volby
Když se dva oranžoví perou, modrý Janukovyč se směje
Josef Mlejnek jr. | 1. 3. 2010
Pohled na volební výsledky druhého kola ukrajinských prezidentských voleb skýtá vlastně skoro stejný obraz jako před pěti lety. Pouze celkový výsledek je trošku jiný. Tehdy poražený Janukovyč nyní triumfoval (48,95 %), Julija Tymošenková, jež převzala vůdčí roli v oranžovém táboře, těsně prohrála (45,47 %). Rozložení hlasů je však obdobné: východ a jihovýchod je modrý (modrá je barva Janukovyčovy Strany regionů), západ a střed oranžový, i když ne tak sytě jako před pěti lety. Ba co víc, i do těchto končin se vmísily „modré flíčky". A právě to volby rozhodlo. Proč tedy oranžová vybledla?
Obama: Jednou a dost?
David McCuan | 26. 1. 2010
Nedávné politické události ve Spojených státech znovu zaměřily naši pozornost na počínání administrativy Baracka Obamy a vývoj vztahů USA s Evropou. Překvapující vítězství málo známého republikánského senátora v Massachusetts bude zapsáno do politických dějin jako klíčová událost raného období Obamovy administrativy. Vyvolává totiž nejen otázky směřující ke krokům Obamova týmu v minulém roce, ale i hlubší otázky ohledně povahy moderního prezidentství.
Bílá tygřice v nesnázích
Josef Mlejnek jr. | 25. 1. 2010
První kolo ukrajinských prezidentských voleb dopadlo dle předpokladů. Do finále postoupili současná premiérka Julija Tymošenková (25 % hlasů) a někdejší premiér a hlavní sok Tymošenkové a Juščenka z oranžové revoluce Viktor Janukovyč (35,5 %). Média již dávno jejich souboj označila efektní metaforou „Kráska a zvíře". Efektní, nikoliv však efektivní, neboť je zkreslená a zkreslující. Šelmami jsou totiž oba.
Odsouzeni k Paroubkovi
Vojtěch Navrátil | 13. 1. 2010
Ať už letošní květnové volby dopadnou jakkoliv a vznikne po nich jakákoli vláda, velmi pravděpodobně budeme mít pro příští léta v nejvyšší české politice jednu jistotu: Jiřího Paroubka. A to i kdyby nastal zvrat v dosavadních průzkumech veřejného mínění, po volbách byla na středopravém půdorysu ustavena většinová vláda (ODS, KDU-ČSL a TOP 09), což je téměř jediná možnost, jak uskutečnit alespoň nějaké reformy veřejných financí, a Jiří Paroubek zůstal i nadále řadovým poslancem. Pokusím se nastínit, jak by se za této situace mohla odvíjet jeho budoucnost.
Vlkodav Basescu a krásná Florentina
Josef Mlejnek jr. | 27. 12. 2009
Rumunský prezident Traian Basescu nakonec ve volbách konaných na přelomu listopadu a prosince uhájil svůj post i pro druhé volební období. O fous, neboť svého protikandidáta ze Sociálnědemokratické strany (PSD) Mirceu Geoanu porazil poměrem 50,33 ku 49,66 procentům, konkrétně zhruba o 70 000 hlasů. Basescu si po pěti letech v úřadu dokázal udržet svůj elektorát: v roce 2004 ve druhém kole získal 5 126 794 hlasů, letos 5 275 808.
Proč Ústavnímu soudu netleskám
Tomáš Břicháček | 18. 9. 2009
Zdá se, že Ústavní soud svým kontroverzním rozhodnutím o zrušení ústavního zákona č. 195/2009 Sb. u veřejnosti získal spíše kladné než záporné body, jak alespoň napovídají průzkumy mínění a jak cítím i z reakcí svého okolí. Vzniklou krizi občané paradoxně přičítají spíše politikům než Ústavnímu soudu. U odborné veřejnosti a politické reprezentace je situace poněkud odlišná; mnoho význačných expertů z oblasti ústavního práva i čelných politiků hovoří o nebezpečném excesu.
Následující článek, který přichází poté, co se zvířený prach už částečně usadil, je dalším z řady, které se věnují správnosti a legitimitě daného nálezu, a to z perspektivy ústavněprávní i politické. Zkoumá v tomto ohledu jednak skutečnost, že Ústavní soud si přisvojil pravomoc rušit ústavní zákony, jednak konkrétní použití této kompetence v daném případě.
Zářijový ústavní blitzkrieg
Josef Mlejnek jr. | 14. 9. 2009
Rozhodnutí Ústavního soudu o zrušení jednorázového zákona, přijatého oběma komorami parlamentu ústavní většinou, jenž měl vytyčit legální cestu k předčasným volbám, rozdělilo komentátory veřejného dění na dva tábory. Předmětem sporu není ani tak rozhodnutí samo o sobě jako spíše způsob provedení a načasování celé záležitosti.
Politika, jaká nemá být
Poznámky k přicházející krizi demokracie
Petr Fiala | 14. 9. 2009
Spatřili jste v názvu tohoto textu slovo politika, a proto nemáte chuť jej číst? Vždy jste se starali o veřejné věci, ale dnes vás politika nezajímá, nudí nebo rozčiluje? Prožíváte rozčarování z politiky v míře, v jaké jste to ještě po listopadu 1989 nezažili? Máte vcelku jasné politické názory, ale najednou se vám zdá, že je žádná strana opravdu nereprezentuje? Připadá vám, že většina nových politických rozhodnutí je horších? Zdá se vám, že v jejich důsledku je vše složitější, roste byrokracie, platíte stále více za to či ono, ale kvalita služeb a života ani váš pocit bezpečí se už nezvyšují? Jste stoupenci demokracie, chtěli byste být spokojeni s českou a evropskou politikou, snažíte se kvůli tomu přehlížet tu či onu nedokonalost, ale pocit spokojenosti je stále slabší? Tyto otázky nejsou součástí nějakého politického testu. Pokud však alespoň částečně vyjadřují vaše pocity, berte je jako pozvání k četbě tohoto textu, v němž se pokusím ukázat alespoň některé příčiny toho, proč tomu tak je a proč je dnes politika taková, jaká nemá být.
Proč je Evropský parlament neviditelný?
Ondřej Krutílek | 7. 9. 2009
V červnu jsme si zvolili nový Evropský parlament, v červenci se uskutečnilo jeho inaugurační zasedání a od září začal pracovat. Proč si toho nikdo nevšiml?
Bermudský trojúhelník letošních voleb
Josef Mlejnek jr. | 27. 8. 2009
Dosavadní předvolební průzkumy mají jedno společné: přes všechny rozdíly z nich plyne základní půdorys. O první dvě místa se podělí ČSSD a ODS, každá se ziskem okolo třetiny hlasů. Následovat budou s odstupem komunisté, kteří celkem bez potíží překročí hranici deseti procent. Tyto tři strany obdrží celkem zhruba 75-80 procent hlasů. A 80-90 procent mandátů.
Partnerský časopis
Inzerce
