnutí, která v tomto roce přijmeme, bude mít dlouhodobé důsledky. Tato rozhodnutí vymezí takovou Evropu, jakou chceme. Vymezí Evropu příležitostí, kde jedinci s ambicemi dosahují úspěchu a jedinci s potřebami nejsou opomíjeni. Evropu, jež je otevřená světu i svým občanům. Evropu, která je hospodářsky, sociálně i územně soudržná.
celý článek Sympozium CDK: Podmínky politické stability a prosperity v Evropě
Rozpory v energetických vztazích EU – Rusko
Lukáš Tichý | 8. 12. 2010
V souvislosti s pořádáním jubilejní konference, která se uskutečnila v Bruselu 22. listopadu 2010 u příležitosti desátého výročí energetického dialogu Rusko - EU, se začali političtí činitelé z Ruska a Evropské unie předhánět v projevech hodnotících dosavadní vývoj energetických vztahů. Deset let nabízí poměrně slušné časové období pro bilancování úspěchů a neúspěchů a hledání příčin rozporů. Obecně lze za hlavní faktory, které negativně brání efektivní kooperaci, definovat rozdílnou míru interdependence v energetických vztazích mezi EU a Ruskem; odlišné ideové vnímání energetické politiky a stanovení jejích cílů ze strany EU a Ruska; rozdílnou logiku přístupu EU a Ruska ke spolupráci.
Strana 1 | 2
Rubriky
Partnerský časopis
Inzerce
