Vladimir Putin
Rošáda v Kremlu
Rusko opisuje začarovaný kruh
Ondřej Šlechta | 19. 10. 2011
Ruské politické manévry neprobíhají tak hladce, jak si jejich strůjci přáli. Dosavadní prezident Dmitrij Medveděv sice na sjezdu vládní strany Jednotné Rusko otevřeně přiznal, že na prezidenta bude ve volbách příští rok opět kandidovat současný premiér Vladimir Putin a on sám povede vládní stranu do parlamentních voleb již letos na podzim. Proti se ale postavil ministr financí Kudrin, podle mnohých ještě nedávno horký kandidát na premiérské křeslo.
Největší kvalitou libyjských „rebelů“ je to, že se postavili Kaddáfímu
S politickým geografem Michaelem Romancovem o africkém jaru, prohraném míru, nové koncepci české zahraniční politiky a citlivém hrdinovi Medveděvovi
Jakub Janda | 6. 6. 2011
Demokracie v Rusku: záleží jen na ceně ropy
11. 3. 2011
Michail Chodorkovský, ruský ropný baron, který se kdysi postavil Kremlu, dostal před pár měsíci k osmi letům ve vězení, které si již odseděl, dalších šest. Tentokrát byl odsouzen za krádež nesmyslně velkého množství ropy. Té samé, kvůli níž byl již jednou obviněn, protože ji měl prodat, aniž by zaplatil daň. Nikdo se ani nepokoušel předstírat, že Chodorkovského verdikt by byl něčím jiným než jedním z řady politických gest ruské vlády směrem k vlastnímu obyvatelstvu i zbytku světa. Ukončení vyšetřování korupčních případů, vyjádření podpory brutálním a násilným volbám v sousedním Bělorusku, vraždy novinářů - to vše (ale i mnohé další aktuální kroky ruské vlády) je v rozporu s přívětivým, reformistickým jazykem, kterým ruský prezident Dmitrij Medveděv ještě donedávna hovořil. Není to ani dva roky, co Medveděv odsoudil ruskou kulturu „legálního nihilismu", což mnozí chápali jako jeho vyjádření k Chodorkovského případu. Proč došlo k takové změně tónu? A proč nyní?
Jak vypadá ruská koncepce sbližování s EU?
7. 1. 2011
Koncem listopadu byl ministerský předseda Ruské federace Vladimír Putin na pracovní návštěvě v Berlíně. Jeho sdělení i článek publikovaný v den jeho příletu v Süddeutsche Zeitung zněly jako program. Pomohly publiku, aby se seznámilo s ruskou představou o navazování spolupráce mezi Ruskou federací a Evropskou unií, jmenovitě v hospodářské oblasti.
Zhouba rent-seekingu
Příběh Ukrajiny posledních 20 let ve vynikající knize Anderse Aslunda
Martin Laryš | 18. 8. 2010
V Česku neexistuje mnoho odborných knih pojednávajících o Ukrajině. Kniha Anderse Aslunda How Ukraine Became a Market Economy and Democracy je ovšem jediná svého druhu i v anglojazyčné literatuře: pojednává o celém období ukrajinské nezávislosti až do roku 2008, a to jak z hlediska politického, tak z hlediska ekonomického. Aslund má nespornou výhodu v tom, že se s většinou aktérů, o nichž ve své knize píše, osobně setkal a má mnohem hlubší vhled do situace než drtivá většina ostatních expertů západní provenience.
Ruska se nebojte, je to jen obchod
Rozhovor s Iljou Vladislavovičem Konstantinovem, bývalý poslancem Státní dumy za Demokratické Rusko, jenž stál v roce 1993 proti Jelcinovi
Tomáš Šmíd | 2. 2. 2010
Hnutí Demokratické Rusko se zrodilo na přelomu 80. a 90. let 20. století coby alternativa vládnoucí KSSS. Tehdy sdružovalo prakticky celou antikomunistickou opozici, z ideového hlediska se majoritně orientovalo na podporu sociálně orientovaného tržního hospodářství a postupně začalo podporovat i myšlenku osamostatnění tehdejší RSFSR. V prezidentských volbách stál blok na straně Borise Jelcina.
Již v první polovině 90. let ale Demokratické Rusko, které se stalo jedním ze zakládajících členů projelcinovského hnutí Volba Rusko ve Státní Dumě, postihla dezintegrace a rozpad na několik částí. Část členů odešla do Javlinského liberálně orientovaného bloku Jabloko.
Někdejší poslanec Dumy Ilja Vladislavovič Konstantinov dnes vede agenturu, jejímž cílem je uchovávat a pokud možno dále šířit myšlenky původního hnutí. O tom, co podle něho znamená opozice v současném Rusku, kdo je Vladimír Putin, jaké jsou jeho vztahy se současným prezidentem Medveděvem a zda ve střední Evropě správně chápeme povahu a politiku současného Ruska, odpovídá v následujícím rozhovoru.
Schůzka v Moskvě a budoucnost rusko-amerických vztahů
Ondřej Šlechta | 8. 7. 2009
Tak je to tady. Na první pohled se zdá, že si Rusko se Spojenými státy padly okolo krku. Předběžná dohoda o příštím omezení jaderných arzenálů podepsaná prezidenty Obamou a Medveděvem jistě znamená posun ve vzájemných vztazích obou zemí a je dobrou zprávu pro svět. Obamou podaná ruka ke spolupráci ovšem není anulováním a restartem. Nedořešené otázky zůstávají - vstup Ukrajiny a Gruzie do NATO a problém protiraketového štítu. To nás vrací zdánlivě na začátek, protože přes úsměvy aktérů schůzek Obama-Medveděv a Obama-Putin nedošlo k rozřešení zásadních uzlových bodů vzájemných vztahů.
Kam to vede Putin?
Jaroslav Pešek | 20. 6. 2009
Světové tiskové agentury v uplynulých dnech oznámily, že prestižní australský Ústav ekonomiky a světa vydal přehled sto čtyřiceti čtyř států a seřadil je podle čtyřiadvaceti kriterií mírumilovnosti. Na prvním místě se umístil Nový Zéland, dále Dánsko a Norsko. Ruská federace zaujala 136. pozici. Seznam uzavírají Somálsko, Afghánistán a Irák.
Strana 1
Rubriky
Partnerský časopis
Inzerce
