Československo
O smíření s minulostí
Václav Havel odešel a komunisté zůstali
Jan Frank | 11. 1. 2012
Smrt Václava Havla nám umožnila reflexe, které si běžně necháváme (v lepším případě) na výročí 17. listopadu. Zřejmě nejdůležitější otázkou, kterou se vyplatí řešit, je „váha" Václava Havla - a šířeji celého disentu - v procesu zbavení komunistů moci a přesměrování výhybky společenského vývoje směrem k dnešku, bez osmašedesátnických nebo jiných alternativ. Vděk disentu bývá po právu shledáván v urychlení tohoto vývoje. Proč ale máme navzdory „měkkosti" sametové revoluce dodnes tak zatvrzelé komunisty? Nebyl k nim nakonec dlouhodobý polistopadový přístup příkřejší a pokrytečtější, než měl být?
Mezi kladivem a kovadlinou
Osm desetiletí boje Ukrajinců za národní osvobození a nezávislost
Svjatoslav Lipoveckij | 17. 8. 2011
Dějiny národa žijícího v prostoru mezi řekami San a Severní Bug na západě, Donem na východě, na severu ohraničeném běloruskými bažinami a lesy a na jihu vlnami Černého moře jsou plné válek a tragédií. Každý vetřelec, který přicházel ze západu, východu nebo jihu o sobě tvrdil, že je osvoboditel a své kruté počínání ospravedlňoval úmyslem ochraňovat místní národ. Ukrajinci však toužili po samostatnosti, nezávislosti a svobodě. Jejich kořeny jsou hluboce zapuštěny v evropské kultuře a historii, proto se každému „osvoboditeli" tvrdě bránili. Často se přitom nacházeli současně pod tlakem ze západu i z východu. Tak tomu bylo po staletí. A zápas za národní osvobození a nezávislost, jenž se silně zapsal do tradic, mentality i životního stylu Ukrajinců, pokračuje.
Komu dají dějiny za pravdu?
Rozhovor s profesorem Petrem Chalupou o politice a společnosti Kuby a jihu Ameriky obecně
Pavel Kopecký | 20. 5. 2011
Profesor Petr Chalupa je regionální geograf a vysokoškolský učitel. Vystudoval zeměpis a biologii, po roce 1989 vedl patnáct let katedru geografie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Dosud na několika školách přednáší problematiku Latinské Ameriky a na místě samém realizuje studentské odborné terénní praxe.
Milan Rastislav Štefánik, čechoslovakismus a jejich reflexe
Pavel Kopecký | 7. 2. 2011
Když byl nedávno v Bratislavě odstraněn obelisk s českým lvem, mnoho lidí z českého prostředí, kteří měli o tomto symbolu v někdejším Prešpurku povědomí, se cítilo (nejspíš právem) pohoršeno. Záhy se situace obrátila, neboť na dané místo přišla socha TGM, ve slovenské metropoli první. Tentokrát - v poněkud extremistickém duchu - protestovali tamější národovci, jimž se zdálo, že jde o zpochybnění „slováckosti". Bylo to trapné. Jako by k nim nepronikl fakt, že vznik Republiky československé, jejímž synonymem byl Masaryk, syn slovenského koči, znamenal pro národní zachování našich nejbližších etnických příbuzných klíčový moment. Vždyť ještě v roce 1930 tvořil slovenský „kmen" československého národa v daném regionu 67 % populace.
Rok 2010 v české kinematografii? Hlavně Pouta
Český film má novou energii, letos se máme nač těšit
Lukáš Hoder | 26. 1. 2011
Česká kinematografie dlouho trpěla malou odvahou pouštět se do rozporuplných období moderních československých dějin. Když už se domácí filmaři zabývali minulostí, raději se obraceli k těm obdobím 20. století, na která Češi mohou být hrdí (nejnověji snímky jako Protektor, Tobruk či 3 sezony v pekle). Rok 2010 byl však v tomto smyslu jiný. K nejednoznačnému období normalizace v socialistickém Československu se vyjádřili Radim Špaček a Ondřej Štindl v psychothrilleru Pouta. Film se stal absolutním vítězem prvního ročníku Cen české filmové kritiky. V lednu 2011 proměnil pět ze sedmi nominací.
Habermannův lynč a národní sebebičování
Stanislav Balík | 22. 10. 2010
Vyhnání Němců nejde ospravedlňovat, lze ho „jen" pochopit. Kdyby se ale tvůrci filmu Habermannův mlýn kromě jména a tragické smrti hlavního hrdiny inspirovali i skutečnými bludovskými válečnými událostmi, snáze bychom pak chápali tu obrovskou nenávist Čechů vůči všemu německému.
Historie v ohrožení
Sebemrskačství jako módní trend
Tomáš Břicháček | 20. 9. 2010
V posledních týdnech pookřála diskuse nad jinak již poměrně vyčpělým tématem poválečného odsunu sudetských Němců a některých excesů, které jej provázely. Povzbudilo ji odhalení kosterních pozůstatků v Dobroníně na Jihlavsku, které mohou být památkou jednoho z incidentů, ale také několik pořadů České televize, jako byl kontroverzní dokument Zabíjení po Česku.
Blázni byli oni!
K sedmému výročí úmrtí Augustina Navrátila
Vojtěch Navrátil | 12. 5. 2010
2. května uplynulo už sedm let, co tento svět navždy opustil člověk, který stál za nejmasovějším vystoupením československé veřejnosti vůči normalizačnímu komunistickému režimu, široké veřejnosti naprosto neznámý katolický aktivista Augustin Navrátil. Dokázal to navzdory tomu, že se ho totalitní režim snažil pomocí soustavného mocenského zneužívání psychiatrie vydávat duševně nemocného.
Kořeny komunismu v české společnosti
Stanislav Balík | 11. 1. 2010
Přijmeme-li normativní tezi, že komunistická ideologie českou společnost zdevastovala a neměla by dostat k témuž opětovnou příležitost, mají všechny dosavadní úvahy jeden nedostatek - neplyne z nich žádné poučení. Klíčovou otázkou pro pochopení úlohy českého komunismu by nemělo být, proč se tak snadno zhroutil, ale daleko spíš: Jak se vůbec mohlo stát, že po druhé světové válce tak snadno uspěl?
Čtyřicáté výročí traumatu normalizace
Michal Petřík | 6. 5. 2009
Nepříjemné události bývá zvykem vytěsňovat; snažíme se na ně zapomenout nebo se je pokoušíme s odkazem na jiné události překrýt. Tak se formují názory, reflexe a interpretace, jež pak ve společnosti přetrvávají a bývá velmi obtížné se jim vymknout, upozornit na něco nového a možná i podstatnějšího než to, co bylo dosud opakováno a připomínáno. Ani datum 17. dubna 1969, kdy v naší zemi převzal vedení komunistické strany po Alexandru Dubčekovi Gustáv Husák, není prosto schematismů.
Strana 1 | 2
Rubriky
Partnerský časopis
Inzerce
