Polsko
Postsmolenské Polsko: občanská válka pokračuje
Josef Mlejnek jr. | 10. 9. 2010
Málo se ví, a to asi i v samotném Polsku, že smolenská katastrofa není největším leteckým neštěstím v polských dějinách. Tedy měříme-li velikost neštěstí počtem obětí. První místo tohoto smutného žebříčku zaujímá pád polského Iljušinu Il-62 nedaleko Varšavy v květnu 1987, při němž zahynulo 183 lidí. Teprve na druhém místě je zničení prezidentského speciálu u Smolenska s 96 oběťmi, třetí místo pak drží jiná katastrofa stroje Il-62 polských aerolinií LOT, k níž došlo v březnu 1980 (87 mrtvých). Ano, symbolický význam cíle letu vládního tupolevu i význam osob zahynuvších při havárii obě zmíněná „obyčejná" neštěstí zdaleka předčí. A byť se na jaře letošního roku dalo očekávat postupné uklidnění emocí, zdá se, že nastal pravý opak.
Berlín-Moskva
Jak může německo-ruské sbližování změnit EU i střední Evropu
Ondřej Šlechta | 14. 7. 2010
Německo a Rusko se v historii sbližovaly poměrně často. Jejich koalice byly vynikajícími šancemi, jak dostat pod svou kontrolu většinu Evropy a omezit moc Velké Británie. S jistými změnami, otupěním ideologických hran a faktem, že Velkou Británii nahradily v roli evropského vyvažovatele Spojené státy, zůstává německo-ruské sbližování jednou z hlavních otázek současné Evropy. Některé signály v poslední době ukazují, že se aliance Berlín-Moskva začíná prohlubovat. Co tyto mocenské tance znamenají pro Evropskou unii a jak se celková situace může podepsat na stabilitě střední Evropy?
Film Solidarni 2010 a polské předčasné prezidentské volby
Josef Mlejnek | 17. 6. 2010
V neděli 20. června proběhne v Polsku první kolo předčasných prezidentských voleb. Dva měsíce po letecké katastrofě u Smolenska z 10. dubna letošního roku, při níž zahynul prezident Lech Kaczyński, který chtěl v Katyni uctít památku 22 000 příslušníků polské armády zavražděných na jaře roku 1940, zůstává stále řada nejasností a nevyřešených otázek.
Konzervatismus versus člověk bez vlastností
František Mikš | 7. 6. 2010
V květnu vyšla v Centru pro studium demokracie a kultury (CDK) antologie textů polských autorů zabývajících se krizí kultury v postmoderním světě. Jde vesměs o texty tzv. „konzervativní revolty" mladých intelektuálů devadesátých let soustředěných kolem revue Fronda. Nikoli náhodou nazval editor Maciej Ruczaj antologii Návrat člověka bez vlastností, což odkazuje nejen na její ústřední a nejdelší text z pera Cezary Michalského, který se stal v devadesátých letech hlavním manifestem polských konzervativních intelektuálů stavících se proti postmoderně, ale také na stěžejní dílo evropské literatury, Muže bez vlastností rakouského spisovatele Roberta Musila z počátku třicátých let.
Romantik geopolitiky Lech Kaczyński
Chtěl, aby Evropa byla o něco soudržnější. Těch, kteří jej chápali, nebylo mnoho
Marek Magierowski | 8. 5. 2010
Z rozhovoru pro televizi France 24 15. června 2007. Ulysse Gosset se ptá: „Který stát v Evropě a který z evropských prezidentů je vám v současné době nejbližší? Říkáte: ,Nejsem krajní pravice, jsem konzervativec.' Kdo je Vám tedy v Evropě nejblíže?" Lech Kaczyński odpovídá: „Existuje země, s níž se ztotožňuji plně: je to Polsko." Jednoduchá otázka, jednoduchá odpověď. A zcela pochopitelná v případě politika, pro nějž vlastenectví znamenalo více než obřadné rituály, které jsou údělem každé hlavy státu.
Od krize k zotavení
Vítězové a poražení ve střední Evropě
28. 4. 2010
Zpráva Center for European Policy Analysis vypracovaná Evou M. Blaszczynski pro americké ministerstvo zahraničních věcí představuje detailní analýzu ekonomické situace v nových členských zemích EU ze střední Evropy. Podle autorky je můžeme z hlediska jejich ekonomické úspěšnosti rozdělit do tří skupin: na vítěze, zaostávající a poražené. Blaszczynski ve své analýze vysvětluje příčiny odlišného ekonomického vývoje a dopadů krize v jednotlivých zemích, posuzuje, jaké mají vyhlídky na další ekonomický růst, a nabízí i různá doporučení.
Už nebude nikomu škodit
O letecké katastrofě u Smolenska polskýma očima
26. 4. 2010
V sobotu 10. dubna došlo v 8 hodin 56 minut u ruského města Smolenska ke katastrofě, která nemá v politických dějinách světa obdoby. Co do počtu obětí se samozřejmě stala větší letecká neštěstí, a to i v docela nedávné době, ale cestou do Katyně zahynula kromě polského prezidenta Lecha Kaczyńského a jeho choti ne nepodstatná část polské politické a duchovní elity a prakticky celé velení polské armády.
Žijeme ve světě, v němž je možné téměř vše (a v němž se také téměř vše děje), a jsou chvíle, kdy nám vědomí, že tento svět není místem našeho definitivního určení, jako by nebylo nic platné. Během zhruba dvou týdnů se často objevovala vyjádření, že smrt hlavy polského státu a jeho doprovodu přispěje - jako oběť - nejen ke smíření polské společnosti, ale také ke kýženému narovnání mezi Poláky a Rusy. Zbožné přání otcem zbožné myšlenky?
Velký návrat do Evropy
Dopady posledních dvou rozšíření EU pohledem Američana
11. 3. 2010
Přední expert amerického ministerstva zahraničních věcí na evropskou politiku David T. Armitage jr. se ve své zprávě pro Centrum pro analýzu evropské politiky pokouší odpovědět na otázku, jaký měl vstup tzv. středoevropské desítky do EU vliv na Unii jako celek. Armitage nejdříve krátce shrnuje vývoj vztahů od konce studené války, poté se pokouší posoudit, jak se novým členským zemím daří hrát evropskou hru. Nakonec uvádí několik pozitivních a negativních dopadů rozšíření.
Svoboda po komunismu
Ryszard Legutko | 21. 12. 2009
Dějiny naplňování negativní svobody během procesu, v němž despotismus přichází o své pole působnosti, jsou samozřejmě mnohem složitější, než by vyplývalo z jednoduchého schématu známého v literatuře jako „whigovské pojetí dějin". Především existuje celá řada nedorozumění kolem samotného pojmu „despotismus". Obvykle bývá prezentován jako centralizovaná státní moc disponující silným represivním aparátem. Z jiné perspektivy bývá ale ona byrokratická struktura hodnocena kladně jako základ novodobého státu, který je v politickém myšlení nastiňován a popisován přinejmenším od Jeana Bodina.
Mohou mít Evropané stejný postoj k minulosti?
Jakub Lubelski | 17. 12. 2009
Evropské společenství lze definovat mnoha způsoby, osobně jsem ovšem velmi skeptický ohledně možnosti vytvoření evropského společenství paměti a (v jeho důsledku) evropského politického společenství. Pokusím se vysvětlit proč.
Strana 1 | 2
Partnerský časopis
Inzerce
