jaderné zbraně
Je svět připraven na vyřešení korejské otázky?
Martina Heranová | 5. 4. 2013
Situaci na Korejském poloostrově můžeme bez nadsázky označit za nejdéle zamrzlý konflikt v poválečné historii lidstva. I když slovo „zamrzlý“ jen stěží odpovídá dlouhodobé výbušnosti situace, stalo se více než cokoliv jiným synonymem pro vleklou zakonzervovanost výsledků poválečného soupeření velmocí na Dálném východě v rámci studené války.
Válka s Íránem? Nespěchejme
Fareed Zakaria | 21. 11. 2011
V uplynulých dnech vydala Mezinárodní agentura pro atomovou energii velmi vážnou zprávu o íránském jaderném programu. Argumentovala tím, že Írán pravděpodobně experimentuje s technologiemi, které mu umožní vybudovat nejen civilní jaderný program, ale i jadernou výzbroj. Takové zjištění je v příkrém rozporu s tvrzeními bývalého šéfa MAAE Mohammeda El Baradeje, stejně jako s pár let starým hodnocením amerických zpravodajských služeb. Je otázka, jak tomu všemu rozumět. Írán sice vytváří robustní jaderný program, ale nejsem si jistý, co přesně má za lubem.
Čína a Spojené státy: posilující se partnerství
Jak by měla zareagovat Evropa?
Filip Tuček | 26. 9. 2011
Svět se mění. Doba, kdy Spojené státy unilaterálně dominovaly světovému politickému i ekonomickému dění, je pryč. Zatímco dříve jim k zajištění vlastní prosperity a ekonomicko-vlivové expanzi stačil vývoz kapitálu a know-how, dnes musí hledat nové modely vzájemně vyváženější spolupráce s nově nastupujícími silnými hráči. Mají-li do tohoto exkluzivního mocensko-politicko-ekonomického klubu patřit i evropské státy, musí vystupovat jednotně. Jedině tak mají šanci - v konkurenci Číny, Brazílie, Indie a dalších zemí - efektivně prosadit své zájmy. Evropa musí iniciativně prohlubovat své bilaterální vazby se Spojenými státy a Čínou, a podpořit tak vytvoření „trojúhelníku vlivu", rovnostranného útvaru, v jehož rozích se bude nacházet Washington, Peking - a Brusel.
Nový START: starý Kissingerův trojúhelník?
Jakub Janda | 4. 2. 2011
Finální a pravděpodobně již neodvratitelná ratifikace nového STARTu přináší otázku: je úmluva o snížení počtu jaderných ukázkou brilantního politického marketingu, Obamova skvělého geostrategického úsudku nebo obojím?
Čína se připojila k ose zla
31. 12. 2010
Minulý měsíc podnikl americký jaderný fyzik Siegfried Hecker svou čtvrtou návštěvu Severní Koreje, na které mu bylo umožněno prohlédnout si korejská jaderná zařízení. To, co jsme se dozvěděli z Wikileaks, není nic ve srovnání s tím, co měl možnost Hecker vidět v Koreji.
Atomový restart
Zrodí rusko-americká dohoda novou podobu mezinárodní bezpečnosti?
Ondřej Šlechta | 11. 2. 2010
Málokdo si uvědomuje, že od 5. prosince loňského roku žije svět bez platné smlouvy regulující jadernou výzbroj. Není se čemu divit. Riziko konfliktu mezi dvěma největšími jadernými mocnostmi je téměř na nule a veřejné mínění zajímají úplně jiné záležitosti. Přesto může být nová smlouva, nahrazující již neplatnou dohodu START-1, významným mezníkem ve vývoji mezinárodních vztahů. Připomeňme, že k uzavření nové smlouvy se prezidenti Ruska a USA neformálně zavázali loni v létě. K podpisu by mohlo dojít už v únoru.
Ronald Reagan: venit, vidit, vicit
Petr Suchý | 20. 7. 2004
Text psaný v souvislosti s úmrtím Ronalda Reagana nemohu začít jinak než dvěma osobními vzpomínkami. Píše se rok 1980, jsou vánoční svátky, otec nicméně láteří u televizních novin, kde komunistická propaganda líčí Ronalda Reagana, nově zvoleného amerického prezidenta, jako největší hrozbu pro světový mír a socialistický tábor (v souvislosti s osudem světového komunismu se ovšem s odstupem času zmíněné obavy jeví téměř jako jasnovidecká předpověď). Otec spílá a poznamenává, že Reagan jim konečně ukáže, zač je toho loket.
Druhá vzpomínka se již pojí s érou Reaganovy summitové diplomacie se sovětským vůdcem Gorbačovem. Je rok 1987. Soudružka učitelka nám v hodině občanské nauky vymývá mozky a prezentuje Gorbačova jako významného mírotvorce, jehož úsilí neustále hatí válečný štváč a agresor Reagan.
Tolik osobní vzpomínky - a dlužno dodat, že velmi charakteristické. Lze říci, že podobné názorové proudy, tedy jeden líčící Reagana jako hrobaře komunismu a jednoznačného vítěze studené války a druhý považující ho za štváče, který dosažení jejího konce spíše zpozdil a zkomplikoval, přetrvávají stále. Jakou roli Reagan skutečně sehrál v procesu demontáže komunistických režimů, jakými prostředky a v čem lze spatřovat jeho politický odkaz, to vše se pokusím nastínit v tomto článku.
1
Rubriky
Partnerský časopis
Inzerce
