imigrace
Evropa a oslabování okcidentu
Petr Fiala | 21. 10. 2011
Evropa neprožila klidné léto roku 2011. Příjemné prázdniny neměli ani političtí představitelé největších evropských zemí. Nebylo to jen počasím, byť jsme si z jeho odvěké proměnlivosti v posledních letech dokázali vytvořit „závažný" politický problém. Francouzský prezident a španělský premiér přerušili svoji dovolenou kvůli situaci na finančních trzích, začátkem srpna tak musel učinit britský premiér David Cameron, když multietnické čtvrti Londýna a řady dalších britských měst zachvátily nepokoje, násilnosti a rabování nevídaného rozsahu.
celý článek Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU
Vinu za Breivika nenese společnost
Jan Frank | 1. 8. 2011
Po masové vraždě v Oslu měli komentátoři, ať už profesionálové nebo autority, od nichž se výrok čeká, těžkou práci. Osvojit si v několika hodinách či dnech pevný názor na onu událost je nelehké. Pokud jde o první reakce konzervativců (Václav Klaus, Alexandr Tomský, Adam B. Bartoš aj.), jejich spojnicí je přesvědčení, že mezi návyky liberální společnosti a norským masakrem existuje kauzální vztah. Aby to bylo fér, dodejme, že mezi zmíněnými se nenašel nikdo, kdo by nezdůraznil Breivikovu osobní odpovědnost, zděšení a naprosto jasný odsudek jeho činu. Přesto se ale hned poté pozornost upřela na vrahem nabídnutou apologetiku. Průměrný dojem z této nepříliš precizní „argumentace" je asi takový: vrah je vrah, ale jeho činy mají i politické důsledky. Domyslíme-li to, stojíme s ohledem na cíle teroristů na významné interpretační křižovatce.
Jak dostat Obamu z Bílého domu
Přerozdělení křesel do Kongresu přineslo republikánům zatím jen papírové vítězství
Daniel Rejman | 28. 2. 2011
Počátek druhé dekády 21. století znamená také nové rozložení křesel v dolní komoře amerického Kongresu. Vzešlo z výsledku censu zveřejněného na konci prosince loňského roku. Nynější Kongres je poslední, jehož rozložení volebních okrsků vychází ze sčítání obyvatel uskutečněného v roce 2000.
Evropská bezpečnost: hra s ohněm i nejasné tápání
Ondřej Šlechta | 19. 1. 2011
Jedním ze základních přínosů, který bývá v souvislosti s evropskou integrací připomínán, je bezpečnostní stabilizace a vytvoření „kontinentu míru a bratrství". Na tyto hodnoty ve své nedávné řeči odkazoval i francouzský prezident Sarkozy, když prohlásil, že opuštění eura by znamenalo krok zpět a ohrožení uplynulých šedesáti let budování Evropy.
celý článek Sympozium CDK: Podmínky politické stability a prosperity v Evropě
Neototalitní EU je tragikomická, ale Evropa umírá a za pár let už tu nebude
Lukáš Petřík | 22. 12. 2010
Diskuse o tom, jaké jsou „podmínky politické stability a prosperity v Evropě", je téma jistě zajímavé, ale spíše již jen teoreticky a akademicky, protože Evropa, jak jsme ji znali - tím míním decentralizovanou, svobodnou, tradiční Evropu založenou antických a křesťanských kořenech západní civilizace, fungující v rámci svobodných politických a ekonomických zřízení - tu už zanedlouho nebude. Pak je otázkou, zda má takováto debata smysl. Na druhou stranu je ale fakt, že naše západní evropská civilizace si určité pojednání zaslouží, protože ve srovnání s civilizacemi ostatními nebyla vůbec špatná.
celý článek Sympozium CDK: Podmínky politické stability a prosperity v Evropě
Sarrazin kopl do vosího hnízda
Ondřej Šlechta | 13. 9. 2010
Nic nemohlo lépe ilustrovat a definitivně podtrhnout fakt, že Evropa stěží může být jednotná už jen proto, že v ní existují dva odlišné světy - obyčejní lidé a politická třída -, než odvolání člena předsednictva Bundesbank Thila Sarrazina za výroky, nad kterými evropské elity vynesly nekompromisní fatvu, zatímco valná část občanů s nimi souzní. Úspěšný berlínský senátor a mezinárodně uznávaný ekonom ztratil veškeré renomé v jednom jediném okamžiku - když se stal rasistou a antisemitou.
Moskva na Sionu
Sovětští Židé v Izraeli
Pavlína Šulcová | 22. 7. 2009
Při pohledu na některé novinové stánky, vývěsní cedule obchodů a restaurací, předvolební plakáty nebo kulturní programy by člověk mohl znejistět, zda je opravdu v Izraeli, nebo zda se náhodou neocitl v Moskvě. Azbuka se v Izraeli objevuje tak často, že je na místě dotaz, zda zde ruština není jedním z oficiálních jazyků.
Strana 1







