Gruzie
10 klíčových geopolitických událostí uplynulé dekády
14. 2. 2011
Společnost Strategic Forecasting zveřejnila na přelomu roku shrnutí deseti nejvýznamnějších událostí a trendů, které poznamenaly mezinárodní vztahy v uplynulé dekádě. Zde jsou.
Rusko a USA: udržet zdání tajících ledů
Dochází skutečně k ústupkům v kritických bodech rusko-amerických vztahů?
Ondřej Šlechta | 29. 9. 2010
Ruský prezident Medveděv podepsal 22. září dekret, zakazující Rusku prodej těžké vojenské techniky, včetně raketových systémů S-300, do Íránu. Ve stejný den vyjádřily Spojené státy zájem na tom, aby se pobaltské země (Lotyšsko, Litva, Estonsko) připojily ke Smlouvě o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (Treaty on Conventional Armed Forces in Europe, dále jen CFE), což Rusko požaduje od doby, kdy pobaltské státy získaly samostatnost. Jde o výsledky řady úspěšných rusko-amerických jednání, obě události ovšem obsahují řadu problematických a nevyjasněných bodů, včetně možnosti „zadních vrátek".
Ruska se nebojte, je to jen obchod
Rozhovor s Iljou Vladislavovičem Konstantinovem, bývalý poslancem Státní dumy za Demokratické Rusko, jenž stál v roce 1993 proti Jelcinovi
Tomáš Šmíd | 2. 2. 2010
Hnutí Demokratické Rusko se zrodilo na přelomu 80. a 90. let 20. století coby alternativa vládnoucí KSSS. Tehdy sdružovalo prakticky celou antikomunistickou opozici, z ideového hlediska se majoritně orientovalo na podporu sociálně orientovaného tržního hospodářství a postupně začalo podporovat i myšlenku osamostatnění tehdejší RSFSR. V prezidentských volbách stál blok na straně Borise Jelcina.
Již v první polovině 90. let ale Demokratické Rusko, které se stalo jedním ze zakládajících členů projelcinovského hnutí Volba Rusko ve Státní Dumě, postihla dezintegrace a rozpad na několik částí. Část členů odešla do Javlinského liberálně orientovaného bloku Jabloko.
Někdejší poslanec Dumy Ilja Vladislavovič Konstantinov dnes vede agenturu, jejímž cílem je uchovávat a pokud možno dále šířit myšlenky původního hnutí. O tom, co podle něho znamená opozice v současném Rusku, kdo je Vladimír Putin, jaké jsou jeho vztahy se současným prezidentem Medveděvem a zda ve střední Evropě správně chápeme povahu a politiku současného Ruska, odpovídá v následujícím rozhovoru.
Vládní hyperaktivita na nesprávném místě
Ondřej Šlechta | 4. 6. 2009
Česká republika opět promeškala příležitost moudře mlčet. Končící české předsednictví vzápětí poté, co diskutované volby v Jižní Osetii vyhrály proruské síly, promptně oznámilo, že Evropská unie tyto volby považuje za nelegitimní. Horší kontrast s aktivitou bývalé vlády, která v loňském roce patřila mezi první, jež uznaly legitimnost (z hlediska mezinárodního práva nelegálního) odtržení Kosova, aby člověk pohledal.
Strana 1







