regulace
Společná zemědělská politika EU: co a jak měnit po roce 2013?
Komentář k textu Petra Havla „Pouze fiskální priority jsou cestou do pekel. Jak by měla vypadat reforma společné zemědělské politiky EU po roce 2013?”
Barbara Fedyszak-Radziejowska | 19. 12. 2011
Reformování společné zemědělské politiky Evropské unie je „součástí práce" Evropské komise, Evropské rady a Rady EU prakticky od začátku existence EHS. Je také „módním" tématem všeobecně probíraným ve veřejném diskursu. Není divu: zemědělská politika je nejen první a nákladnou, ale od počátku také důsledně společnou hospodářskou politikou Evropského společenství. Její principy a zdroje financování - Evropský zemědělský orientační a záruční fond1 - jsou spojeny s Římskou smlouvou z roku 1957 a s rokem 1962, kdy vznikl první hospodářský fond strukturální povahy, který měl být nástrojem cenových záruk v zemědělství. Po dvou letech (1964) z něj byla vyčleněna tzv. orientační sekce. Vznikly tak dva nové nástroje aplikované v oblasti zemědělství - první pro záruky důstojné úrovně příjmů zemědělců a druhý na podporu změn v zemědělství (reorientaci zemědělců, modernizaci zemědělství, zlepšování agrární struktury atd.). Píšu o těchto poměrně samozřejmých záležitostech proto, že účastníci různých debat se často soustředí na orientační fond, který sleduje modernizaci zemědělství. Důležitou, autonomní a stálou složkou zemědělské politiky EU je přitom fond záruční, který zemědělcům zajišťuje příjmy na úrovni, která činí evropské výrobce potravin plnoprávnými občany EU. Což je dobré mít na paměti vzhledem k tomu, že pod nezřídka vychvalovanou „konkurenceschopností" zemědělství se v globálním světě skrývá obyčejná bída a absence základních práv zemědělských pracovníků v mnoha mimoevropských státech.
celý článek Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU
Peníze a politika: Velký kapitál nadále podporuje levici
Petr Hampl | 8. 8. 2011
Moc a peníze najdeme především tam, kde se rozhoduje o regulacích. A také u poradenských a právních firem, které pro takové instituce pracují. Logickým důsledkem je finanční superpřevaha těch politických stran, které usilují o zvyšování daní a státních zásahů.
Pouze fiskální priority jsou cestou do pekel
Jak by měla vypadat reforma společné zemědělské politiky EU po roce 2013?
Petr Havel | 29. 6. 2011
Přestože je logické, že při reformě společné zemědělské politiky EU (SZP) hledají tuzemští politici zejména takové priority, které by přinesly především prospěch zemědělcům v ČR, měly by být v naší zemi více než dosud předmětem diskusí i takové návrhy na změny, které přinesou prospěch celé EU. Partikulární zájmy nejsou samozřejmě problémem pouze naším, ale všech členských zemí Unie. V tom ovšem tkví základní riziko možných reforem, protože efektivně fungující SZP nemůže být průsečíkem národních lobbistických zájmů, ale pojítkem zájmů celoevropských.
celý článek Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU
EU má centralizaci vepsanou do vínku
Tomáš Břicháček | 15. 4. 2011
Centralizační trendy v Evropské unii jsou předmětem časté diskuse. Jde nicméně o téma v neustálém pohybu, vysoce nadčasové, které se vždy objevuje v nových souvislostech, a proto je užitečné se k němu vracet. Ve svém příspěvku se budu dané problematice věnovat z pohledu právníka. V evropské integraci je to totiž právo, které působí jako její prostředek a nositel, jako její životní míza zosobňující příslušné politické záměry. Studium práva EU je proto nutné pro pochopení základní struktury Unie i aktuálního stavu integračních procesů. Budu se snažit jednak ukázat, že směřování k centralizaci je součástí genetické výbavy EU. Dále se pokusím na praktickém příkladě demonstrovat, kam už integrace na této cestě došla. Nakonec se zastavím u otázky, jakým způsobem a zda vůbec lze nastoupeným trendům do budoucna čelit.
