komunismus
O smíření s minulostí
Václav Havel odešel a komunisté zůstali
Jan Frank | 11. 1. 2012
Smrt Václava Havla nám umožnila reflexe, které si běžně necháváme (v lepším případě) na výročí 17. listopadu. Zřejmě nejdůležitější otázkou, kterou se vyplatí řešit, je „váha" Václava Havla - a šířeji celého disentu - v procesu zbavení komunistů moci a přesměrování výhybky společenského vývoje směrem k dnešku, bez osmašedesátnických nebo jiných alternativ. Vděk disentu bývá po právu shledáván v urychlení tohoto vývoje. Proč ale máme navzdory „měkkosti" sametové revoluce dodnes tak zatvrzelé komunisty? Nebyl k nim nakonec dlouhodobý polistopadový přístup příkřejší a pokrytečtější, než měl být?
Uhlasujeme se k smrti?
Pár poznámek k chiméře vědeckého konsenzu
Ondřej Ryčl | 24. 10. 2011
Vyprávěl mi kamarád, který příležitostně pracuje jako průvodce na cykloturistických výletech, že si před pár lety začal všímat něčeho zvláštního. Skupinka turistů dojede na křižovatku a řeší, kudy dál. Mají s sebou mapy i průvodce (mého kamaráda), jenž ví, kterou cestou se vydat, ale turisté o dalším postupu rozhodují tak, že hlasují. Tedy nikoliv nahlédnutím do mapy či konzultací s někým, kdo to tam dobře zná, obecně řečeno sběrem a vyhodnocením relevantních informací, ale volbou. Když se mu to stalo poprvé, byl překvapený, kladl odpor, hádal se. Teď už to nechává být. Nechá je, ať si svobodně odhlasují, kam že pojedou, a průvodcování převezme, až když cesta končí někde na smetišti, mezi bednami v továrním skladišti či na jiném bezvýchodném místě. Oč jsou turisté zpočátku spokojenější, jak to pěkně vyřešili, o to jsou na konci naštvanější, kde skončili. I takové příběhy přináší postmoderní doba.
Zlaté tele v právu
O materiálním jádru ústavy
Zdeněk Koudelka | 14. 10. 2011
Zrušení ústavního zákona o zkrácení volebního období v roce 2009 bez toho, aby k tomu Ústavní soud opravňovala ústava, ale i další jeho snahy nadřadit se nad ústavodárce vycházejí z teorie materiálního jádra ústavy, které je podle jejích zastánců nad samotnou ústavou. Po odmítnutí Božího základu odvozovaly sekulární ústavy svou dominanci v právu z toho, že byly přijaty obtížnějším způsobem než obyčejné zákony - v parlamentech či v referendech. V reakci na to, že i demokratické ústavy umožnily nástup nedemokratických režimů, se v ústavách začaly objevovat klauzule nezměnitelnosti a v teorii pojem materiální jádro ústavy.
Sterilní aliance?
Sonda do vztahu Čechů a Poláků
Josef Mlejnek jr. | 11. 4. 2011
V únoru 2011 zavítal do Prahy na státní návštěvu polský prezident Bronisław Komorowski. Vzhledem k rozbouřené domácí i mezinárodní politické scéně působila jako z jiného světa: samé úsměvy, poklony, ujišťování o bezkonfliktnosti vzájemných vztahů, o radosti z rostoucí hospodářské výměny, o velkém renomé Čechů v očích prostých Poláků. Václav Klaus pěl na Poláky chválu a Bronisław Komorowski mu v tom zdatně sekundoval. Inu idyla, člověk by se málem dojetím rozplakal.
celý článek Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU
Rok 2010 v české kinematografii? Hlavně Pouta
Český film má novou energii, letos se máme nač těšit
Lukáš Hoder | 26. 1. 2011
Česká kinematografie dlouho trpěla malou odvahou pouštět se do rozporuplných období moderních československých dějin. Když už se domácí filmaři zabývali minulostí, raději se obraceli k těm obdobím 20. století, na která Češi mohou být hrdí (nejnověji snímky jako Protektor, Tobruk či 3 sezony v pekle). Rok 2010 byl však v tomto smyslu jiný. K nejednoznačnému období normalizace v socialistickém Československu se vyjádřili Radim Špaček a Ondřej Štindl v psychothrilleru Pouta. Film se stal absolutním vítězem prvního ročníku Cen české filmové kritiky. V lednu 2011 proměnil pět ze sedmi nominací.
Hmongové a jejich vůdce
Zemřel údajně největší hrdina války ve Vietnamu
Ondřej Šlechta | 24. 1. 2011
Jednou z polozapomenutých oblastí historie studené války zůstává pohnutý osud Laosu. Šestého ledna 2011 ve věku 81 let zemřel v americkém exilu muž, kterého bývalý šéf CIA Colby nazval největším hrdinou války ve Vietnamu. Laoský generál Vang Pao, představitel národa Hmongů. V šedesátých letech bojoval po boku USA proti severovietnamským a laoským ultralevicovým silám.
Koncert velmocí pro 21. století
Zhoršení americko-čínských vztahů ukazuje pravou tvář současného mezinárodního uspořádání
Lukáš Hoder | 1. 12. 2010
Jak je možné charakterizovat současné mezinárodní uspořádání? Jestli studená válka znamenala souboj dvou mocností, jestli „konec historie" během 90. let znamenal nadvládu jediné supervelmoci USA, jakou podobu má mezinárodní mocenská politika téměř deset let od 11. září? Pohled na současnou americkou zahraniční politiku a vzrůstající komplikace ve vztazích mezi USA a Čínou by měly na tyto otázky pomoci odpovědět.
Blázni byli oni!
K sedmému výročí úmrtí Augustina Navrátila
Vojtěch Navrátil | 12. 5. 2010
2. května uplynulo už sedm let, co tento svět navždy opustil člověk, který stál za nejmasovějším vystoupením československé veřejnosti vůči normalizačnímu komunistickému režimu, široké veřejnosti naprosto neznámý katolický aktivista Augustin Navrátil. Dokázal to navzdory tomu, že se ho totalitní režim snažil pomocí soustavného mocenského zneužívání psychiatrie vydávat duševně nemocného.
Kořeny komunismu v české společnosti
Stanislav Balík | 11. 1. 2010
Přijmeme-li normativní tezi, že komunistická ideologie českou společnost zdevastovala a neměla by dostat k témuž opětovnou příležitost, mají všechny dosavadní úvahy jeden nedostatek - neplyne z nich žádné poučení. Klíčovou otázkou pro pochopení úlohy českého komunismu by nemělo být, proč se tak snadno zhroutil, ale daleko spíš: Jak se vůbec mohlo stát, že po druhé světové válce tak snadno uspěl?
Svoboda po komunismu
Ryszard Legutko | 21. 12. 2009
Dějiny naplňování negativní svobody během procesu, v němž despotismus přichází o své pole působnosti, jsou samozřejmě mnohem složitější, než by vyplývalo z jednoduchého schématu známého v literatuře jako „whigovské pojetí dějin". Především existuje celá řada nedorozumění kolem samotného pojmu „despotismus". Obvykle bývá prezentován jako centralizovaná státní moc disponující silným represivním aparátem. Z jiné perspektivy bývá ale ona byrokratická struktura hodnocena kladně jako základ novodobého státu, který je v politickém myšlení nastiňován a popisován přinejmenším od Jeana Bodina.
Rubriky
Partnerský časopis
Inzerce
