národní zájmy
Prohlubování evropské integrace je fatální chybou, ale co z toho plyne?
Paweł Ukielski | 15. 2. 2012
Krátký esej, jejž jsem věnoval závislosti mezi prohlubováním evropské integrace a národními zájmy Polska a Česka, vzbudil kategorickou reakci Ondřeje Krutílka. Autor polemiky se rozhodl ve svém textu dokázat, že mnou prezentované hlavní teze jsou ve svých předpokladech chybné. Bohužel při každém dalším čtení jeho příspěvku jsem víc a víc přesvědčen, že nejenže neobsahuje výše zmíněný důkaz, ale že autor navíc polemizuje s tezemi, jež jsem neformuloval.
Polsko-české vztahy? V pohodě
Artur Wolek | 28. 10. 2011
Do polštiny těžko přeložitelné české slovo „pohoda" máme dle slovníku chápat jako „klid, přívětivost, mír v duši".1 Pohoda však také znamená „dobrou náladu, klid, přívětivou povahu, útulné místo, nekonfliktní vztahy"2 a může být také výrazem pro „práci, která nevyžaduje velké úsilí a končí časným ,padla', vlastnictví bytu a chalupy, pár mincí v kapse, které umožňují skočit si každý večer na pivo a v létě zajet k moři".3 Nedávno zemřelý český spisovatel Jan Balabán mluví o „imperativní pohodě"4 jako o dominantním rysu české kultury, díky kterému člověk přebíjí strach smíchem a nedovoluje mu sáhnout na to, co je v něm špatného. Polsko-české vztahy, které Josef Mlejnek jr. tak výstižně a kriticky popisuje, jsou doslova v pohodě: verbálně nejlepší od dob Doubravčiných, reálně na slušné, závažnějších konfliktů prosté úrovni, v podstatě pak na okraji zájmu jak řadových občanů, tak politických elit. Proč to Mlejnkovi nestačí? Proč on i zástupy polských čechofilů, jakož i celkem početná skupina českých polonofilů očekávají něco víc? Proč se v česko-rakouských vztazích obecně považuje za obrovský úspěch a přelom uzavření dohody, díky níž Rakousko přestalo blokovat přijetí České republiky do Evropské unie, zatímco Mlejnek hořekuje, že z Harrachova do Szklarské Poręby nelze dojet vlakem?5 Proč očekáváme, že polsko-české vztahy budou „nadstandardní"? Odpověď na tuto otázku nám možná přiblíží příčiny jejich současného stavu.
celý článek Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU
Prohlubovat evropskou integraci je fatální chyba
Odpověď Pawłu Ukielskému
Ondřej Krutílek | 19. 9. 2011
K otázce prohlubování evropské integrace, tedy posilování rozhodovacích pravomocí nadnárodního centra v oblastech (politikách), které byly doposud výhradně nebo převážně doménou každého jednoho členského státu zvlášť, lze přistupovat různě. Paweł Ukielski svůj esej založil na předpokladu, že Polsko a Česko se k integračnímu projektu připojily pozdě, a jsou tudíž odsouzeny hrát v EU druhé housle, v lepším případě roli (re)aktéra, který, má-li v Unii uspět, musí při vyjednáváních snoubit své negociační schopnosti s adekvátně definovanými národními zájmy. Potenciál změnit základní směřování EU k „ever closer Union" nemá podle Ukielského ani Polsko, ani Česko. Tato úvaha je na první pohled logická a uměřeně optimistická. Má jen jednu zásadní chybu: v praxi je skoro nerealizovatelná.
celý článek Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU
Co nakonec přinese polské předsednictví EU?
Krzysztof Szczerski | 7. 9. 2011
Význam polského předsednictví, jak ve svém článku potvrzuje Petr Kaniok, můžeme zkoumat ve třech rovinách: evropské (unijní), regionální a vnitřní. Každá z těchto perspektiv skrývá potenciální příležitosti, ale také reálné slabiny.
celý článek Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU
„Každý národ má svůj úkol a také my máme svůj úkol…“
S prvním náměstkem ministra zahraničních věcí Jiřím Schneiderem o Libyi, potenciálu NATO, nové koncepci zahraniční politiky ČR, maločešství a prosazování našich zájmů v EU
Jakub Janda | 20. 7. 2011
„Prohlubování“ evropské integrace a polské a české národní zájmy
Paweł Ukielski | 23. 5. 2011
V roce 2004 se Česká republika a Polsko staly členy Evropské unie a to zásadně změnilo jejich geopolitickou polohu. Od tohoto okamžiku získaly obě země možnost spoluutvářet politiku EU a ovlivňovat její směřování. Navíc přišla radikální změna orientace priorit v zahraniční politice: dosavadní hlavní cíl, zapojení do evropských struktur, byl splněn, nové úkoly, tentokrát uvnitř EU, byly o dost složitější a chyběl obecný konsenzus, který kolem dřívějších priorit na české i polské politické scéně panoval.
celý článek Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU
Slasti a strasti prosazování energetických zájmů v EU
Filip Černoch | 27. 4. 2011
Přes obtížné prolínání domácí a unijní úrovně existuje jedna otázka, nad níž si Praha a Brusel dokáží sednout k jednomu stolu a trávit hodiny vášnivou a angažovanou diskusí. Jde o téma energetické bezpečnosti. O její podobě má ČR jasnou představu a nebojí se s ní vystupovat ani v Bruselu. Na rozdíl od dalších zemí regionu se zde navíc může opřít o domácí úspěchy.
celý článek Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU
Čističky: neblahé zelené dědictví
Dušan Šrámek | 18. 2. 2011
Od začátku letošního roku může teoreticky každým dnem zahájit Evropská komise řízení s Českou republikou, které by na konci mohlo skončit finančními sankcemi. Nesplnili jsme v přístupových dohodách uzavřený závazek, že ve všech obcích nad 2 000 obyvatel bude stát do konce roku 2010 fungující čistička odpadních vod. Problém je názornou ukázkou zcela nesmyslného postupu řady takzvaných „zelených" politiků, diskriminujícího přístupu Evropské unie a jejího naprosto voluntaristického zasahování do smluvních vztahů uzavřených mezi obcemi a provozovateli vodohospodářské infrastruktury. K 30. lednu 2011 nemělo příslušně upravené čističky 137 obcí. Stačí se podívat například na server Vodárenství.cz, kde si desítky starostů stěžují, že závazek státu nejsou schopni splnit, protože vlastní finanční zdroje nemají a dotace nedostanou.
EU není olympiáda
Ondřej Krutílek | 15. 1. 2010
Těsně před koncem loňského roku se euroúředníci dozvěděli, že se jejich plat zvýší jen o polovinu toho, co čekali. Komise se proto rozhodla, že členské státy, jež za to podle ní mohou, požene k soudu. Má recht.
Proevropský pravičák
Může pravicový politik zastávat proevropské postoje?
Michal Tošovský | 20. 10. 2004
V evropských volbách se nám objevilo heslo "proevropská pravicová alternativa". Bohužel jsem nezaznamenal, že by se někdo pokusil toto zajímavé slovní spojení rozebrat. Zdá se totiž, že odpovědi na otázky, skryté v tomto sousloví, mohou být pomocí pro formulování české pravicové politiky vůči Evropské unii. Podle mého soudu je postava "proevropského pravičáka" pouze z říše pohádek. Argumenty snesu dále a přivítám, pokud budou diskutovány a oponovány z obou stran - pravičáků "proevropských" i "realistických".
Strana 1 | 2
Rubriky
Partnerský časopis
Inzerce
