armáda
Při formování bezpečnostní politiky musí být víc slyšet experti
S Františkem Šulcem, šéfem poradců ministra obrany, o Bílé knize o obraně, nespolupracující bezpečnostní komunitě a nutnosti platit armádu
Jakub Janda | 15. 8. 2011
Visegrádská bojová skupina
Perspektivy vojenské spolupráce ve střední Evropě
Ondřej Šlechta | 3. 6. 2011
Na začátku května proběhlo ve slovenské Levoči setkání ministrů obrany zemí Visegrádské čtyřky a Ukrajiny, jehož výsledkem je deklarovaný zájem V4 postavit v rámci Evropské unie vlastní bojovou skupinu. Jedná se o snahu spojit síly s cílem snižovat náklady na obranu v jednotlivých státech V4, nebo o první krok k těsnější spolupráci střední Evropy v bezpečnostní oblasti a potažmo snahu suplovat původní ideu NATO?
Kuchání armády
Nasazení v Íránu bude v režii kontraktorů z ABL
Ondřej Šlechta | 2. 8. 2010
Ne, neděste se. Nezbláznil jsem se, dokonce se zatím nezbláznil ani Vít Bárta, stejně jako Revue Politika se nestala druhým Bleskem. Jde jen o humornou, leč nutně se nabízející fiktivní vsuvku, která bohužel logiku připravované reformy české armády z dílny současné vlády vystihuje. Z armády se stal vynikající penězovod a zároveň má být dle expertky, toho času předsedkyně poslaneckého klubu Věcí veřejných (VV) Kristýny Kočí transformována na moderní organizaci vycvičenou pro zasahování kdesi v tajemnem zavánějících dálkách. Krutou ironií je to právě (papírově) mocná a vlivná armáda, jejímuž pozvolnému systematickému rozkladu věnuje veřejnost minimální pozornost. Komunistický režim dokázal u řady lidí vůči armádě vytvořit dokonalý despekt a nedůvěru. Kdo se dnes zajímá o bandu lampasáků, zelených mozků, žoldáků...
Co dál s armádou? Potřebujeme jasnou strategii
Ondřej Šlechta | 8. 4. 2010
Proměnlivost a nejednotnost názorů politické reprezentace země na účast českých vojáků v zahraničních misích není dobrým signálem pro spojence a neznačí nic dobrého ani ve vnitropolitické diskusi o zahraniční a bezpečnostní politice. Ukazuje se, že mnozí z našich politických představitelů zahraniční politiku stále ještě chápou jako třešničku na dortu, nikoli jako systematickou činnost. Na druhou stranu by nedávné zamítnutí návrhu posílit českou misi v Afghánistánu mohlo vyvolat debatu, na jaké bázi by měla česká armáda fungovat. Taková diskuse je důležitá nejen proto, aby v budoucnu nebyly zahraniční závazky ohrožovány vnitropolitickými spory, ale také proto, že před otázkou, zda by armáda měla být určena primárně k obraně vlasti, nebo k zahraničním misím, jíž nastolil například prezident Klaus, nelze uhýbat.
Gripeny pro české letectvo
20. 1. 2004
Vláda České republiky rozhodla dne 17. prosince 2003 o tom, že pro potřeby Vzdušných sil AČR pronajme 14 švédských nadzvukových víceúčelových letadel Saab JAS 39C/D Gripen (dvanáct jednomístných a dva dvoumístné). Na základě vládního rozhodnutí začala se švédskou stranou jednat ministerstva obrany, financí, průmyslu a obchodu a zahraničí. O průběhu těchto jednání by měl ministr obrany Miroslav Kostelka vládě podat informaci do 28. února 2004. Následně by měla být podepsána nájemní smlouva. Operační nasazení při ochraně vzdušného prostoru ČR by mělo začít v polovině roku 2005. Přestože rozhodnutí není ještě zcela definitivní, mohlo by být chápáno jako důkaz oslabování silné transatlantické vazby české politiky, která byla ražena od roku 1989. Silný americký lobbying nedokázal zatím českou vládu přimět k pronájmu amerických strojů F-16 od letectev USA či Belgie.
Tvrdíkova demise – důsledek špatné sociálnědemokratické politiky
Analýza Centra strategických studií
20. 6. 2003
Strana 1






