eurozóna
Evropa prohrává vlastní budoucnost
Marek Magierowski | 30. 4. 2012
Evropa prochází vážnou krizí: týká se její ekonomiky, politiky i identity. Eurozóna vrávorá nad propastí, ekonomika skomírá, roste napětí mezi jednotlivými členskými zeměmi. Je zpochybňována efektivita „kapitalismu s lidskou tváří", pro Evropskou unii vždy příznačného. K tomu všemu se přidává ještě spor o hospodářskou nezávislost zemí starého kontinentu.
celý článek Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě
Limity politického voluntarismu eurokratů
Jak to vypadá na rozcestí evropské integrace
Petr Kostka | 16. 4. 2012
Počátky poválečné evropské integrace byly spojeny s velkými nadějemi pro novou Evropu. Bouraly se obchodní bariéry a vytvářely postupné předpoklady společného trhu s volným pohybem zboží, lidí, kapitálu a služeb. Tyto kroky byly naprosto nezbytné pro posílení konkurenceschopnosti Evropy jako celku. Poraženému Německu, stejně jako v Asii Japonsku, byla poskytnuta především na základě tlaku Spojených států, prosazujícího se proti opačným názorům některých vítězných mocností, příležitost k neomezenému hospodářskému rozvoji za podmínky věčné rezignace na politickou hegemonii. Německo pak skutečně pod duchovním vedením hlavních představitelů freiburské školy Waltera Euckena, Wilhelma Röpkeho a především Ludwiga Erharda podle doktríny ordoliberalismu, která zadržovala paralyzující vliv státní moci na trh, dosáhlo obrovského hospodářského rozmachu, o němž se právem hovořilo jako o zázraku. Padesátá a šedesátá léta minulého století byla i prvním obdobím v dějinách Německa od jeho sjednocení v roce 1871, kdy se ekonomika řídila skutečně tržními principy. Vytvořené bohatství ale později umožnilo vznik sociálního státu blahobytu.
O pasti finanční, hospodářské a dluhové krize
V Evropě dnes máme problémy proto, že ekonomika je nadměrně ovlivňována karikaturou politiky
Miroslav Ševčík | 6. 1. 2012
Politika by měla být správou věcí veřejných, věcí občanů. V posledních desetiletích se však setkáváme s něčím úplně jiným - s prosazováním individuálních a/nebo velmi úzce pojatých zájmů. Politika již není ukotvena v realitě běžného života a dnešní „politik" je pouhým dílem imagemakerů, člověkem, který manipuluje veřejným míněním. Zde hledejme klíč k tomu, proč v souvislosti s eurem dochází k masivní dezinterpretaci informací a statistických údajů.
Přinesl summit EU řešení krize?
Hynek Fajmon | 21. 12. 2011
Tak zní otázka, kterou si před vánocemi roku 2011 kladou občané, politici a koneckonců i investoři v Evropě i okolním světě. Pojďme se pokusit najít na tuto otázku odpověď.
EU se rozdělí a konkurenceschopnost sníží
Ryszard Legutko | 21. 12. 2011
Projekt upevňování Paktu euro plus je projektem smlouvy pro státy eurozóny: mají ji uzavřít její členské země a má nabýt platnosti, pokud ji přijme většina členů (9 ze 17), tedy pouhá třetina unijních států. Znamená to, že projekt posiluje rozdělení na státy, které zavedly euro, a na státy ostatní.
Tusk uvízl v propasti
Marek Magierowski | 21. 12. 2011
V sobotu 16. prosince byl zveřejněn návrh mezivládní smlouvy, která by měla zavést nová pravidla a restrikce v oblasti fiskální politiky v Evropě. Týkají se hlavně členských států eurozóny. Smlouva vstoupí v platnost, pokud ji ratifikuje alespoň 9 států. Nebude však platit v zemích, které ji nepodepíší.
Cena svobody
Bronisław Wildstein | 9. 12. 2011
Projev polského ministra zahraničních věcí Radosława Sikorského v Berlíně prezentoval stanovisko vlády Donalda Tuska v mezinárodních otázkách. S jeho obsahem by se měli ve svém zájmu seznámit i Češi.
Na krizi doplatí především fiskálně spořádané země
Miroslav Singer | 7. 12. 2011
Příčiny krize eurozóny lze nalézt na třech rovinách. Nejčastěji se hovoří o nepříznivém fiskálním vývoji nebo špatných fiskálních politikách. Důležitějšími příčinami krize jsou ale strukturální nesourodost zemí eurozóny a její nedostatečný institucionální rámec.
Česká koruna funguje dobře
Dluhovou krizi není možné vyřešit dalšími dluhy
Hynek Fajmon | 2. 12. 2011
Před volbami do Evropského parlamentu v roce 2009 jsem vystupoval se sloganem „Držme se koruny". Rád bych tuto tezi hájil i tentokrát, protože si myslím, že je i nadále pravdivá. Chci se zaměřit hlavně na to, co reálně máme dělat my, země mimo eurozónu, jakým způsobem máme postupovat a jak se jako Česká republika, její politická reprezentace, domácnosti, firmy a další subjekty, máme chovat, abychom dnešní dluhovou krizi přestáli a vyšli z ní posíleni. Myslím, že nám pomůže, pokud si položíme několik triviálních otázek a pokusíme se dát si na ně odpovědi.
Marsh: Z eurozóny budou odpadávat členské země
Marie Bydžovská | 21. 10. 2011
Britský ekonom David Marsh dává Řecku tři měsíce, než zbankrotuje. Eurozóna je podle něj jako staré vysloužilé auto. Jednotlivé díly, které nefungují, budou kus po kusu odpadávat. Za uspokojivý objem záchranného fondu ESFS Marsh považuje 1,5 bilionů eur.
Strana 1 | 2
Rubriky
Partnerský časopis
Inzerce
