referendum
ODS, Evropa a referendum
Jan Frank | 19. 1. 2012
V souvislosti s vytvářením postoje ODS k pravděpodobnému textu mezivládní dohody směřující k fiskální unii v rámci eurozóny už několikrát zaznělo slůvko referendum. Je možné se k němu vztáhnout jako k bodu obsaženému v koaliční smlouvě i z přesvědčení. Na první pohled to má logiku, neboť naše už beztak osekaná suverenita se případným přijetím smlouvy dále scvrkne, zbude-li vůbec nějaká. Ale myšlenka se v lecčems podobá návrhu na přímou volbu prezidenta. Také referendum se může nepěkně populisticky zvrhnout, opakovat (!), je časově náročné, stojí peníze. Co je však nejdůležitější: z tematického hlediska není nutné. Problém, před nímž ODS stojí, spadá plně do gesce rozhodování dominantní strany vládní koalice.
Průšvih sjednocené Evropy v stručném, nikoliv úplném přehledu
Ota Filip | 24. 6. 2011
Kdyby naši pradědečkové byli moudřejší, mohli jsme se v Evropě sjednotit dejme tomu už v roce 1913 a vyhnuli bychom se dvěma světovým válkám a hrůzám, které nám všem přinesly. Teď jsme, se zpožděním přibližně jednoho století, sen o sjednocení Evropy uskutečnili. Evropa je sice nejmocnější hospodářskou velmocí na světě, světadílem bez válek, ale v krizi předznamenávající konec krátkého snu o sjednocení, které bohužel nevyřešilo četné problémy a chronické nemoci, jimiž Evropa trpí. Bez přehánění, a aniž bych hodlal zastrašovat, si dovolím tvrdit, že žijeme v období srovnatelném se starořímskou dekadencí, krátce předtím, než se bezbranný a dějinami vyčerpaný Řím vzdal náporu barbarů.
Euroskeptici v britských volbách opět propadli
Daniel Hannan navrhuje, co s tím
11. 5. 2010
V zemi, v níž mají euroskeptici většinu, opět zvítězila probruselská klika. Jeden můj přítel, vysoce postavený představitel Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP), spočítal, že UKIP přebrala toryům 17 křesel. Je-li tomu tak, pak UKIP umožnila, aby liberální demokraté vstoupili do vlády; 323 poslanců Konzervativní strany většinu nevytvoří.
Vlkodav Basescu a krásná Florentina
Josef Mlejnek jr. | 27. 12. 2009
Rumunský prezident Traian Basescu nakonec ve volbách konaných na přelomu listopadu a prosince uhájil svůj post i pro druhé volební období. O fous, neboť svého protikandidáta ze Sociálnědemokratické strany (PSD) Mirceu Geoanu porazil poměrem 50,33 ku 49,66 procentům, konkrétně zhruba o 70 000 hlasů. Basescu si po pěti letech v úřadu dokázal udržet svůj elektorát: v roce 2004 ve druhém kole získal 5 126 794 hlasů, letos 5 275 808.
Poslední příležitost zabránit přesunu moci
Jak pomoci Václavu Klausovi
Jens-Peter Bonde, Anthony Coughlan | 18. 10. 2009
V úterý 27. října český ústavní soud pravděpodobně schválí Lisabonskou smlouvu, summit Evropské rady ji 29.-30. října implementuje a s největší pravděpodobností také jmenuje Tonyho Blaira prvním nevoleným prezidentem Evropy. Předseda Evropské komise Barroso bude pracovat s novým týmem, včetně nového ministra zahraničních věcí EU. Summit nebude respektovat ústavu České republiky a nevyčká podpisu jejího prezidenta.
Strana 1






