armáda
Co dál s armádou? Potřebujeme jasnou strategii
Ondřej Šlechta | 8. 4. 2010
Proměnlivost a nejednotnost názorů politické reprezentace země na účast českých vojáků v zahraničních misích není dobrým signálem pro spojence a neznačí nic dobrého ani ve vnitropolitické diskusi o zahraniční a bezpečnostní politice. Ukazuje se, že mnozí z našich politických představitelů zahraniční politiku stále ještě chápou jako třešničku na dortu, nikoli jako systematickou činnost. Na druhou stranu by nedávné zamítnutí návrhu posílit českou misi v Afghánistánu mohlo vyvolat debatu, na jaké bázi by měla česká armáda fungovat. Taková diskuse je důležitá nejen proto, aby v budoucnu nebyly zahraniční závazky ohrožovány vnitropolitickými spory, ale také proto, že před otázkou, zda by armáda měla být určena primárně k obraně vlasti, nebo k zahraničním misím, jíž nastolil například prezident Klaus, nelze uhýbat.
Gripeny pro české letectvo
20. 1. 2004
Vláda České republiky rozhodla dne 17. prosince 2003 o tom, že pro potřeby Vzdušných sil AČR pronajme 14 švédských nadzvukových víceúčelových letadel Saab JAS 39C/D Gripen (dvanáct jednomístných a dva dvoumístné). Na základě vládního rozhodnutí začala se švédskou stranou jednat ministerstva obrany, financí, průmyslu a obchodu a zahraničí. O průběhu těchto jednání by měl ministr obrany Miroslav Kostelka vládě podat informaci do 28. února 2004. Následně by měla být podepsána nájemní smlouva. Operační nasazení při ochraně vzdušného prostoru ČR by mělo začít v polovině roku 2005. Přestože rozhodnutí není ještě zcela definitivní, mohlo by být chápáno jako důkaz oslabování silné transatlantické vazby české politiky, která byla ražena od roku 1989. Silný americký lobbying nedokázal zatím českou vládu přimět k pronájmu amerických strojů F-16 od letectev USA či Belgie.
Tvrdíkova demise – důsledek špatné sociálnědemokratické politiky
Analýza Centra strategických studií
20. 6. 2003
Strana 1
Partnerský časopis
Inzerce