Stav Unie v roce 2010
José Manuel Durão Barroso | 17. 12. 2010
Pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, je mi velkou ctí, že mohu před tímto shromážděním přednést první zprávu o stavu Unie. Od nynějška budou zprávy o stavu Unie příležitostí k načrtnutí naší práce na dalších 12 měsíců. Řada rozhodnutí, která v tomto roce přijmeme, bude mít dlouhodobé důsledky. Tato rozhodnutí vymezí takovou Evropu, jakou chceme. Vymezí Evropu příležitostí, kde jedinci s ambicemi dosahují úspěchu a jedinci s potřebami nejsou opomíjeni. Evropu, jež je otevřená světu i svým občanům. Evropu, která je hospodářsky, sociálně i územně soudržná.
celý článek Sympozium CDK: Podmínky politické stability a prosperity v Evropě
Likvidace českého teplárenství
Jedno politické rozhodnutí ovlivní energetický výhled celého Česka
Dušan Šrámek | 3. 9. 2010
Kvůli nesmyslnému a populistickému rozhodnutí současného Nečasova kabinetu neprolomovat tzv. územní ekologické limity (ÚEL) čeká Českou republiku v krátkém čase závažný problém. Horní Jiřetín bude sice zachráněn, ale tisíce firem a téměř milion domácností, které jsou dnes závislé na dodávkách hnědého uhlí v systému centrálního zásobování teplem (CZT), budou muset za dodávané teplo platit až několikanásobně víc. Z odborné studie „Rizika a dopady vynucené přestavby velkých teplárenských zdrojů z důvodů nedostatku hnědého uhlí v příštím desetiletí", kterou zpracovala společnost Invicta Bohemica, je zjevné, že při pokračování současné úrovně těžby pouze uvnitř ÚEL, tedy bez jejich posunu do II. etapy lomu ČSA a Bílina, dojde k vyuhlení těžitelných zásob mnohem dříve, než se původně předpokládalo.
Nová pětiletka EU pro oblast vnitra a justice
Tomáš Břicháček | 23. 12. 2009
Evropská rada 11. prosince 2009 schválila Stockholmský program. Nejvyšší představitelé členských států EU v něm deklarují obecné priority a politické cíle pro oblast vnitra a justice na období 2010-2014 a vyzývají orgány Unie k přijetí příslušných opatření. Po programech z Tampere (2000-2004) a z Haagu (2005-2009) jde už o třetí podobnou „pětiletku".
Obsah tohoto velmi rozsáhlého dokumentu (s podtitulem „Otevřená a bezpečná Evropa, která slouží občanům a chrání je") není možné reprodukovat stručně. Raději se proto budu věnovat jeho základním rysům a poté vybraným konkrétním plánovaným opatřením.
Státní energetická koncepce: pár klasů mezi koukolem
Dušan Šrámek | 27. 11. 2009
Po nekonečných diskusích a různých vládních komisích, jako byla ta Pačesova nebo následná „oponentní", konečně spatřila světlo světa aktualizace Státní energetické koncepce (SEK). Základním ovšem problémem je, zda je vůbec účelné podobné materiály vypracovávat a přijímat, zvlášť mají-li být závazné nejen pro stát a veřejnoprávní instituce, ale i pro soukromé hospodářské subjekty.
Proevropský pravičák
Může pravicový politik zastávat proevropské postoje?
Michal Tošovský | 20. 10. 2004
V evropských volbách se nám objevilo heslo "proevropská pravicová alternativa". Bohužel jsem nezaznamenal, že by se někdo pokusil toto zajímavé slovní spojení rozebrat. Zdá se totiž, že odpovědi na otázky, skryté v tomto sousloví, mohou být pomocí pro formulování české pravicové politiky vůči Evropské unii. Podle mého soudu je postava "proevropského pravičáka" pouze z říše pohádek. Argumenty snesu dále a přivítám, pokud budou diskutovány a oponovány z obou stran - pravičáků "proevropských" i "realistických".
Zápisník evropského pozorovatele
Miroslav Beneš | 20. 7. 2004
Poslanec Miroslav Beneš byl v minulých měsících pozorovatelem Poslanecké sněmovny v Evropském parlamentu. Při této příležitosti si vedl zápisník, který by měl vyjít knižně. Z textu jsme vybrali několik úryvků.
Strana 1 | 2
Rubriky
Partnerský časopis
Inzerce
